Oběd za čtyřicet korun a boj o prázdný talíř. Revoluce ve školních jídelnách se odkládá
Školní oběd dnes rodiče zpravidla vyjde na 30 až 45 korun. Za tuto cenu mají jídelny připravit polévku, hlavní chod, nápoj a často také ovoce či salát – a navíc přesvědčit děti, aby jídlo neskončilo v odpadu. Chystaná reforma má přinést více zeleniny, luštěnin, ryb a celozrnných obilovin a ubrat cukr, sůl či uzeniny. Povinně se však nový spotřební koš začne používat až v září 2027.
Kuře na paprice, čočka s vejcem nebo buchtičky s vanilkovým krémem. Vedle nich se už ale na školních jídelníčcích objevují také quinoa, bulgur, cizrna, jáhly, fazolové pomazánky či zeleninová jídla. Nabídka českých jídelen se postupně mění, skutečná revoluce se však o rok odkládá.
Nový spotřební koš, podle něhož mají jídelny sestavovat nutričně vyváženější menu, začne být povinný až 1. září 2027. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství prodloužilo přechodné období, aby se na změnu stihly připravit nejen kuchyně, ale také zřizovatelé, hygienici a dodavatelé používaných informačních systémů.
Čechů, kterým na konci měsíce nezůstane z výplaty vůbec nic, přibývá. Jejich podíl letos vzrostl z devíti na 13 procent. Zároveň ale roste skupina domácností s výrazně větší finanční rezervou. Průzkum Provident Financial tak ukazuje stále větší rozdíly ve finanční kondici domácností.
Od výplaty k výplatě žije stále víc Čechů. Každý osmý neušetří vůbec nic
Money
Pro rodiče se s příchodem nového školního roku nic dramatického nemění. Děti budou dál dostávat známou směs české klasiky a postupně přibývajících modernějších receptů. Za jeden oběd zaplatí podle věku dítěte a konkrétní školy většinou několik desítek korun.
Za oběd kolem 40 korun
Ceny se mezi školami liší. Například Základní škola Praha–Kolovraty stanovila pro školní rok 2026/2027 cenu oběda na 40 korun pro děti od šesti do deseti let, 42 korun pro jedenáctileté až čtrnáctileté a 45 korun pro starší žáky. Při dvaceti obědech tak rodiče zaplatí 800 až 900 korun měsíčně.
V brněnských Jehnicích stojí oběd pro žáky od sedmi do deseti let 37 korun a pro děti od 11 do 14 let 39 korun. Jinde mohou být ceny ještě nižší. Základní škola v Šumavských Hošticích od května 2026 účtuje podle věku 30 až 33 korun. Většinou se tak školní oběd vejde do rozmezí přibližně 30 až 45 korun.
Rozdíly nejsou náhodné. Vyhláška stanovuje pouze rozpětí částky určené na nákup potravin. U dětí od sedmi do deseti let činí 20 až 47 korun za oběd, u věkové skupiny od 11 do 14 let 23 až 50 korun a u starších strávníků 24 až 54 korun. Konkrétní částku pak určí provozovatel jídelny.
Cena, kterou platí žák, navíc není plnou cenou oběda. Pokrývá především potraviny, zatímco mzdy zaměstnanců, energie a další provozní náklady hradí veřejné rozpočty a zřizovatelé. To dobře ukazuje srovnání s cenami pro cizí strávníky: v Jehnicích stojí stejný oběd pro člověka mimo školu 95 korun.
Buchtičky, čočka i cizrna
Pohled do jídelníčků ukazuje, že označení „školní oběd“ už dávno neznamená jen univerzální omáčku s knedlíkem. Nabídka je pestrá, přesto v ní stále mají pevné místo jídla, která děti dobře znají.
Na konci června například jedna z jídelen nabízela drůbeží polévku s quinoou (zdravá bezlepková pseudoobilnina) a zeleninou a jako hlavní chod na výběr dukátové buchtičky s vanilkovým krémem nebo smažený květák s bramborem a domácí tatarkou. Součástí oběda bylo také ovoce či salát coleslaw, voda a neslazený čaj.
Škola nemusí být jen několik tříd, chodba a tělocvična. Čtyři středočeské obce investovaly 600 milionů korun do kampusu, který má sloužit dětem, učitelům i místním.
