Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Rusové od dubna zablokují Telegram. Bude fungovat jen na frontě

Sociální síť Telegram
ČTK
 ČTK

Ruské úřady rozhodly, že začátkem dubna zablokují komunikační platformu Telegram, uvádí ruský server RBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Fungovat pak bude jen na frontě ve válce s Ukrajinou.

Podle zdrojů RBK blízkých Kremlu jde o definitivní rozhodnutí. Jakou jednu z příčiny zablokování této platformy, kterou si pro komunikaci oblíbili běžní lidé i různá oficiální místa, zmiňují případy najímání lidí, včetně nezletilých, k páchání trestných činů.

Dříve tento měsíc ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor oznámil, že Telegram omezí, protože platforma nedodržuje pravidla, která vyžadují, aby zahraniční platformy ukládaly data ruských uživatelů na serverech umístěných na ruském území. Telegram také podle Roskomnadzoru nedělá dost pro to, aby nebyl využíván ke „kriminálním a teroristickým účelům“.

Telegramový kanál Astra píše, že po tomto oznámení si ruští váleční blogeři stěžovali na zpomalení fungování aplikace. Zástupci ruské armády se obrátili na Roskomnadzor, aby Telegram neblokoval. O několik dnů později pak ministr digitálního rozvoje Maksut Šadajev řekl, že úřady neplánují omezovat fungování komunikační sítě v oblasti takzvané speciální operace, jak se v Rusku oficiálně nazývá invaze na Ukrajinu. Zároveň ale vyjádřil naději, že vojáci časem začnou používat jiné platformy. Uvedl také, že Rusko má potvrzené informace od bezpečnostních složek, že přístup ke zprávám na Telegramu mají cizí tajné služby, například ukrajinské, a využívají je k vojenským cílům. Platforma však toto tvrzení odmítla.

Pavel Durov

Problémy pro „ruského Zuckerberga“. Dluhopisy Telegramu uvázly pod sankcemi

Dluhopisy provozovatele komunikační platformy Telegram v Rusku v hodnotě zhruba půl miliardy dolarů byly v důsledku západních sankcí zmrazeny. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník The Financial Times. Podle listu to ukazuje, že Telegram zůstává finančně vystaven Rusku, přestože se jeho spoluzakladatel Pavel Durov v posledních letech snažil vazby na svou rodnou zemi přerušit.

Přečíst článek

Pro psaní s rodinou i operační účely

Podle ruských vojenských zdrojů, válečných korespondentů i politiků ruští vojáci Telegram hojně využívají nejen pro kontakt se svými blízkými, ale i pro operační účely.

Ruská státní média tento týden informovala o tom, že zakladatel Telegramu Pavel Durov je v Rusku vyšetřován kvůli podezření k napomáhání terorismu. Tento podnikatel, který v Rusku nežije, uvedl, že ruské úřady se snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu.

Od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rusko stupňuje tlak na média a zahraniční internetové služby. Vede spory se zahraničními technologickými společnostmi ohledně obsahu, cenzury či místního zastoupení. Loni pak ruská vláda spustila státem podporovanou aplikaci s názvem MAX, o níž kritici tvrdí, že by mohla sloužit ke sledování uživatelů.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Michal Nosek: Když se extremismus ohýbá podle koalice

Ministr vnitra Metnar
Profimedia.cz
Michal Nosek

Ministr vnitra Lubomír Metnar stáhl dovolání ve sporu se SPD s tvrzením, že bylo podáno bez jeho vědomí. Pokud je to pravda, selhal úřad. Pokud ne, selhal ministr. A v obou případech se nebezpečně rozostřuje hranice mezi odborným posudkem státu a politickým obchodem.

Rozhodnutí ministra vnitra Lubomíra Metnara stáhnout dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) není jen technická korekce procesního kroku. Je to politické gesto.

Oficiální vysvětlení zní téměř neuvěřitelně: dovolání bylo podáno bez ministrova pověření a „za jeho zády“. Buď tedy ministerstvo vnitra, jeden z nejmocnějších bezpečnostních resortů, činí zásadní kroky u Nejvyššího soudu bez vědomí svého šéfa. Anebo ministr potřeboval důvod, jak z nepříjemného sporu vycouvat. Ani jedna varianta nevzbuzuje důvěru.

Stát bez obrany

Soudy pravomocně rozhodly, že zařazení SPD do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020 porušilo práva hnutí. To je legitimní výsledek soudního přezkumu. Stát má povinnost rozsudek respektovat. Ale má také právo, a někdy i povinnost, bránit odborné závěry svých analytiků až do poslední instance, pokud je přesvědčen o jejich oprávněnosti.

