Evropské bankovní systémy zůstávají v zásadě v dobrém stavu, navzdory kolapsu dvou amerických finančních ústavů a pokračujícím problémům švýcarské banky Credit Suisse. Uvedla to americká ratingová agentura Moody's. Upozornila, že evropské banky mají menší část aktiv v dluhopisech, takže je tolik neohrožují výkyvy úrokových sazeb jako finanční ústavy ve Spojených státech.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Už i Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede také digitální libru. ECB na projektu digitálního eura pracuje přes rok, jeho zavedení je plánováno nejdříve v roce 2026. Digitální měna by měla být novou formou hotovosti vydanou přímo centrální bankou, pod její přímou kontrolu. To by jí proto mělo pomoci lépe cílit inflaci.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky (ECB) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.
Druhý týden v novém roce se nesl ve znamení vzestupné tendence na trzích, kdy na pozadí zlepšení v oblasti inflace V USA si investoři přejí méně razantní postup centrálních bank. Přicházející klíčová makroekonomická data zatím nepotvrzují to, že by americká ekonomika až tolik zpomalovala. Zlepšující se situace na energetickém trhu podporuje také německý index DAX, který v posledních dnech dosáhl úrovně kolem 15 tisíc bodů. Ceny evropského plynu se totiž dostaly na úroveň před začátkem konfliktu na Ukrajině.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů to udělala už počtvrté za sebou, tentokrát ale méně než na posledních dvou zasedáních. ECB svým rozhodnutím následuje americkou centrální banku (Fed), která tempo zvyšování úrokových sazeb také zpomalila.
Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Evropská centrální banka musí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, i když roste pravděpodobnost recese v eurozóně. V rozhovoru s lotyšským zpravodajským serverem Delfi to uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvyšováním úrokových sazeb se banka snaží zastavit růst spotřebitelských cen.
Evropská centrální banka (ECB) na zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
