Deset let poté, co čínské úřady spustily vlnu zatýkání právníků a aktivistů hájících lidská práva, je v Číně téměř nemožné hájit lidská práva, říkají podle serveru The Guardian jejich tamní zastánci. Režim nyní potlačuje jakoukoliv formu opozice systematičtěji a nenápadněji.
Každá země, která se ztotožní s protiamerickými postoji skupiny BRICS, bude bez výjimek zatížena dodatečným desetiprocentním clem, napsal americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal také, že dopisy upozorňující na vyšší cla budou státům po celém světě doručovány od dnešního poledne amerického času, tedy 18:00 středoevropského letního času. Sazby začnou platit od 1. srpna, uvedl podle Reuters ministr obchodu Howard Lutnick.
Americký miliardář Elon Musk oznámil vznik nové politické strany ve Spojených státech, ponese název Amerika. Znovu kritizoval zadlužování země i dosavadní systém dvou stran.
Kardinál Dominik Duka, emeritní pražský arcibiskup, v kázání na cyrilo-metodějské pouti v Nitře na západním Slovensku prosil Slováky o odpuštění za Čechy, kteří je poučují o demokracii a svobodě. Uvedla to slovenská média. Poutě se zúčastnily stovky věřících, Duka celebroval slavnostní mši a v úvodu hovořil slovensky.
Evropská unie plánuje vytvořit zásoby kritických nerostných surovin jako preventivní opatření proti případnému přerušení dodávek v důsledku geopolitického napětí. Napsal to list Financial Times s odkazem na návrh dokumentu Evropské komise.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině, uvedly agentury Reuters a AFP. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu.
Volodymyr Zelenskyj se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně, uvedl ukrajinský prezident na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.
Europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP), která je největší v Evropském parlamentu, nepodpoří vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedl jejich mluvčí. Podobně se vyjádřili i mluvčí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Prohlášení naznačují, že hlasování o nedůvěře, které se uskuteční příští čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku, neprojde. Pro vyslovení nedůvěry by totiž museli zvednout ruku dvě třetiny přítomných europoslanců a zároveň většina všech europoslanců, kterých je dohromady 720.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
Americká Sněmovna reprezentantů po dlouhé rozpravě schválila návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority Trumpovy administrativy. Obsáhlý text takzvaného velkého krásného zákona, jak jej označuje Trump, nyní míří k podpisu prezidenta. Informují o tom tiskové agentury, které relativně těsný výsledek hlasování označují za klíčové vítězství Trumpovy agendy.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Jediné, co se teď dá udělat k zlevnění paliv, je podle premiéra Andreje Babiše zastropování marže. Na jednání vlády v pondělí budou i zástupci pěti velkých petrolejářských firem.
Číst více
