Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o skutečných cenách elektřiny a plynu než dosud. Statistiky by měly zahrnovat platby všech zákazníků. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání se zástupci tuzemských dodavatelů, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Ceny plynu v Česku, které zveřejnil ve středu ve své zprávě evropský statistický úřad Eurostat, neodpovídají realitě a je třeba zjistit proč. Na jednání Pirátů v Liberci to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). V příštím týdnu se proto sejde se zástupci energetických společností, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Evropský statistický úřad Eurostat používá při výpočtu cen plynu metodiku, která zaručuje srovnatelnost dat v celé EU. Úřad si proto stojí za svou středeční zprávou, podle které se ceny plynu pro domácnosti loni ve druhém pololetí z celé Evropské unie výrazně nejvíce zvýšily v České republice. Uvedl to na dotaz ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) po zveřejnění zprávy řekl, že čísla o cenách plynu jsou mylná a označil je za matení veřejnosti. ČSÚ posílá Eurostatu data, která odpovídají metodice nastavené EU, přivítal by ale změnu metodiky, uvedl mluvčí úřadu.
Kubánská komunistická vláda zrušila velkolepé oslavy 1. máje, na něž každoročně do Havany režim svážel desetitisíce lidí, aby tak demonstroval „hromadnou podporu revoluci a socialismu". Letos budou oslavy svátku práce menší a jen na lokální úrovni, důvodem je nedostatek paliva, s nímž se karibský ostrov potýká už několik týdnů. Vláda kvůli tomu také omezila prodej benzinu a nafty, aby bylo dost paliva například pro sanitky či pohřební vozy, informoval deník El País.
V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v Česku. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).
Eurostat potvrdil, co v Česku podniky a lidé viděli v loňském roce na zálohách či fakturách dodavatelů energií. Což bylo neřízené zdražování. Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent, pravil zpětně evropský úřad. Je to šílené číslo.
České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku. To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami.
Příklon k obnovitelným zdrojům energií je jedním z hlavních trendů posledních několika desítek let. Cíl je jasný. Zmírnit globální oteplování a klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv. První solární elektrárna na světě je ale mnohem staršího data. Před 110 lety ji postavil v egyptském Maadi americký vynálezce Frank Shuman, od jehož úmrtí 28. dubna uplyne 105 let, připomněl výročí server BBC.
Země EU a skupiny G7 loni a ještě letos na přelomu roku v rámci svých sankcí zakázaly nebo zásadně omezily dovoz ruské ropy a ropných produktů. Ve skutečnosti ale i přes tyto sankce proudí ruská ropa ve velkém na Západ dále. A to ve zpracované podobě – třeba jako motorová nafta. A skrze třetí země typu Číny. Ve velkém tak dochází k „praní špinavé ruské ropy“. To zjišťuje dnes zveřejněná studie finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V listopadu 1989 to bylo vlastně jednoduché. Do té doby tady vládli vysloužilí bolševici, stojící na kastě oportunistů a pragmatiků, kteří se neštítili pro vlastní prospěch žádné lidské špatnosti. Dobří lidé byli zavíráni nebo nuceni k emigraci. Celá společnost byla sevřená strachem z propracovaného mechanismu moci. Svrhnout bolševickou vládu bylo bez pochyb prostě super. Jsem doteď šťastný, že jsem byl 17. listopadu na Národní třídě. Bylo tehdy úplně jasné, kdo jsou ti špatní.
