Reklama

Trhy podceňují odhodlání ECB dál zvyšovat sazby, varoval v Davosu člen Rady guvernérů

Klaas Knot na WEF v roce 2020
World Economic Forum/Ciaran McCrickard
 ČTK

Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky (ECB) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.

Reklama

ECB na příští měsíce avizovala stabilní zvyšování úroků tempem 50 bazických bodů, investoři ale předpokládají, že centrální banka nakonec nebude ve zpřísňování měnové politiky tak razantní, jak slibovala. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že míra inflace v eurozóně už se za poslední měsíc snížila. Takovou úvahu ale Knot odmítá, nic podle něj nenaznačuje, že inflace už bude vytrvale klesat.

„Po jednom zvýšení o 50 bazických bodů se to nezastaví, to je jisté,” řekl Knot v rozhovoru s finanční televizí CNBC na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Investorům doporučil, aby avizované plány ECB začali brát vážně. Část investorů si totiž myslí, že ECB zastaví zvyšování sazeb dřív, než původně předpokládala.

Míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadové hodnoty 10,1 procenta. Snížila se tak výrazněji, než čekali analytici. Přispěl k tomu zejména pomalejší růst cen energií, které jsou za vysokou inflaci zodpovědné především.

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Zamrazilová: Pro zvýšení sazeb bych byla, pokud se rozjede mzdová spirála

Inflace se láme a její pokles zrychlí v druhé polovině roku. To totiž bude ekonomika konečně reálně čelit aktuálním úrokovým sazbám, které jsou nejvyšší od devadesátých let, uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. 

Přečíst článek

Knot řekl, že tržní sazby teď neodpovídají záměru ECB, která chce inflaci srazit ke svému dvouprocentnímu cíli. „Vývoj na trhu, který jsem zaznamenal zhruba v posledních dvou týdnech, není úplně vítaný,” poznamenal Knot v reakci na to, že část investorů očekává nižší strop základní sazby ECB, než s jakým počítali ještě koncem loňského roku. „Myslím, že to vlastně neodpovídá spořádanému návratu inflace ke dvěma procentům,” dodal.

Reklama

Kurz eura se po Knotových slovech zvýšil nad 1,0820 dolaru, a proti předchozímu dni vykazoval růst o více než čtvrt procenta. Ráno ještě euro mírně ztrácelo a pohybovalo se kolem 1,0790 dolaru. Euro loni v létě spadlo pod paritu s dolarem, což znamená, že americká měna byla poprvé zhruba po dvaceti letech silnější než euro. Zpět nad paritou je euro od podzimu.

Eurozóna se jen těsně vyhne recesi

ECB se podle Knota dosud zaměřovala pouze na riziko, že měnovou politiku zpřísní příliš málo. Vyváženější vnímání rizik je v tuto chvíli ještě daleko, dodal. Dvacetičlenná eurozóna, jejímž členem je nově Chorvatsko, by se mohla v zimě vyhnout recesi, případný růst ale bude velmi slabý, domnívá se nizozemský člen Rady guvernérů ECB. Vychází přitom z dat o velmi nízkém růstu hrubého domácího produktu (HDP).

Jaká je inflace v Evropě či USA? Padají rekordy staré desítky let

Jaká je inflace v Evropě či USA? Padají rekordy staré desítky let

S rapidně rostoucí inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě a v řadě zemí hlásí v posledních měsících dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Přečíst článek

Finanční trhy nyní očekávají, že depozitní sazba ECB se z nynějších dvou procent zvýší do poloviny roku zhruba na 3,2 procenta. Ještě na přelomu roku, tedy asi před dvěma týdny, počítali s růstem depozitní sazby přibližně na 3,5 procenta. I když na únor trhy stále počítají se zvýšením sazby o 50 bazických bodů, na březen se jejich odhady pohybují od 25 do 50 bazických bodů. Hodnota 50 bazických bodů odpovídá půl procentnímu bodu.

ECB není ve stejné situaci jako Fed

Změna postoje částečně souvisí s předpokladem, že americká centrální banka (Fed) zmírní zvyšování úroků a že ECB ji bude následovat, pokud Fed zvyšování úroků zpomalí nebo úplně zastaví. Ale zatímco míra inflace ve Spojených státech už pravděpodobně kulminovala, inflace v eurozóně by se ještě mohla zvýšit. Svědčí o tom vývoj takzvané jádrové inflace, která se stále zvyšuje. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií.

„Jádrová inflace nevykazuje žádné známky poklesu,” řekl Knot. „Nejprve bych musel vidět jinou dynamiku vývoje u jádrové inflace, než bych mohl začít přemýšlet o vyrovnanějších rizicích,” dodal.

Hlavní sazbu pro refinanční operace má nyní ECB na 2,50 procenta, od roku 2016 až do loňského léta byla na nule. Americká centrální banka má základní úrok v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, Česká národní banka (ČNB) pak na sedmi procentech. Míra inflace v USA v prosinci klesla na 6,5 procenta, v Česku na 15,8 procenta.

Dolary, ilustrační foto

Chudým zemím hrozí bankroty

Rostoucí ceny potravin, energií a vysoké úrokové sazby tlačí chudší země ke zdi. Řada z nich brzo nebude mít na splácení svých dluhů.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Christine Lagardeová, šéfka ECB

Šéfka ECB: V boji s inflací bude nejspíš nutné zvýšit úroky, které zbrzdí růst ekonomiky

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme