Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post.
Pouze pětina domácností v eurozóně během pandemie spořila, vyplývá z analýzy Evropské centrální banky. Znamená to, že většina domácností nemá dostatečnou rezervu proti letošní rapidně stoupající inflaci, uvedla agentura Bloomberg.
Evropská centrální banka v uplynulém týdnu poprvé za dekádu zvýšia úrokové sazby. Důvodem byla rapidní inflace. Spekulace o recesi však navzdory aktuálním akcím ECB sílí.
Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.
Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?
Euro dnes zřejmě po skoro dvaceti letech bude nominálně slabší než dolar. Obě měny jsou blízko prolomení takzvané parity.
Dlouhodobé problémy eurozóny prohloubila současná energetická krize, která může stáhnout evropskou měnovou unii do recese. Navíc americká centrální banka zvyšuje sazby, což si ECB zatím nemůže dovolit. Výsledkem je propad eura, což zdraží dovoz velké spousty komodit. Naopak výhodu mohou mít exportéři.
Náhlý skok cen emisních povolenek v kombinaci se záplavami a suchem způsobí největším bankám z eurozóny ztráty nejméně 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). Ve svém prvním velkém klimatickém zátěžovém testu to uvedla Evropská centrální banka (ECB). Zjištění nemají vliv na výši kapitálu, který banky musejí mít v letošním roce.
