Na letišti Hradčany v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku by mohla vyrůst největší solární elektrárna v Česku. Liberecký kraj si nechal zpracovat studii řešení na báňské univerzitě v Ostravě. Krajští zastupitelé budou v úterý posuzovat tři varianty projektu. Ta maximální počítá s instalovaným výkonem bezmála 104 megawattů (MW) a se zastavěním celé plochy letiště. Ta nejmenší by umožnila zachovat rekreační létání a měla by instalovaný výkon přes 67 MW.
Příběhy podnikání jsou plné úspěchů i pádů. Na dolním konci kola štěstěny se teď kvůli energetické krizi ocitla zlínská NWT. Rodinná firma, která tři desítky let zkoušela různé inovace. Loni kvůli závazkům energetické divize skončila NWT v reorganizaci. Martina Vítková, spoluzakladatelka zlínské firmy, v novém díle pořadu Jiný peníze Andrey Ferancové Bartoňové a Terezy Zavadilové popisuje, jaké nástrahy může podnikání připravit.
Paroplynovou elektrárnu a bateriové úložiště za více než miliardu liber (v přepočtu asi 26,7 miliardy korun) postaví v Británii česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského. Projekty ještě musí schválit příslušné britské úřady, uvedl holding.
Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Ruský plyn stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V posledních pěti měsících klesl podíl dovozu ruského plynu do ČR na 2,2 procenta, v předchozích letech činil tento podíl kolem 97 procent. Ze Síkelova vyjádření není zřejmé, zda předpokládá nulový dovoz ruského plynu i v dalších měsících.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Praze agentura Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance ČR. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedoléhá na EU, ani na Česko zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se dnes poprvé po sedmnácti měsících dostala pod úroveň 50 eur za megawatthodinu.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Malé modulární reaktory by podle ČEZ mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor bude stát v roce 2032 v Temelíně, uvedla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.
Fixovat, nebo nefixovat? Budou ceny plynu klesat i nadále? „Pokud se nám podaří, že na konci topné sezóny budou zásobníky plné z 50 procent či více, což já považuji za optimální, pak by mohlo jít o velmi silný stimul, aby velkoobchodní ceny plynu ještě o něco poklesly,“ říká v rozhovoru pro Newstream energetický expert Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Na trhu s energiemi se opět šíří nekalé praktiky podvodných obchodníků, takzvaných energošmejdů. Ti začali zneužívat zastropované ceny elektřiny a plynu, které používají jako záminku k podpisu často nevýhodných smluv. Klientům přitom vyhrožují například odpojením od odběru, upozornila energetická společnost ČEZ. Cenový strop na energie platí od začátku letošního roku, odběratelé ho získávají automaticky. Někteří dodavatelé už začali nabízet i ceny pod stropem.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Rakouská vláda může od začátku dubna snížit daně z benzinu a nafty ⛽ o pět centů (zhruba 1,22 koruny) na litr. Rozhodl o tom dnes podle agentury APA parlament v reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot způsobený válkou Izraele a Spojených států proti Íránu.
Dánský král Frederik X. dnes pověřil šéfku sociální demokracie a úřadující premiérku Mette Frederiksenovou vyjednáváním o příští vládě, informuje agentura AFP.
Číst více
Drony, které během noci vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinnu a Rize ukrajinské stroje, které Kyjev nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.
Koruna dnes vůči euru stagnovala na úterní zavírací hodnotě 24,46 koruny za euro. Vůči dolaru pak česká měna oslabila o čtyři haléře, když se obchodovala za 21,15 koruny za dolar.
Pražská burza po předchozích čtyřech ztrátových dnech posílila 💪, index PX dnes stoupl o 1,62 procenta na 2537,85 bodu. Zisky si připsala většina titulů, z předních emisí si pojišťovna VIG polepšila téměř o pět procent a Erste Bank zhruba o tři procenta. Akcie zbrojovky Colt CZ po zveřejnění loňských finančních výsledků získaly skoro čtyři procenta.
Írán odmítl americký návrh plánu ukončení války a předložil pět vlastních požadavků, kterými podmiňuje vyřešení konfliktu. Íránské státní televizní stanici Press TV to sdělil nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti. Agentura Reuters dnes nicméně s odvoláním na také nejmenovaného íránského činitele uvedla, že prvotní odpověď Íránu na americký návrh nebyla pozitivní, ale že ho Teherán nadále zkoumá.
Brněnská společnost UlovDomov, která se zabývá správou nájemních bytů pro jejich majitele, loni dosáhla celkového obratu včetně souvisejících plateb za energie ve výši 1,15 miliardy korun. O rok dříve byl tento obrat zhruba 946 milionů korun. Bez započtení plateb za energie stoupl obrat z 694 milionů v roce 2024 na loňských 950 milionů korun, což představuje nárůst o 35 procent. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Zároveň oznámila, že kupuje konkurenční společnost Sian.
Porota v americkém státě Nové Mexiko nařídila internetové společnosti Meta Platforms zaplatit pokutu 375 milionů dolarů 💲 (7,9 miliardy korun) za poskytování zavádějících informací o bezpečnosti dětí na jejích sociálních sítích. Porota dospěla k závěru, že firma nese zodpovědnost za to, jakým způsobem její sítě ohrožují děti a vystavují je sexuálnímu obsahu a kontaktu se sexuálními predátory, napsal server BBC.
Sídlem nového Celního úřadu EU (EUCA) bude francouzské město Lille. Rozhodla o tom Evropská unie, konkrétně společná volba zástupců Evropského parlamentu a Rady EU, která zastupuje členské státy. O umístění instituce, která bude mít asi 250 zaměstnanců, se ucházelo devět měst. Do posledního kola postoupily Lille a Řím.
Evropská komise schválila ✅ český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Informovala o tom komise ve svém dnešním prohlášení.
Číst více