Škola jako nejlepší investice obce. V Louňovicích vznikl kampus za 600 milionů
Reality
Jinde se ve stejném období podávalo rizoto s králičím masem nebo tradiční čočka na kyselo s vejcem a okurkou. Na začátek nového školního roku už mají některé jídelny naplánované například smažené rybí filé s bramborovou kaší, ale také bezmasou tarhoňu s kukuřicí, hráškem, mrkví a cizrnou. Polévku doplní zelenina a jáhly, k jídlu má být salát s jogurtovým dresinkem.
Právě tak má vypadat postupná proměna školního stravování: nikoli úplné zmizení oblíbených jídel, ale větší pestrost a častější využívání luštěnin, ryb, zeleniny a méně obvyklých obilovin.
Nová pravidla zasáhnou nákupy i práci kuchařek
Změnit jídelníček tisíců školských zařízení ovšem není stejné jako přidat do kuchařky několik nových receptů. Jídelny musejí upravit objednávky surovin, skladování, evidenci, receptury i práci zaměstnanců. Současně se musejí vejít do finančních limitů a udržet ceny přijatelné pro rodiny.
„Nový spotřební koš má klást větší důraz na pestrost jídelníčku a kvalitu surovin. Počítá s větším zastoupením zeleniny, luštěnin, ryb a celozrnných obilovin a s omezením přidaného cukru, soli a vysoce průmyslově zpracovaných potravin,“ uvádí ve své zprávě Ministerstvo zdravotnictví.
Právě převod těchto požadavků do běžného provozu se ukázal jako složitější, než stát původně předpokládal. Jídelny upozorňovaly na nejasné výklady některých pravidel, chybějící metodickou podporu i nutnost upravit software.
Během prodlouženého přechodného období proto mají vzniknout podrobnější metodické materiály, sjednocené výklady odborných pojmů a aktualizované informační systémy. Počítá se také se školením zaměstnanců. Podklady mají být hotové nejpozději do 30. června 2027, tedy přibližně dva měsíce před povinným spuštěním nového systému. Jídelny, které už podle nových pravidel vaří, se přitom nemusejí vracet ke starému režimu, uvádí Ministerstvo školství.
Děti hlasují nedojedeným obědem
Ani dokonale vyplněné tabulky však nezaručí, že reforma uspěje. O jejím výsledku se rozhodne u výdejního okénka a následně nad talířem. Jídlo může splňovat všechny výživové normy, ale pokud dětem nebude chutnat, skončí v odpadu, což nikdo nechce.
Stejné dilema řeší rodiče při přípravě svačin. Podle průzkumu společnosti Ipsos pro Penny, do něhož se zapojilo 315 rodičů dětí od šesti do 15 let, připravuje školní svačinu doma 85 procent rodin. Kompletní svačinu chystá 58 procent dotázaných a dalších 27 procent domácí jídlo doplňuje hotovým výrobkem.
Nejdůležitějším kritériem přitom není cena ani rychlost přípravy, ale chuť. Tři čtvrtiny rodičů se rozhodují především podle toho, zda má dítě svačinu rádo a skutečně ji sní.
„Výsledky ukazují, že nejdůležitější je pro rodiče to, aby dětem svačina chutnala a skutečně ji snědly. Teprve poté přicházejí na řadu další požadavky, jako je obsah ovoce či zeleniny nebo vhodné složení,“ říká Markéta Smutná, manažerka korporátní komunikace Penny.
Obsah ovoce a zeleniny považuje za důležitý 38 procent rodičů a téměř 30 procent sleduje celkové nutriční složení. Rychlost přípravy je rozhodující pro 21 procent respondentů.
Co se nástupu nových obědů týká zajímá kromě rodičů samozřejmě i školy. „Rok navíc jídelnám dává možnost zkoušet nové recepty, sledovat, co děti skutečně jedí, a hledat dodavatele, s nimiž se vejdou do napjatých rozpočtů. Právě cena může být jedním z nejcitlivějších bodů celé změny. Větší zastoupení ryb, kvalitních surovin nebo čerstvé zeleniny může nákupy prodražit. Složitější receptury zároveň znamenají více práce a některé kuchyně mohou potřebovat nové vybavení. Proto budeme muset hlídat nejen nutriční hodnotu, ale také cenu jedné porce a množství odpadu,” hodnotí změnu Hana Jiříková, hospodářka školy v pražských Záběhlicích.