Právě o to šlo. Zpráva o extremismu, vydaná ještě za ministra Jana Hamáčka, označila SPD za xenofobně orientované populistické hnutí s významnou rolí v šíření předsudečné nenávisti. Soudy konstatovaly, že tehdejší výroky a aktivity hnutí nenaplnily kritéria, která si samo ministerstvo nastavilo. To je spor o výklad práva a definici pojmů. Jenže dnes už to není jen právní spor.

SPD vedená Tomiem Okamurou je součástí vládní většiny spolu s hnutím ANO. A právě z tohoto hnutí pochází i ministr Metnar. Náhle se tak stát přestává bránit proti straně, která spoluutváří jeho parlamentní oporu.

Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan mluví o smutném signálu pro experty. Má pravdu v jednom podstatném bodě. Bezpečnostní analytici musí vědět, že jejich práce nestojí a nepadá s tím, kdo zrovna sedí ve Strakově akademii a kdo drží vládní většinu ve Sněmovně. Pokud se státní dokumenty o extremismu stávají předmětem koaličních ústupků, jejich váha dramaticky klesá.

Donald Trump má svou propagaci skvěle propracovanou

Každý pátý Čech věří Trumpovi. A může si koupit i jeho osušku za cenu víkendového pobytu

Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.

Přečíst článek

Spor se spojencem nevoní

Metnar tvrdí, že ctí pravomocná rozhodnutí soudů. To zní státnicky. Ale respekt k soudu není totéž co rezignace na právní argumentaci. Stažení dovolání není akt pokory. Je to akt volby. A ta volba je čitelná. Spor se spojencem je zbytečný luxus.

Celá kauza tak odhaluje něco hlubšího než jen přestřelku mezi současným a bývalým ministrem. Ukazuje, jak křehká je hranice mezi odborným hodnocením bezpečnostních rizik a politickým pragmatismem. Dnes se upraví procesní krok. Zítra se může upravit samotná definice.

Extremismus by měl být kategorií bezpečnostní, ne koaliční. Pokud se začne měřit podle toho, kdo právě zvedá ruku pro vládní zákony, přestává být analytickým pojmem, a stává se politickou gumou.

Tomio Okamura a Andrej Babiš

Michal Nosek: Poctivý český rohlík podle Okamury. Bude dražší a stejně vám ztvrdne

Politická debata o cenách potravin se zvrhla v divadlo. Viníci jsou jasní, řešení méně. Vlastenectví něco stojí a zaplatí to vždy a jenom spotřebitel.

Přečíst článek

Související

Volodymyr Zelenskyj

Michal Nosek: SPD po letech tápání konečně našla státnický problém. Jak vzít Zelenskému metál

Přečíst článek

EU omezila diplomatické zastoupení Ruska v Bruselu. Moskva už prý chystá odpověď

EU
iStock
 ČTK

Evropská unie podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové rozhodla o omezení počtu pracovníků ruského diplomatického zastoupení v Bruselu. Zacharovová řekla, že Rusko takový krok považuje za diskriminační a nenechá ho bez odpovědi. Rozhodnutí podle názoru Moskvy potvrdilo, že evropské pokusy účastnit se jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině jsou neopodstatněné, napsala ruská agentura TASS.

„Mohu potvrdit, že Evropská služba pro vnější činnost informovala o tom, že v Bruselu bylo přijato rozhodnutí omezit stálé zastoupení Ruské federace při EU na 40 lidí,“ řekla Zacharovová. Jde podle ní o diplomaty i administrativně-technické pracovníky. „Takový krok samozřejmě považujeme za diskriminační,“ uvedla mluvčí s tím, že „nezůstane bez náležité reakce“ z ruské strany.

Tím, že Evropská unie uvaluje na Rusko sankce a snaží se na něj vyvíjet nátlak, nenechává žádný prostor pro diplomacii ani ve vzájemných vztazích ani v souvislosti s vyřešením konfliktu na Ukrajině, tvrdí Zacharovová. V takové situace podle ní „nároky EU na získání aspoň nějakého místa u jednacího stolu o Ukrajině nemohou mít žádný základ“.

Rozhodnutí snížit počet lidí na ruské stálém zastoupení při EU oznámila v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po schůzce ministrů zahraničí zemí EU s tím, že unie nebude tolerovat „zneužívání diplomatických pravomocí“.

Zacharovová také řekla, že jen „šílenec“ by mohl navrhovat trvalý zákaz na dovoz ropy z Ruska. Evropská komise podle agentury Reuters takový právní návrh předloží 15. dubna, tedy tři dny po parlamentních volbách v Maďarsku. Tato země a Slovensko ruskou ropu nakupují.

Andrej Babiš

Babiš: Ukrajina není prioritou vlády, válku má řešit Trump

Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ukrajina podle něj v souladu s volebním programem vládních stran není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Přečíst článek

Související