Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Statistický úřad vždy dodává údaje o dva měsíce později za reálným životem. Není se tomu co divit. Tak třeba, koupíte trdelník na Staroměstském náměstí za osmdesát korun. Než se tato informace dostane k některému z tisíce zaměstnanců statistického úřadu, než ji založí do tabulky, a než je schopen poskládat celkový obrázek o vývoji ekonomiky, dva měsíce jsou vlastně jako když luskne prsty.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ten také představil výsledky maloobchodních tržeb a zahraničního obchodu.
Je vymírání Češek a Čechů překvapením? Podle komentátora byznysového portálu newstream.cz Dalibora Martínka je to logický důsledek politiky státu, který prosazuje zvyšování starobních penzí na úkor jakékoli jiné sociální politiky.
Tvrdá data zveřejnil Český statistický úřad. Celkový počet obyvatel Česka propadl sice jen o 3300 lidí, výraznějšímu snížení pomáhá jen migrace. Naopak rozdíl mezi narozenými a zesnulými je nejvyšší v historii.
Česko letos masivně navýšilo dovoz zemního plynu z Ruska, meziročně o zhruba 530 procent, plyne z dat ČSÚ. Pokud by slovenský premiér Robert Fico v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dojednal pokračování dovozu ruského plynu do EU, bude zřejmě dovoz ruského plynu do Česka poměrně vysoký i v příštím roce.
Důvěra v českou ekonomiku se v prosinci snížila. Jedná se ale spíše o korekci listopadového nárůstu než o trvalejší změnu trendu k horšímu. Nálada spotřebitelů zůstává z dlouhodobého hlediska, na poměry uplynulých dvaceti let, mírně nadprůměrná.
Češi si letos za štědrovečerní hostinu připlatí; zaplatí více než loni, a to zhruba šest procent. Jde tak o její citelně výraznější cenový nárůst, než jakému čelili loni, kdy se souhrnná cena meziročně zvýšila pouze o 0,4 procenta. Vyplývá to z analýzy dat ČSÚ a portálu Kupi.cz.
České cukrovary trápí nadměrný dovoz levného cukru z Ukrajiny, který snižuje cenu cukru v Česku. Aktuální cena, za kterou lidé cukr nakoupí, cukrovarům nepokryje náklady. Vyplývá to z vyjádření Českomoravského cukrovarnického spolku. Kvůli nemožnosti prodeje za přijatelné ceny se spolek obává uzavírání výrobních závodů a nedostatku kvalitního cukru v Česku.
Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil německý ministr obrany 👨 Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších přibližně 35 tisíc. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová dnes při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou 🤝 spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.
Válka amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8️⃣,6️⃣ miliard dolarů (přibližně 179 miliard korun) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů. Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.
Spojené státy 📉 sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků.
Český premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Premiér to řekl serveru iDnes.cz. Téma jednání Babiš neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády.
