Evropská centrální banka (ECB) zastává názor, že banky v eurozóně dělají příliš málo pro boj proti změně klimatu a řízení souvisejících rizik. EU chybí na přibližování se ke stanoveným cílům do roku 2030 skoro půl bilionu eur ročně, píše německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Kdo má aktuálně kapitál, dokáže zajistit lépe dlouhodobé příležitosti. Až klesnou sazby ECB, hodnota nemovitostí opět poroste, říká Tomáš Jandík, místopředseda představenstva REICO Investiční společnost České spořitelny. Společnost je největším českým fondem, který investuje do nemovitostí. A svým klientům dokáže solidně zhodnotit jejich peníze. REICO IS ČS drží víc než dvacet prémiových nemovitostí v Česku, na Slovensku a vydala se nakupovat i do Polska. Teď, když ČNB poprvé po roce a půl snížila sazby, nastal podle Jandíka čas nakupovat.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Měnový výbor Evropské centrální banky podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 procenta. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii. Nejnovější údaje nadále ukazují, že inflace se pomalu snižuje k dvouprocentnímu cíli. Šéfka ECB Christine Lagardeová předpověděla, že ekonomika eurozóny zůstane ve zbytku roku slabá, ale v dalších letech by měla oživit.
Svět, který jsme znali se nenávratně mění a dochází k zásadním geopolitickým změnám, klimatické změně i k remodelaci globálního obchodování. A na to vše budou muset reagovat také investoři. Ještě více než dřív pro ně bude zásadní se umět zorientovat na finančním trhu a zvolit si tu nejvhodnější investiční strategii, říká v rozhovoru pro newstream.cz investorka a šéfka investiční strategie skupiny UniCredit Manuela D´Onofrio.
Akciové trhy si procházely v uplynulém týdnu spíš mírnější volatilitou. Na trhy měly určitý dopad zprávy o inflaci z USA nebo pravidelné zasedání evropské ECB. Index S&P 500 zaznamenává poslední dobou stagnaci a čeká na výrazný impuls, který by určil jeho další směřování.
Evropské akcie díky vyhlídkám na konec zvyšování úrokových sazeb v eurozóně výrazně posílily. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připsal 1,52 procenta a uzavřel na 460,86 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za šest měsíců.
Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Část analytiků předpokládala, že ECB už sazby nezvýší. Banka naznačila, že zvýšení by mohlo být poslední. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.
Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Nezvyklé přiznání je ale kritikou předchozího Rusnokova vedení. Strategie měnové politiky ČNB za posledních dvanáct měsíců podle Michla už byla správná a má již dílčí výsledky.
Ekonomika eurozóny bude v příštích letech pokračovat v růstu a pravděpodobně nesklouzne do žádné hlubší či trvalejší recese. Uvedl to hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane.
Akcie eurozóny ve čtvrtek vystoupaly na více než 15leté maximum. Evropská centrální banka podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Řada investorů má však za to, že ECB se blíží ke konci cyklu zpřísňování měnové politiky. Index EURO STOXX 50 stoupl o 2,3 procenta na 4447,44 bodu. Je nejvýše od prosince 2007. Panevropský index STOXX Europe 600 se dnes zvýšil o 1,4 procenta na 471,74 bodu. Ocitl se tak na 17měsíčním maximu.
