Týden na trzích se nesl ve znamení klíčového zasedání americké centrální banky. Ta měla snižovat sazby poprvé od roku 2020. S tím, že se nakonec jednalo poměrně o razantní pokles, Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Investoři se nyní rovněž mohou začít připravovat na boj o tzv. dluhový strop. Trh v týdnu posiloval a americký index S&P 500 se tak vyšplhal na nová maxima směrem k 5700 bodům.
Finanční služby jsou vcelku konzervativním oborem. Ani tak se ale neubrání obecným společenským změnám a vývoji. Ten je dnes jasný – digitalizace, efektivita a gamifikace. To vše je reakcí na základní trendy, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, rostoucí cena práce, překotně se vyvíjející technologie a lidská touha mít vše k dispozici prakticky na dosah ruky, bez potřeby vyvinutí nadměrného úsilí.
Poslední sektor, kde Evropa ještě hrála světovou extratřídu, se nyní spíše jen potácí. Řeč je o luxusu. Kabelky, klenoty, šperky, drahé oděvy, hodinky… Měly být evropskou odpovědí na technologické obry z USA. Louis Vuitton se dokonce stal nejhodnotnější firmou starého kontinentu. Ale už je to pryč.
Finanční krize z let 2008 a 2009 přinesla světa éru ultra nízkých úrokových sazeb po překvapivě dlouhou dobu. Těžily z toho nemovitosti a technologické firmy.
V minulém týdnu si trh prošel slušnou růstovou nápravou, zisky přinesly zejména spekulace, že americká ekonomika prochází takzvaným soft landingem – nikoliv nějakým prudkým poklesem. Volatilitou si znovu prošly americké technologické společnosti, které zápasí s regulátory a soudy. Ty se nerozpakují a tlačí na firmy typu Apple či Alphabet, aby změnily své chování. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil do blízkosti mety 5600 bodů.
Spojené státy schválily prodej 32 bitevníků s technologií stealth pro obtížnou zjistitelnost F-35A Rumunsku za 163 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí USA.
Běžné akcie Volkswagenu tento týden uzavřely pod hodnotou 95 eur za kus. To je nejníže od října 2011, kdy Evropa v důsledku světové finanční krize procházela závažnou dluhovou krizí. Akcie Volkswagenu jsou nyní níže než kdykoli během jeho emisní aféry Dieselgate, propuknuvší roku 2015, a také než kdykoli během pandemie covidu.
Spojení umělá inteligence téměř dva roky ovládalo investiční svět. Firmy, které zachytily první vlnu generativní AI, enormně vyrostly, což platilo zejména pro výrobce čipů Nvidia, jejíž hodnota se v řádu měsíců zněkolikanásobila, a Nvidia se dokonce na čas stala nejhodnotnější veřejně obchodovanou firmou světa. Na čele vystřídala Microsoft, který se i díky investici do OpenAI stal jedním z vítězů AI horečky. Nyní investiční svět čeká fáze střízlivění, investoři začínají být opatrnější.
Cena zlata, která letos překonává dosavadní rekordy, podle analytiků v příštích měsících zřejmě dále poroste. Důvodem je především snižování úrokových sazeb, špatná geopolitická situace či poptávka centrálních bank. Od začátku roku cena zlata vzrostla o více než 20 procent. Zlato se pohybuje několik týdnů na hraně historického rekordu nad úrovní 2500 dolarů za unci.
České akcie již letos výrazný nárůst ceny zřejmě nečeká. Velkým rizikem pro ně je vývoj na zahraničních trzích, uvádí makléři a analytici. Pražský burzovní index PX posílil od začátku roku o 12 procent.
Světové akciové indexy, z nichž mnohé letos již vykázaly rekordní hodnoty, by ve zbytku roku už příliš růst neměly. Shodli se na tom analytici. Na trzích podle nich panuje stále vysoká nervozita. Notnou dávku nejistoty představují blížící se americké prezidentské volby a neutěšená geopolitická situace.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
