Stavební výroba v Česku v červnu meziročně vzrostla o 14 procent. Meziroční růst zaznamenala poosmé v řadě, tempo růstu zrychlilo z květnových 11,6 procenta. Produkce v pozemním stavitelství v červnu meziročně stoupla o zhruba desetinu a v inženýrském o pětinu. Meziměsíčně byla stavební výroba vyšší o 2,6 procenta, uvedl Český statistický úřad. Ten také představil výsledky průmyslu a zahraničního obchodu Česka.
Spotřebitelské ceny v ČR v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,8 procenta z březnových 2,7 procenta. Meziroční inflace tak byla nejnižší od března 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, uvedl Český statistický úřad. Podle statistiků je důvodem nižší inflace mimo jiné zlevnění pohonných hmot a loňská vyšší srovnávací základna.
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně stouply o 1,8 procenta. Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, uvádí předběžné odhady Českého statistického úřadu. Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty. Konečnou hodnotu zveřejní úřad 13. května.
V Česku se loni narodilo 84 311 živě narozených dětí, uvedl ČSÚ. To je nejméně v historii České republiky. Dosud se nejméně dětí živě narodilo roku 1999, a to 89 471. V poměrně dramatickém poklesu počtu živě narozených se zrcadlí celá plejáda příčin, ať už sociálních, ekonomických či jiných.
Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Průmyslová produkce v Česku po čtyřech měsících poklesu letos v únoru meziročně reálně vzrostla o 1,5 procenta, uvedl Český statistický úřad.
Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil Český statistický úřad. V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o 0,5 procenta snížily.
Zahraniční obchod Česka skončil v lednu v přebytku 20 miliard korun, meziročně byl o 12,9 miliardy korun vyšší. Bilanci příznivě ovlivnil zejména vyšší vývoz motorových vozidel, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
