Energetické komodity jdou nahoru o desítky procent, což povede k dalšímu zdražování zboží a služeb. Nahoru jdou ale ceny i dalších komodit. Naopak výrazně ztrácejí cenné kovy a také produkty ze sóji.
Na trzích se dál projevuje zvýšená volatilita, která asi nejvíce pramení z obav ze stoupajících cen energií, zejména elektřiny, a lze říct, že výsledek voleb v Německu, kde zvítězila SPD, tuto situaci příliš nezměnil.
Banky chtějí, aby splácení hypotéky mohly po rodičích dědit děti, důvodem je i aktuální zvýšení úroků České národní banky. Ta je však proti těmto takzvaným mezigeneračním hypotékám.
V následujících měsících globální hospodářství stále poroste, shodují se podnikatelé oslovení poradenskou společností McKinsey. Optimismus však vyjadřuje stále méně z nich. Hlavními riziky jsou nadále pandemie, ale také inflace. Obavy byznysmenů jsou přitom odlišné kontinent od kontinentu.
Dlouhé fronty před čerpacími stanicemi. Rvačky panikařících řidičů, jimž před očima docházejí zásoby benzínu. Vojáci rozmístění po celé zemi, aby pomáhali při distribuci pohonných hmot. A na pozadí pokračující pandemie nemoci covid-19, potraviny hnijící na polích a rodiny propadající se do bídy. Tohle je Británie v roce 2021, uvedl server The New York Times.
České firmy dosud tlačil nedostatek pracovníků a růst mezd, nyní po rozhodnutí České národní banky budou mít problém i se zdražováním úvěrů.
Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o 300 procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny.
Babišova vláda a Česká národní banka rozehrály kolem inflace a zvyšování sazeb pořádný biják.
Česká národní banka vyrazila dech úplně všem. Zejména pak analytikům a ministerstvu financí. Svoji základní úrokovou sazbu totiž s účinností od zítřka zvedá o mimořádné 0,75procentního bodu na 1,50 procenta.
Bankovní rada České národní banky výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu.
Lidé v průměru utrácí o 2 530 korun měsíčně více než před rokem. Může za to odložená spotřeba z koronavirových časů i zdražování drtivé většiny zboží a služeb. Úspory v bance jim požírá inflace.
