Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bohu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.
V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.
Slovensko má vyšší inflaci než Česko. A podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek, a pak i v následujících dvou letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla ve středu na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel který se dostal do čela Bundesbank začátkem minulého roku. Německá centrální banka drží v ECB největší podíl, a má tak na její rozhodování velký vliv.
Minulý týden se nesl ve znamení bankovní krize, která v řadě věcí připomínala dokonce Finanční krizi z let 2007-2009 (bankovní indexy totiž v týdnu padaly o 10 a více procent). V lednu tohoto roku jsem v rámci svého pravidelného komentáře nastínil určitý výhled na ekonomiku a jako jedno z potencionálních ekonomických rizik jsem pojmenoval stav, kdy bankovní sektor nese obrovskou zásobu dluhopisů emitovaných státy s možností turbulentního vývoje v určitých situacích (zejména úrokové riziko). To se nyní stalo.
