Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Statistický úřad vždy dodává údaje o dva měsíce později za reálným životem. Není se tomu co divit. Tak třeba, koupíte trdelník na Staroměstském náměstí za osmdesát korun. Než se tato informace dostane k některému z tisíce zaměstnanců statistického úřadu, než ji založí do tabulky, a než je schopen poskládat celkový obrázek o vývoji ekonomiky, dva měsíce jsou vlastně jako když luskne prsty.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ten také představil výsledky maloobchodních tržeb a zahraničního obchodu.
Je vymírání Češek a Čechů překvapením? Podle komentátora byznysového portálu newstream.cz Dalibora Martínka je to logický důsledek politiky státu, který prosazuje zvyšování starobních penzí na úkor jakékoli jiné sociální politiky.
Tvrdá data zveřejnil Český statistický úřad. Celkový počet obyvatel Česka propadl sice jen o 3300 lidí, výraznějšímu snížení pomáhá jen migrace. Naopak rozdíl mezi narozenými a zesnulými je nejvyšší v historii.
Česko letos masivně navýšilo dovoz zemního plynu z Ruska, meziročně o zhruba 530 procent, plyne z dat ČSÚ. Pokud by slovenský premiér Robert Fico v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dojednal pokračování dovozu ruského plynu do EU, bude zřejmě dovoz ruského plynu do Česka poměrně vysoký i v příštím roce.
Důvěra v českou ekonomiku se v prosinci snížila. Jedná se ale spíše o korekci listopadového nárůstu než o trvalejší změnu trendu k horšímu. Nálada spotřebitelů zůstává z dlouhodobého hlediska, na poměry uplynulých dvaceti let, mírně nadprůměrná.
Češi si letos za štědrovečerní hostinu připlatí; zaplatí více než loni, a to zhruba šest procent. Jde tak o její citelně výraznější cenový nárůst, než jakému čelili loni, kdy se souhrnná cena meziročně zvýšila pouze o 0,4 procenta. Vyplývá to z analýzy dat ČSÚ a portálu Kupi.cz.
České cukrovary trápí nadměrný dovoz levného cukru z Ukrajiny, který snižuje cenu cukru v Česku. Aktuální cena, za kterou lidé cukr nakoupí, cukrovarům nepokryje náklady. Vyplývá to z vyjádření Českomoravského cukrovarnického spolku. Kvůli nemožnosti prodeje za přijatelné ceny se spolek obává uzavírání výrobních závodů a nedostatku kvalitního cukru v Česku.
České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency. Na svém webu o tom informovala advokátní kancelář Skils, upozornil server Zdopravy.cz.
Číst více
Írán podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasil s tím, že na dobu neurčitou pozastaví svůj jaderný ☢ program a neobdrží od Spojených států žádné zmražené finanční prostředky. Uvedla to agentura Bloomberg.
Koruna posílila 💪 k oběma hlavním světovým měnám a přiblížila se k úrovním před začátkem bojů na Blízkém východě. Obchoduje se za 24,27 Kč/EUR a za 20,54 Kč/USD. V porovnání se čtvrtečním podvečerem si polepšila k euru o sedm haléřů a vůči americkému dolaru získala 12 haléřů. Podle analytiků koruně v závěru týdne pomohlo oznámení o otevření Hormuzského průlivu.
Pražská burza posílila 💪. Index PX stoupl o 0,59 procenta na 2699,60 bodu. Posílila většina hlavních emisí. Nahoru burzu táhly především zdražující akcie bank a zbrojovek. Patřily k emisím, se kterými se obchodovalo v největším objemu.
Americká společnost zabývající se umělou inteligencí 🧠 (AI) Anthropic v současné době vede rozhovory s Evropskou komisí (EK) ohledně svých modelů, včetně rizikového modelu Mythos, který dosud není v EU dostupný. Uvedl to mluvčí komise Thomas Regnier.
Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň ale společnostem zakázal vést znovu proti Česku arbitráž.
Číst více
Český státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl o 42,3 miliardy korun na rekordních 3,72 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 340 771 korun. Míra zadlužení se od počátku roku nezměnila, nadále činí 43 procent hrubého domácího produktu (HDP).
V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Číst více
Členské státy Evropské unie se chystají vyzvat k rychlejšímu zavádění čisté energie, aby zmírnily otřesy na trhu s fosilními palivy, které způsobuje krize kolem Íránu a růst cen ropy a plynu. Vyplývá to z návrhu dohody, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
