Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně. Inflaci tak už nebude stlačovat nulová DPH na energie, takže v lednu stoupne až na deset procent. Vše pak zaplatí střední a vyšší příjmová třída.
Digitální aktiva v čele s bitcoinem se stala tolerovanou, ale nezpochybnitelnou součástí finančního světa. Vydělávat na nich již lze i prostřednictvím etablovaných nástrojů i bank, vyplývá z analýzy newstream.cz. A co kryptoměny čeká v příštím roce, kdy bitcoinu někteří investoři věští pád k ceně 10 tisíc dolarů?
Centrální banka v reakci na růst cen bude i nadále zvyšovat základní úrokové sazby. Nad pětiprocentní hranici by však podle vyjádření Jiřího Rusnoka pro Český rozhlas jít neměla.
Domácnosti si v roce 2022 za zemní plyn připlatí. V průměru se platby zvýší o 50 až 70 procent. Na vině jsou extrémně vysoké ceny na burze. Ke zlevnění může dojít až po skončení topné sezóny nebo po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.
Lidé mají poslední dva týdny na vstup do režimu paušální daně. Letos zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také v příštím roce.
Ceny energií, tepla ale i vody příští rok podraží téměř v celé ČR. Naopak jízdné v městské veřejné dopravě většinou zůstane na letošní úrovni. Nejvíce si lidé připlatí za teplo, a to až o desítky procent. Standardní ceníky u elektřiny se zvýší v průměru o 17 procent, u plynu o 16 procent. Zdražování se nedotkne fixovaných smluv. Vyplývá to z informací firem v jednotlivých regionech.
Průměrné ceny másla, eidamu či mouky v prosinci oproti listopadu mírně klesly, stále jsou však na několikaletých maximech. Vyplývá to z aktuálních výsledků šetření průměrných cen vybraných výrobků Českého statistického úřadu. Základní potraviny v Česku v posledních měsících až na výjimky zdražují – například čtvrtka másla se přehoupla přes 50 korun – a následují tak trend ze zahraničí. A bude tomu i v novém roce, neboť inflace by měla dosáhnout až sedmi procent.
Čekal jsem růst sazeb o půl procentního bodu, národní banka byla razantnější, říká ekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Česká ekonomika podle něj růst základní sazby dobře vstřebá, zejména díky vysoké zaměstnanosti. Další rychlé zvyšování sazeb už nečeká.
Bankovní rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace, a s tím spojená snaha centrální banky tlumit očekávání, že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008 a podle ČNB překročí i čtyři procenta. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu. Ministr financí Zbyněk Stanjura rozhodnutí banky respektuje a dodal, že i tak lze očekávat nejvyšší inflaci za posledních 13 let.
Co bude hlavní výzvou pro český průmysl v příštím roce? Oslovili jsme ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy jeho kapitány, majitele i ředitele významných firem, a přinášíme unikátní anketu na toto téma. Každá firma řeší své vlastní výzvy. Ale některé problémy jsou společné pro všechny. Kromě pandemie a rostoucí inflace trápí lídry firem, které táhnou tuzemskou ekonomiku, také nedostatek pracovníků nebo nejasnosti kolem Green Dealu. Příležitost naopak vidí v rozšiřování nových technologií, ať už jde o elektromobilitu či jiná chytrá řešení. Žádné černé scénáře před sebou klíčoví lidé průmyslu nevidí, naopak věří, že tuzemská ekonomika bude opět šlapat.
Nízké úrokové sazby jsou špatné pro finanční sektor, teď to bude pro zisky bank a pojišťoven lepší. Centrální banka chce utnout inflační očekávání, která jdou hlavně přes mzdy, říká ex-centrální bankéř a šéf české pobočky Expobank Lubomír Lízal. Banka aktuálně hledá kupce.
