Lukáš Kovanda: Rusku nestačí ani drahá ropa. Rostoucí deficit může zesílit hybridní válku proti NATO
Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Ruský deficit má letos činit až tři procenta HDP, což je téměř dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
Vojáci jsou stále dražší
Jednou z nejdražších rozpočtových položek jsou lidé. Rusko si dnes vojáky ve velké míře kupuje. Vysokými nástupními bonusy, platy a dalšími výhodami. Čím déle válka trvá, tím dražší je přesvědčit dalšího člověka, aby šel dobrovolně na frontu. Přitom podle odhadu washingtonského Institutu pro studium války nábor nyní zajišťuje už zhruba jen 1150 lidí denně, zatímco ztráty od začátku července činí 1374 lidí denně. Rusko tak denně přichází o více než 200 vojáků, které už není schopno nahradit náborem.
Válka na Ukrajině stojí Rusko stále více peněz a vláda hledá další zdroje pro armádu. Ministerstvo financí počítá v příštích třech letech s rozpočtovým deficitem kolem dvou procent HDP a navrhuje zvýšit několik daní, včetně těch z investic, prodeje nemovitostí či úroků z bankovních vkladů. Jen změny u těchto příjmů by se podle ministerstva mohly dotknout zhruba čtyř milionů lidí.
Ruská válečná mašinérie žere moc peněz. Putin chce Rusům zvýšit daně
Politika
Lákavost mobilizace v očích Kremlu tudíž stoupá. Umožnila by doplnit stavy třeba až o stovky tisíc nových rekrutů, aniž by přitom tolik zatížila veřejné finance. Mobilizovaný voják samozřejmě také stojí peníze, ale odpadá stále dražší „bonus za podpis“.
Kreml potřebuje záminku
Jenže mobilizace je politicky toxická. Ta z roku 2022 vyvolala v Rusku nervozitu a útěk statisíců lidí do zahraničí. Kreml by proto potřeboval silnou záminku.
V této souvislosti stojí za zmínku čtvrteční výrok polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Tvrdí, že Polsko má „z více zdrojů“ informace, že Rusko ještě letos chystá „něco velkého“. Zároveň mluví o tom, že Kreml může potřebovat záminku k mobilizaci a že by jí mohla být operace pod falešnou vlajkou.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
„Rusko útočí na spojence Ukrajiny už roky.“ Trump reagoval na varování Polska
Politika
Teoreticky třeba vážný incident v Bělorusku, který by Moskva a Minsk připsaly Ukrajině nebo NATO. Kreml by pak mohl Rusům říci, že už nejde jen o Ukrajinu, napaden je náš společný bezpečnostní prostor, musíme se mobilizovat.
Ekonomická logika takového postupu je zřejmá. Dobrovolní vojáci jsou stále dražší a stále výrazněji zatěžují již tak deficitní veřejné finance, zatímco mobilizace vyjde levněji. Jen potřebuje vhodnou záminku, a tedy politické ospravedlnění.
Hybridní válka jako levnější cesta
Nemusí zůstat u operace pod falešnou vlajkou. Hybridní válka je pro Moskvu podstatně levnější než otevřený střet s NATO. Kombinace provokací, sabotáží a mobilizační záminky proto může z hlediska Kremlu představovat ideální postup.
Hybridní sabotáže a provokace v zemích NATO mají nahlodávat odhodlání jejich obyvatel dále podporovat politiky, kteří stojí za Ukrajinou. Tím Rusko celkem levně zvyšuje pravděpodobnost, že se západní pomoc Ukrajině výhledově omezí. Pokud navíc operací pod falešnou vlajkou získá záminku k mobilizaci, může na bojišti znatelně posílit, aniž by fatálně zatížilo své veřejné finance.
Nelze vyloučit, že by Rusko mohlo obojí spojit. Tedy provést útok pod falešnou vlajkou v některé ze zemí NATO, označit za původce třeba Ukrajinu a následně se pokusit mobilizovat, jakmile mu západní země útok připíšou. Jejich obvinění by pak Kreml mohl interpretovat jako vyhlášení války Rusku.
