Za obcí, u cesty do šumavských lesů, stojí chalupa z konce 19. století. Prošla celkovou rekonstrukci tak, aby dál přirozeně patřila do krajiny a zůstala tichou, funkční součástí svého místa.
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.
Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.
Chátrající objekty někdejších zemědělských staveb stojí v Česku za každou vesnicí. Valašské Příkazy na Zlínsku nejsou výjimkou. Družstevní halu tam ale přestavěli na moderní sídlo rodinné firmy.
Osmdesátková stavba prošla zásadní rekonstrukcí. Jejím výsledkem je moderní rekreační dům.
Mezi českými a slovenskými studenty architektury se rodí nová esa. Letošní návrhy některých z nich pro 12.ročník studentské soutěže dřevostaveb jsou odvážné, dynamické i důmyslné. Podívejte, které projekty, a především jména budoucích architektů, stojí za zapamatování. Určitě totiž o nich brzo uslyšíte, a to nejen v souvislosti se soutěží DŘEVO&stavby vyhlašovanou Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze.
Při realizaci chaty v horském areálu Kohútka na hranicích Česka a Slovenska se architekti ze studia SENAA architekti inspirovali tradiční valašskou architekturou i nádhernými výhledy z hřebene Javorníků. Dřevostavbu poté smontovali během jediného dne.
Litomyšl není jen městem festivalů a renesančního zámku. V posledních letech se město stalo také symbolem kvalitní současné architektury, které citlivě pracuje s krajinou a veřejným prostorem. Projekt „Cíle cest“ dokazuje, že i příměstská pole a luční cesty mohou nabídnout nové cíle procházek.
Tam, kde dříve stály automobily, dnes děti běhají po dvoře, lidé sedí na terasách a v přízemí vznikají nové podniky. Nové Lauby jsou příběhem odvahy investovat do vlastního centra a vzorem pro další česká města. A zároveň ukázkou skvělé architektury.
Co všechno se dá postavit z dřevěných panelů? Například moderní rodinný dům se zelenou střechou a jezírkem skoro „v obýváku“.
