Lukáš Kovanda: Benzín a nafta zdražily nad dubnovou úroveň. Vláda už ale zasahovat nechce
Pohonné hmoty jsou v Česku poprvé dražší než před zavedením mimořádných vládních opatření. Zatímco na jaře kabinet kvůli podobným cenám kontroloval marže a snížil spotřební daň z nafty, nyní další zásah nechystá. Ekonomicky to může být správné rozhodnutí, vláda by však měla vysvětlit, proč dnes na srovnatelnou situaci reaguje jinak.
Průměrné ceny benzínu i nafty se v Česku poprvé dostaly nad úroveň z 8. dubna, tedy z předvečera zavedení mimořádných vládních opatření proti drahým pohonným hmotám. Litr benzínu Natural 95 tehdy stál v průměru 41,63 koruny a litr nafty 48,23 koruny. K 14. září už motoristé platili v průměru 44,44 koruny za litr benzínu a 48,24 koruny za litr nafty, vyplývá z dat společnosti CCS.
Benzín je tak oproti předvečeru zavedení opatření dražší o 2,81 koruny za litr, tedy přibližně o 6,8 procenta. Cena nafty překročila tehdejší úroveň zatím pouze symbolicky o jediný haléř.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
Ekonomický diář Pavla Párala: Inflace se chystá startovat. Držte si peněženky, bude to jízda
Názory
Přesto jde o pozoruhodný okamžik. V dubnu vláda považovala cenovou situaci za natolik mimořádnou, že přistoupila ke kontrole marží prodejců a ke snížení spotřební daně z nafty. Kabinet tehdy svůj postup zdůvodňoval mimořádnou situací na trhu, růstem cen ropy a podezřením na nepřiměřeně vysoké marže.
Stejné ceny, jiná reakce vlády
Dnes jsou ceny obou hlavních pohonných hmot vyšší než tehdy, vláda však žádný nový zásah nechystá. Na první pohled to může působit nekonzistentně.
V červenci kabinet mimořádná opatření ukončil a rozhodl se je dále neprodlužovat. Fakticky tím dal najevo, že podmínky, které zásah ospravedlňovaly, již podle něj pominuly. Samotné ceny se však mezitím vrátily na dubnovou úroveň a v případě benzínu ji výrazně překročily.
Účet za válku s Íránem začíná být pro Spojené státy nepříjemně vysoký. Nová zpráva Pentagonu odhaluje nejen miliardové náklady, ale také rozsah škod na amerických základnách, technice a zásobách munice.
Účet za 33,4 miliardy dolarů. Válka s Íránem Američany bolí, přišli o stíhačky a tenčí se jim zásoby munice
Money
Vláda na jaře vyslala veřejnosti signál, že ceny kolem 42 korun za litr benzínu a 48 korun za litr nafty už vyžadují mimořádnou reakci. Nyní motoristé platí stejně, nebo dokonce více, stát ale nezasahuje.
Veřejnost se proto může oprávněně ptát, podle jakých kritérií kabinet postupuje. Rozhoduje samotná cena u čerpacích stanic, tempo jejího růstu, vývoj marží prodejců, situace na světovém trhu s ropou, nebo kombinace těchto faktorů? Bez jasného vysvětlení se vládní postup může jevit jako nahodilý.
Regulace nemůže být automatická
Z ekonomického hlediska by ovšem bylo chybou zavádět mimořádná opatření pokaždé, když cena pohonných hmot překročí určitou nominální hranici. Samotná cena totiž neříká, zda trh nefunguje správně.
Zásah může být ospravedlnitelný při mimořádném narušení trhu, prudkém růstu marží nebo krátkodobém cenovém šoku. Pokud však ceny rostou kvůli světové ceně ropy, kurzu koruny, velkoobchodním cenám paliv nebo dlouhodobě napjaté situaci na trhu, regulace problém nevyřeší. Pouze část nákladů přesune na stát, distributory či daňové poplatníky.
To, že vláda nyní nezasahuje, proto nemusí být ekonomickou chybou. Problém spočívá spíše v tom, že kabinet dosud srozumitelně nevysvětlil, proč byly dubnové ceny důvodem k mimořádným opatřením, zatímco stejné či vyšší ceny v září už zásah nevyžadují.
Pokud se změnily podmínky na trhu, vláda by měla jasně říci jak. Jinak bude jen obtížně vyvracet dojem, že její přístup k cenám pohonných hmot nemá pevná pravidla.
