Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Nezvyklé přiznání je ale kritikou předchozího Rusnokova vedení. Strategie měnové politiky ČNB za posledních dvanáct měsíců podle Michla už byla správná a má již dílčí výsledky.
Evropská centrální banka se rozhodla zapojit do návrhu nových eurobankovek všechny obyvatele eurozóny. Až do konce srpna se tak mohou Evropané na internetových stránkách ECB vyjadřovat k námětům příští série eurobankovek. Bude to první rozsáhlá modernizace bankovek eurozóny od jejich zaveden před více než dvaceti lety.
Evropská centrální banka pravděpodobně nebude schopná v dohledné době vyhlásit konec svého rekordního cyklu zvyšování úrokových sazeb. Uvedla to šéfka ECB Christine Lagardeová a zopakovala, že v červenci zvýší banka úroky podeváté za sebou kvůli snaze zpomalit inflaci.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.
V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.
Slovensko má vyšší inflaci než Česko. A podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek, a pak i v následujících dvou letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
