Německo plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů. Podle tiskových agentur to uvádějí zdroje z německého ministerstva hospodářství.
Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky.
Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Francouzský energetický gigant EDF připravuje první emisi dluhopisů na rozvoj atomové energie, uvádí agentura Bloomberg. Vydání těchto bondů umožnilo nedávné prosazení jaderné energie a plynu mezi zelené zdroje energie. Přesto mohou u velkých fondů narazit.
V Německu se debatuje o tom, kdo bude mít v případné energetické krize prioritu, zda firmy, anebo spotřebitelé. Největší evropská ekonomika se připravuje na to, že Rusko ukončí dodávky plynu. Podle unijních pravidel mají v případě nedostatku suroviny přednost domácnosti a kritická infrastruktura, například nemocnice či domovy seniorů, píše ekonomický list Financial Times (FT).
Dosavadní držitelé akcií energetického gigantu EDF na plánu francouzské vlády zestátnit podnik vydělali 53 procenta. Nechybí mezi nimi populární český investor Michal Semotan z J&T.
Inflace, nejistota a strach z vleklého konfliktu na Ukrajině a zhoršení vztahů s Čínou jsou hlavními body, které Američané vytýkají úřadujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi. Podle magazínu The Economist dokonce hrozí, že kvůli veřejnému mínění USA již neschválí žádnou větší pomoc Ukrajině.
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Meď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.
Americký prezident 👴 Donald Trump ocenil televizi ABC za to, že pozastavila vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela po jeho komentářích k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Moderátora podle něj měla televize propustit už dávno. Naopak demokratičtí politici, včetně exprezidenta Baracka Obamy či kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, krok kritizují a mluví o nátlaku na média či cenzuře.
