Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla ve středu na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel který se dostal do čela Bundesbank začátkem minulého roku. Německá centrální banka drží v ECB největší podíl, a má tak na její rozhodování velký vliv.
Minulý týden se nesl ve znamení bankovní krize, která v řadě věcí připomínala dokonce Finanční krizi z let 2007-2009 (bankovní indexy totiž v týdnu padaly o 10 a více procent). V lednu tohoto roku jsem v rámci svého pravidelného komentáře nastínil určitý výhled na ekonomiku a jako jedno z potencionálních ekonomických rizik jsem pojmenoval stav, kdy bankovní sektor nese obrovskou zásobu dluhopisů emitovaných státy s možností turbulentního vývoje v určitých situacích (zejména úrokové riziko). To se nyní stalo.
Evropské bankovní systémy zůstávají v zásadě v dobrém stavu, navzdory kolapsu dvou amerických finančních ústavů a pokračujícím problémům švýcarské banky Credit Suisse. Uvedla to americká ratingová agentura Moody's. Upozornila, že evropské banky mají menší část aktiv v dluhopisech, takže je tolik neohrožují výkyvy úrokových sazeb jako finanční ústavy ve Spojených státech.
Evropská centrální banka (ECB) navzdory rozbouřeným finančním trhům zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila pošesté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB také uvedla, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Přísnější měnové podmínky ale mohou dostat do obtíží banky.
„Medvědi“ se vracejí naplno do hry a určují bezprostřední vývoj, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden na akciových trzích. Světové burzy ohrožuje stav, při kterém je na stole znovu možnost zvyšovat v americké ekonomice sazby v krocích o 50 bazických bodů. V reakci americké akcie klesly pod 3900 bodů měřeno indexem S&P 500. Otevírá se tak prostor pro pokles k nedávným lokálním minimům, lednový pozitivní vývoj byl patrně jen korekcí v dlouhodobém klesajícím trhu. A jaké zásadní události hýbaly nejvíce s finančními trhy a co si přichystal trh práce v USA ?
Německé banky letos neoprávněně vydělají 40 miliard eur (bezmála 940 miliard korun), uvádí největší retailový depozitní makléř v Evropě, společnost Raisin. Vyšší úroky, které nyní vyplácí Evropská centrální banka (ECB), totiž nepromítají do úroků z vkladů klientů. Píše o tom britský ekonomický deník Financial Times (FT).
Inflace bude ustupovat jen pomalu a Evropská centrální banka (ECB) by tak měla pokračovat ve svém protiinflačním tažení a dále zvýšit hlavní sazby. Trhy se už nad vyhlídkou vyšších úrokových sazeb v eurozóně zamýšlejí a reagují na vyšší než očekávaná data o vývoji inflace v Německu, Francii i Španělsku. V rozhovoru pro server CNBC to prohlásil prezident Bundesbanky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Joachim Nagel, který patří mezi „jestřáby“ v ECB.
Hodnotící komise doporučila vedení metropole vítěze tendru na dostavbu budovy Nová Palmovka na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Uvedl to náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN), který však verdikt komise, která hodnotila nabídky firem Porr a Geosan Group, nesdělil. O výsledku tendru podle něj bude v nejbližší době rozhodovat rada města.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Dvě polské tepelné elektrárny 🏭 omezují svůj provoz kvůli vlně veder a nízké hladině vody v řece Visle, kterou používají k chlazení. Napsala to tisková agentura PAP, podle níž k tomuto kroku přistoupily elektrárny Kozienice a Polaniec.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
Pražská burza dnes znovu posílila 💪, a vylepšila tak své skoro půlroční maximum 🔝. Index PX stoupl o 1,04 procenta na 2766,09 bodu. Rostla většina hlavních titulů, ve ztrátě skončily akcie Monety, Philip Morris a Primoco. Objem obchodů se zvýšil na zhruba 650 milionů korun, což je lehce pod dlouhodobým průměrem.
Koruna dnes mírně posilovala 💪. Vůči euru zpevnila ve srovnání s pondělním závěrem o dva haléře na 24,18 Kč/EUR. K dolaru si česká měna polepšila o pět haléřů na 20,99 Kč/USD. Důležitou událostí týdne bude pro korunu čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB).
Za škodu za zavezení haldy Heřmanice v Ostravě statisíci tunami odpadu nenípodle ministerstva životního prostředí (MŽP) nikdo odpovědný a neexistuje oficiální viník. O rozhodnutí resortu dnes informoval web Seznam Zprávy.
Tuzemská internetová jednička Seznam.cz zvažuje zavést společné předplatné pro vydavatele médií 📰. Výběr placeného obsahu od různých vydavatelů by umístil do zvláštní sekce na své domovské stránce. Pro DeníkN to uvedl člen správní rady Seznamu Matěj Hušek.
Česká společnost ConsilTech miliardáře Tomáše Němce kupuje norského výrobce běžek Madshus ⛷ od dosavadního majitele Elevate Outdoor Collective. Podpis dohody společnosti oznámily v tiskové zprávě zveřejněné na webu norského výrobce. Hodnotu transakce neuvedly. ConsilTech vlastní mimo jiné výrobce lyží Kästle CZ se sídlem na Novém Městě na Moravě.
Číst více
Veřejné vysoké školy v reakci na nárůst počtu maturantů zvyšují počty nově přijatých studentů, obávají se ale přípravy rozpočtu na roky 2027 a 2028. V tiskové zprávě o tom informovala Česká konference rektorů. Školy podle ní v roce 2025 přijaly do bakalářských a magisterských studijních programů téměř 60 tisíc nových studentů, meziročně asi o 15 tisíc více. Letos to bude ještě víc, vyšší počet studentů podle nich musí být zohledněný ve státním rozpočtu.
