Slovensko má vyšší inflaci než Česko. A podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek, a pak i v následujících dvou letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Minulý týden se nesl ve znamení bankovní krize, která v řadě věcí připomínala dokonce Finanční krizi z let 2007-2009 (bankovní indexy totiž v týdnu padaly o 10 a více procent). V lednu tohoto roku jsem v rámci svého pravidelného komentáře nastínil určitý výhled na ekonomiku a jako jedno z potencionálních ekonomických rizik jsem pojmenoval stav, kdy bankovní sektor nese obrovskou zásobu dluhopisů emitovaných státy s možností turbulentního vývoje v určitých situacích (zejména úrokové riziko). To se nyní stalo.
Evropské bankovní systémy zůstávají v zásadě v dobrém stavu, navzdory kolapsu dvou amerických finančních ústavů a pokračujícím problémům švýcarské banky Credit Suisse. Uvedla to americká ratingová agentura Moody's. Upozornila, že evropské banky mají menší část aktiv v dluhopisech, takže je tolik neohrožují výkyvy úrokových sazeb jako finanční ústavy ve Spojených státech.
Evropská centrální banka (ECB) navzdory rozbouřeným finančním trhům zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila pošesté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB také uvedla, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Přísnější měnové podmínky ale mohou dostat do obtíží banky.
„Medvědi“ se vracejí naplno do hry a určují bezprostřední vývoj, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden na akciových trzích. Světové burzy ohrožuje stav, při kterém je na stole znovu možnost zvyšovat v americké ekonomice sazby v krocích o 50 bazických bodů. V reakci americké akcie klesly pod 3900 bodů měřeno indexem S&P 500. Otevírá se tak prostor pro pokles k nedávným lokálním minimům, lednový pozitivní vývoj byl patrně jen korekcí v dlouhodobém klesajícím trhu. A jaké zásadní události hýbaly nejvíce s finančními trhy a co si přichystal trh práce v USA ?
Německé banky letos neoprávněně vydělají 40 miliard eur (bezmála 940 miliard korun), uvádí největší retailový depozitní makléř v Evropě, společnost Raisin. Vyšší úroky, které nyní vyplácí Evropská centrální banka (ECB), totiž nepromítají do úroků z vkladů klientů. Píše o tom britský ekonomický deník Financial Times (FT).
Inflace bude ustupovat jen pomalu a Evropská centrální banka (ECB) by tak měla pokračovat ve svém protiinflačním tažení a dále zvýšit hlavní sazby. Trhy se už nad vyhlídkou vyšších úrokových sazeb v eurozóně zamýšlejí a reagují na vyšší než očekávaná data o vývoji inflace v Německu, Francii i Španělsku. V rozhovoru pro server CNBC to prohlásil prezident Bundesbanky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Joachim Nagel, který patří mezi „jestřáby“ v ECB.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Už i Británie zvažuje, že vedle hotovosti zavede také digitální libru. ECB na projektu digitálního eura pracuje přes rok, jeho zavedení je plánováno nejdříve v roce 2026. Digitální měna by měla být novou formou hotovosti vydanou přímo centrální bankou, pod její přímou kontrolu. To by jí proto mělo pomoci lépe cílit inflaci.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
