Energetická krize začíná přinášet nové příležitosti. Kromě masivního nárůstu zájmu o alternativní zdroje energie to jsou také překvapivé bizarnosti. Firmy například chystají nová školení: na obsluhu klimatizace.
Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 korun) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh, píší agentury Reuters a PAP.
Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů. Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční. Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ukrajina kvůli dnešním útokům ruských raket na energetickou infrastrukturu od úterý pozastaví vývoz elektřiny. Na svých stránkách o tom informovalo ministerstvo energetiky. Uvedlo, že země musí nyní stabilizovat vlastní energetickou soustavu.
Žiju na spotu, bez fixace. Mladická nerozvážnost, která se nyní hrubě nevyplácí. Z člověka se stává štvanec. Před rokem byly zálohy za plyn 1500 korun měsíčně. Na jaře se zvedly na dva a půl tisíce. V červenci na čtyři a půl tisíce, nyní na osm a půl tisíce. Měsíčně.
I v září pokračoval trend zvyšování počtu lidí bez práce. Nezaměstnanost podle statistik Úřadu práce ČR vzrostla o jednu desetinu procentního bodu na 3,5 procenta.
Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to norské ministerstvo financí.
Vláda v Berlíně očekává, že německá ekonomika se kvůli energetické krizi, rostoucím cenám a omezeným dodávkám příští rok propadne do recese a vykáže pokles o 0,4 procenta. S odvoláním na informované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva hospodářství v reakci sdělil, že ministr Robert Habeck zveřejní aktualizované údaje příští týden.
