Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,5 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,6 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta. Meziměsíční růst cen pohánělo zejména markantní zdražení dovolených, o 23 procent v porovnání s červnem. Silný růst cen dovolených odráží skutečnost, že Češi na ni letos rozhodně nešetří, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.
Inflace v Česku v červenci meziročně stoupla o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Oproti červnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami energií, pohonných hmot a v oddíle rekreace a kultura, uvedl Český statistický úřad. Inflace v červenci stoupla potřinácté za sebou. Nárůst je však nižší, než očekávali analytici i ČNB.
Britská vláda zvažuje, že pokud by v lednu přišly mrazy a zároveň by v zemi panoval nedostatek elektrické energie, zavedla by organizované odstávky plynu pro průmyslové podniky, a dokonce i domácnosti. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s krizovým scénářem.
Politická nestabilita, narušení obchodu kvůli brexitu, energetická krize a prudce rostoucí inflace dělají z Velké Británie „zemi rozvíjejících se trhů“. V aktuální analýze to uvedla uznávaná Saxo Bank. Výhled britské ekonomiky je totiž tristní - podle Bank of England vstoupí ve čtvrtém čtvrtletí do nejdelší recese od finanční krize v letech 2008 a 2009, což povede k poklesu HDP o 2,1 procenta, a inflace v říjnu vystoupí na 13 procent, uvedl server CNBC.
Stát příliš otálí s řešením drahých energií pro domácnosti. Všechny nestandardní řešení jako nízký tarif, sektorová daň či odchod z Lipské burzy nedávají smysl, jsou složitá a pomalá, říká expert na energetiku Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií a řídící člen poradenské skupiny ENA. Jediným dobrým řešením by podle něj v současné době byla plošná pomoc.
Polostátní energetický gigant zásadně zvýšil odhady letošního zisku. Namísto původně plánovaných 45 až 49 miliard by měl letos ČEZ vydělat až 65 miliard korun. Stát, který je většinovým vlastníkem ČEZ, tak výrazně vydělá na rostoucích cenách energií. Podle výsledků firmy je pak patrné, že domácnosti šetří energie více než velké průmyslové podniky.
Společnost Linde Gas dodává řadě firem v různých odvětvích technické plyny. A jako taková patří k největším spotřebitelům elektrické energie u nás, což se projevuje na jejích aktuálních nákladech. „Ačkoli jsme elektřinu nakoupili ještě relativně výhodně, náklady vzrostly o 70 procent. A příští rok bude růst pokračovat. Možná až trojnásobně,“ říká generální ředitel Linde Gas ČR v rozhovoru pro newstream.cz, kde také prozrazuje, že již nyní pociťuje pokles poptávky v celé řadě odvětví.
Bulharsko nejspíše začne jednat o dlouhodobém kontraktu na dodávky plynu s ruským podnikem Gazprom. Náměstek ministra energetiky bulharské úřednické vlády Elenko Božkov to v pátek uvedl v rozhovoru pro místní televizi.
Lidé v Německu budou muset kvůli klesajícím dodávkám ruského plynu snížit spotřebu energie nejméně o 20 procent, aby země zabránila tomu, že bude mít v prosinci nedostatek plynu. Řekl to šéf německého síťového regulátora Klaus Müller.
Americký prezident 👴 Donald Trump ocenil televizi ABC za to, že pozastavila vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela po jeho komentářích k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Moderátora podle něj měla televize propustit už dávno. Naopak demokratičtí politici, včetně exprezidenta Baracka Obamy či kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, krok kritizují a mluví o nátlaku na média či cenzuře.
