Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Sokolovská uhelná měla loni rekordní zisk, přes dvě miliardy

Sokolovská uhelná měla loni rekordní zisk, přes dvě miliardy
ČTK
 ČTK

Skupina firem Sokolovské uhelné vykázala v loňském roce zisk téměř 2,3 miliardy korun. V roce 2021 byla skupina v mírné ztrátě 96 milionů korun. Na rekordním zisku z pohledu posledních let se podílel nárůst tržeb za vlastní výrobky a služby, rostla také těžba i prodej uhlí. Samotná společnost Sokolovská uhelná a. s. měla loni zisk 2,28 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky zveřejněné na serveru justice.cz.

K 31. prosinci 2022 tvořily skupinu společnost Sokolovská uhelná a 26 firem, ve kterých má majetkový podíl. Z pohledu hospodaření patří mezi nejdůležitější Elektrárna Tisová, která loni vykázala výkony ve výši téměř 3,9 miliardy korun a zisk před zdaněním bezmála 700 milionů korun.

Zelené ambice vystřídala uhelná realita

Na loňském hospodaření firmy se podílely do značné míry změny na trhu z energiemi. „Společnost byla nucena za účelem pokrytí poptávky po hnědém uhlí obnovit provoz v zálohu uvedených technologií pro skrývku a zaměřit se též na posílení v personální oblasti. Přes nárůst cen elektřiny nebylo v průběhu roku 2022 možné využívat zemní plyn pro výrobu elektřiny a tepla, a to v důsledku enormního nárůstu ceny zemního plynu. Skupina předpokládá v roce 2023 výrobu elektřiny a tepla zejména v uhelných elektrárnách, kdy využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla v paroplynové elektrárně bude, stejně jako v roce 2022, limitováno cenou zemního plynu,“ uvádí se ve výroční zprávě.

Z těžby sokolovského hnědého uhlí v roce 2022 v celkové výši 3,8 milionu tun činil odbyt pevných paliv 2,2 milionu tun, část vytěženého uhlí pak byla spotřebována ve vlastních zpracovatelských kapacitách k výrobě elektrické energie a tepla. Předloni firma vytěžila 3,23 milionu tun. Sokolovská uhelná loni vyrobila také 1,5 GWh elektrické energie, předloni výrazně více, 3,2 GWh.

Odchodné v řádu miliard

Na prodeji se nejvíce projevil prodej uhlí, který tvořil přes dvě miliardy korun, za elektřinu firma utržila 1,3 miliardy, tepla prodala za téměř 1,6 miliardy korun.

Využití výrobních zdrojů skupiny v roce 2024 a dalších letech z hlediska uhlí a plynu nelze podle výroční zprávy relevantně odhadnout a bude z velké části záviset na tržních podmínkách a legislativních, společenských a technologických podmínkách. 

Výroční zpráva přináší také informaci o odchodném pro dlouholetého spoluvlastníka Jaroslava Rokose, který firmě prodal svých téměř 43 procent akcií podniku. Za podíl by měl dostat celkem 5,4 miliardy korun. Tři miliardy mu firma vyplatila už loni.

Akcionářem Sokolovské uhelné zůstává Svěřenský fond zesnulého Františka Štěpánka, který spravuje Pavel Tomek. 

Takto bude v budoucnu vypadat okolí umělého jezera Medard na Sokolovsku.

Hausbóty v místě bývalého uhelného dolu. Na Sokolovsku vybudují nové, zelené město

Nové město až pro pět tisíc lidí by do dvaceti let mohlo vzniknout na území bývalé těžební pánve u umělého jezera Medard na Sokolovsku. Vítězný projekt, který zpracovalo architektonické studio A8000, představili zástupci kraje a společností Sokolovská uhelná s Suas Group.

Přečíst článek

Místo útlumu těžby rekordní zisky. OKD těžila z války na Ukrajině a energetické krize

Místo útlumu těžby rekordní zisky. OKD těžila z války na Ukrajině a energetické krize

Těžební společnost OKD uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 5,1 miliardy korun, což bylo nejvíc od roku 2011. Proti roku 2021, kdy činil 216,8 milionu korun, stoupl zisk firmy více než dvacetinásobně. Firma loni také dosáhla historicky nejvyšších prodejních cen.

Přečíst článek

topení

Lubomír Lízal: Chvála uhlí. Emise jdou stranou, hlavní je energetická bezpečnost

Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zavřený ruský plynový kohoutek v příští zimě je pro nás ten nejhorší scénář. Paradoxně jsme v nedávné době – kvůli klimatické politice – ekonomicky systematicky motivovali městské domácnosti k přechodu na plyn. Tím ovšem nemyslím kotlíkové dotace pro rodinné domy, ale situaci v centrálním zásobování teplem (CZT). 

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související