Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?
Už za necelé tři týdny zahájí Evropská centrální banka cyklus zvyšování úrokových sazeb. Zvýší je poprvé od roku 2011. Ocitá se tudíž na křižovatce. Předlužené země typu Itálie by totiž nemusely vysoké úroky unést, takže by se mohly zhroutit v bankrotu. Tomu se nyní bude ECB snažit zabránit za každou cenu, dokonce za cenu vážného narušení, ba rozbití jednotného trhu EU. Pokud by totiž padla Itálie, může padnout euro – a to je politicky zcela nepřijatelné.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Uplynulý týden byl krvavou lázní nejen na kryptoměnách a akciích, ale také na trhu s vládními dluhopisy. ECB nyní oznámila, že urychlí práce na mechanismu, který zmírní rozdíly ve výnosech dluhopisů chudších a bohatých zemí.
Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Evropská centrální banka dnes oficiálně potvrdila, že kvůli rekordní inflaci od července zvýší úrokové sazby. Na konci června ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny.
Kupci se pomalu vracejí na trh. Akcie se po několika týdnech propadů postupně stabilizují na vyšších hodnotách. Uvidíme, jak dlouho bude pozitivní nálada trvat, píše ve svém pravidelném komentáři z trhů Kryštof Míšek, hlavní ekonom společnosti Colosseum. Důvodů, proč by měl mít nastolený optimismus investorů jen jepičí život, vidí hned několik.
Akcie ve Spojených státech 📈 posílily po zprávě o odolnosti amerického trhu práce. Indexy Nasdaq a Standard & Poor's 500 ve zkráceném obchodním dnu uzavřely na nových maximech. Na devizovém trhu posiloval dolar.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se ❌ nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „prvotních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového hovoru obou státníků to podle agentury Reuters novinářům řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.
Kvůli stávce letových dispečerů ve Francii zrušily aerolinky a letiště pro dnešek a pátek přes 1500 letů, což se dotklo zhruba 3️⃣0️⃣0️⃣ tisíc cestujících. Podle agentury Reuters to oznámilo sdružení Airlines for Europe (A4E). Pařížské terminály dnes omezily provoz o čtvrtinu, ale například letiště v Nice či v Bastii odřekla polovinu letů, informují média. Stávka se týká i spojení s Prahou.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ☝ vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a donutila ho k jednání o míru na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Peking by mohl podle Wadephula hrát konstruktivní roli i v jednání s Íránem. Čínský ministr řekl, že na mezinárodním poli Peking vždy sází na diplomatická jednání.
Spojené státy zamýšlí obnovit jaderné rozhovory s Íránem. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ 👨 Steve Witkoff se kvůli tomu plánuje setkat příští týden v Oslu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím, píše server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v květnu oproti předchozímu měsíci 📈 zvýšil o 18,7 procenta na 71,5 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun). Méně zboží se vyvezlo, klesal ale i dovoz. Podle agentury Reuters by obchod přesto mohl být ve druhém čtvrtletí hlavním faktorem očekávaného oživení hospodářského růstu.
Pražská burza druhý den 📈 posílila, index PX dnes vzrostl o 0,53 procenta na 2165,2 bodu. Nejvíc k tomu přispěly akcie Komerční banky, v plusu skončily i cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Koruna dnes posílila vůči euru a stagnovala k dolaru.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly 📈 vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
Írán je nadále vázán Smlouvou o ❌ nešíření jaderných zbraní (NPT) a z ní vyplývajícím systémem kontrol, napsal na sociální síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) bude kvůli bezpečnostním důvodům vedena prostřednictvím íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, dodal ministr s tím, že tento postup vychází ze zákona, který minulý týden schválil íránský parlament.
Evropská unie musí navýšit podporu Ukrajině, uvedla dánská premiérka 👩 Mette Frederiksenová. Podle ní není vidět žádný náznak toho, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mír. Frederiksenová zmínila zejména další sankce proti Rusku i úplný zákaz dovozu ruského plynu do Evropy. Ocenila, že do Aarhusu dnes dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.