Lukáš Kovanda: Kam mizí peníze Čechů? Skoro polovinu sežere bydlení a jídlo
Průměrné spotřební výdaje českých domácností loni dosáhly 216 214 korun na osobu, tedy přibližně 18 tisíc korun měsíčně. Největší část rozpočtu připadla na bydlení, energie a potraviny. U domácností důchodců tyto nezbytné položky ukrojily dokonce 55 procent všech spotřebních výdajů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Český statistický úřad zveřejnil podrobná data o spotřebních výdajích českých domácností za rok 2025. V průměru činily 216 214 korun na osobu, což odpovídá přibližně 18 tisícům korun měsíčně.
Neznamená to ovšem, že každý Čech skutečně utratil přesně tuto částku. Jde o průměr vypočtený z výsledků statistiky rodinných účtů. Čísla přesto poměrně přesně ukazují, které položky zatěžují rozpočty domácností nejvíce.
Bydlení a jídlo spolknou téměř polovinu výdajů
Jednoznačnou převahu mají dvě základní položky: bydlení s energiemi a potraviny. Za bydlení, vodu, energie a paliva vydaly domácnosti v průměru 54 042 korun na osobu, tedy přes 4 500 korun měsíčně. Tato oblast představovala přesně čtvrtinu všech spotřebních výdajů.
Evropa vstupuje do topné sezony s dražším plynem a nejistým výhledem. Zemní plyn je na velkoobchodních trzích zhruba dvakrát dražší než před rokem a rizikem zůstává stav evropských zásobníků i geopolitické napětí. Českým domácnostem se proto může vyplatit cenu plynu na příští jeden až dva roky zafixovat. 
Lukáš Kovanda: Plyn je letos větší riziko než elektřina. Vyplatí se fixovat
Názory
Potraviny a nealkoholické nápoje stály dalších 40 071 korun na osobu, což odpovídalo 18,5 procenta celkových výdajů. Dohromady tak bydlení a jídlo ukrojily 43,5 procenta spotřebního rozpočtu domácností. Vyplývá to z nejnovější statistiky rodinných účtů ČSÚ.
Důchodcům zbývá po zaplacení základních potřeb méně
Ještě výraznější část rozpočtu připadá na nezbytné výdaje v domácnostech důchodců. Bydlení, voda, energie a paliva u nich představovaly 32,8 procenta spotřebních výdajů. Potraviny a nealkoholické nápoje přidaly dalších 22,2 procenta.
Dohromady tak tyto dvě položky pohltily rovných 55 procent spotřebních výdajů důchodcovských domácností. Na bydlení připadalo 65 917 korun ročně na osobu, tedy téměř o 12 tisíc korun více, než činil průměr všech domácností.
Jedním z důvodů je skutečnost, že domácnosti důchodců bývají menší. Nájemné, energie a další náklady spojené s bydlením se proto rozpočítávají mezi méně lidí.
Doprava stojí přes 21 tisíc, stravování téměř 13 tisíc
Významnou položkou zůstává také doprava. Domácnosti za ni v průměru vydaly 21 218 korun na osobu za rok. Jen pohonné hmoty a maziva vyšly na 7 819 korun.
Za stravovací služby, tedy například návštěvy restaurací a kaváren nebo jídlo v závodních jídelnách, kantýnách a menzách, Češi utratili v průměru 12 843 korun na osobu. To odpovídá přibližně 1 070 korunám měsíčně.
Pivo porazilo kávu i víno
Zajímavé srovnání nabízejí také výdaje za jednotlivé nápoje. Za pivo připadlo na jednoho člena domácnosti v průměru 1 573 korun ročně. To bylo přibližně o třetinu více než za kávu a její náhražky, za něž domácnosti vydaly 1 168 korun na osobu.
Za víno utratily v průměru 1 103 korun, zatímco za destiláty a likéry 803 korun na osobu.
Školní svačina vypadá jako drobný každodenní výdaj, za celý rok ale může rodinný rozpočet stát desítky tisíc korun. U dvou dětí lze podle propočtu domácí přípravou a omezením drahých balených potravin ušetřit až kolem 20 tisíc korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nenápadný výdaj, který spolyká desetitisíce. Kolik stojí školní svačiny za rok?
Money
Mazlíčci stojí domácnosti přes tři tisíce na osobu
Své místo v rodinných rozpočtech mají rovněž domácí mazlíčci. Za zvířata a potřeby pro ně připadlo v průměru 2 365 korun na osobu. Veterinární a další související služby stály dalších 658 korun.
Celkem tak domácnosti vydaly za mazlíčky a péči o ně 3 023 korun na osobu za rok. Ve skutečnosti je samozřejmě platí pouze domácnosti, které zvíře chovají, a jejich reálné náklady jsou proto výrazně vyšší, než naznačuje celorepublikový průměr.
Data ČSÚ tak dávají konkrétní odpověď na otázku, kam během roku mizí peníze českých domácností. Největší část spolknou výdaje, kterým se lze vyhnout jen obtížně – střecha nad hlavou, energie a jídlo. Na ostatní potřeby, služby a volný čas tak zejména domácnostem důchodců zbývá podstatně menší část rozpočtu.
