Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla ve středu na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
„Medvědi“ se vracejí naplno do hry a určují bezprostřední vývoj, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden na akciových trzích. Světové burzy ohrožuje stav, při kterém je na stole znovu možnost zvyšovat v americké ekonomice sazby v krocích o 50 bazických bodů. V reakci americké akcie klesly pod 3900 bodů měřeno indexem S&P 500. Otevírá se tak prostor pro pokles k nedávným lokálním minimům, lednový pozitivní vývoj byl patrně jen korekcí v dlouhodobém klesajícím trhu. A jaké zásadní události hýbaly nejvíce s finančními trhy a co si přichystal trh práce v USA ?
Německé banky letos neoprávněně vydělají 40 miliard eur (bezmála 940 miliard korun), uvádí největší retailový depozitní makléř v Evropě, společnost Raisin. Vyšší úroky, které nyní vyplácí Evropská centrální banka (ECB), totiž nepromítají do úroků z vkladů klientů. Píše o tom britský ekonomický deník Financial Times (FT).
Inflace bude ustupovat jen pomalu a Evropská centrální banka (ECB) by tak měla pokračovat ve svém protiinflačním tažení a dále zvýšit hlavní sazby. Trhy se už nad vyhlídkou vyšších úrokových sazeb v eurozóně zamýšlejí a reagují na vyšší než očekávaná data o vývoji inflace v Německu, Francii i Španělsku. V rozhovoru pro server CNBC to prohlásil prezident Bundesbanky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Joachim Nagel, který patří mezi „jestřáby“ v ECB.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Už i Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede také digitální libru. ECB na projektu digitálního eura pracuje přes rok, jeho zavedení je plánováno nejdříve v roce 2026. Digitální měna by měla být novou formou hotovosti vydanou přímo centrální bankou, pod její přímou kontrolu. To by jí proto mělo pomoci lépe cílit inflaci.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky (ECB) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.
Druhý týden v novém roce se nesl ve znamení vzestupné tendence na trzích, kdy na pozadí zlepšení v oblasti inflace V USA si investoři přejí méně razantní postup centrálních bank. Přicházející klíčová makroekonomická data zatím nepotvrzují to, že by americká ekonomika až tolik zpomalovala. Zlepšující se situace na energetickém trhu podporuje také německý index DAX, který v posledních dnech dosáhl úrovně kolem 15 tisíc bodů. Ceny evropského plynu se totiž dostaly na úroveň před začátkem konfliktu na Ukrajině.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů to udělala už počtvrté za sebou, tentokrát ale méně než na posledních dvou zasedáních. ECB svým rozhodnutím následuje americkou centrální banku (Fed), která tempo zvyšování úrokových sazeb také zpomalila.
