Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.
Ve věku 96 let zemřel ve svém domě v Santa Monice kanadsko-americký architekt Frank Gehry. Informoval o tom list The New York Times. Gehry patřil k nejvlivnějším architektům druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Jeho smrt znamená konec jedné epochy – epochy, v níž architektura neměla jen sloužit funkčně, ale měla budit emoce, provokovat a proměňovat města. Gehry byl jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze.
Rekonstrukce bytu v posledním patře činžovního domu z počátku 20. století se vyšplhala na 1,5 milionu korun, ale výsledek stojí za to. Architekti dokázali staré dispozici vtisknout nový život – nebáli se bourání ani neobvyklých řešení.
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.
V Karlíně, jedné z nejrychleji se rozvíjejících pražských čtvrtí, roste nový dům. Projekt Konstanta Karlín sází na corten, dvě hmoty a pasáž, která otevírá blok a vrací ulici městský rytmus.
Za obcí, u cesty do šumavských lesů, stojí chalupa z konce 19. století. Prošla celkovou rekonstrukci tak, aby dál přirozeně patřila do krajiny a zůstala tichou, funkční součástí svého místa.
Jde o architekturu, která má duši. Brněnský Dům pro Julii, první dětský hospic v České republice, získal hlavní ocenění České ceny za architekturu 2025. Citlivě navržená stavba od ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajináře Marka Holána ukazuje, že architektura může opravdu léčit.
Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.
V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.
Manželé z Posázaví se rozhodli rozšířit svůj dům a pustili se do stavby svépomocí. Na hraně skály nad řekou Sázavou tak vznikla přístavba, která propojuje poctivou práci, současnou architekturu a jedinečné místo obklopené lesem.
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
