Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Pákistán bombardoval Kábul i Kandahár. Ministr obrany hovoří o otevřené válce s Tálibánem

Pakistán válčí s Talibánem
ČTK
 nst
nst

Napětí mezi Pákistán a Afghánistán prudce eskalovalo. Pákistán dnes nad ránem podnikl letecké a pozemní údery na pozice afghánského Tálibánu v pohraničí i přímo v Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany označil situaci za „otevřenou válku“.

Podle afghánských představitelů provedly pákistánské síly vzdušné útoky v několika čtvrtích Kábulu, v Kandaháru a také v provincii Paktíja při hranicích s Pákistánem. Svědci v metropoli hovoří o přelétajících stíhačkách a několika silných explozích. Na záběrech z města je vidět hustý černý dým a rozsáhlý požár v jedné z obytných oblastí.

Pákistánské bezpečnostní zdroje uvedly, že cílem byly pozice, velitelství a muniční sklady hnutí Tálibán podél společné hranice. Obě strany hlásí vysoké ztráty, jejich údaje se však výrazně rozcházejí a nelze je nezávisle ověřit.

Pohár trpělivosti přetekl

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na sociální síti X uvedl, že jeho zemi došla trpělivost. „Nyní je to otevřená válka mezi námi a vámi,“ napsal.

Ruský nejvyšší soud zrušil zákaz Tálibánu

Hnutí Tálibán už není v Rusku zakázané

Ruský nejvyšší soud na žádost generálního prokurátora zrušil zákaz činnosti afghánského islamistického hnutí Tálibán v Rusku. Rozhodnutí okamžitě vstoupilo v platnost, uvedla státní agentura TASS.

Přečíst článek

Zároveň obvinil afghánské vedení, že po stažení sil NATO umožnilo využívat afghánské území k útokům proti Pákistánu a že zemi proměnilo v základnu pro „export terorismu“.

Sporná role 

Hlavním zdrojem dlouhodobého napětí je skupina Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), pákistánská odnož Tálibánu. Islámábád tvrdí, že afghánské úřady poskytují členům TTP útočiště. Tato organizace usiluje o svržení pákistánské vlády a zavedení radikálního islamistického režimu. Kábul obvinění odmítá.

TTP je formálně oddělená od afghánského Tálibánu, který se k moci vrátil v roce 2021, obě hnutí jsou však ideologicky spřízněná a podle analytiků udržují úzké vazby.

Křehké příměří nevydrželo

Vztahy mezi oběma sousedními zeměmi se vyhrotily už loni v říjnu při sérii hraničních střetů, při nichž zahynuly desítky vojáků, ozbrojenců i civilistů. Příměří zprostředkované Katarem a Tureckem sice násilí omezilo, nepřineslo však trvalou politickou dohodu.

Představitelé Tálibánu začali na twitteru nakupovat modré ikony pro ověřené účty.

Tálibán začal na Twitteru nakupovat modré ikony pro ověřené účty

Afghánské vládnoucí radikální hnutí Tálibán si začalo pro své twitterové účty nakupovat ikony, které se na platformě zobrazují za názvem profilu a dříve signalizovaly, že jde o „aktivní a ověřený účet významný pro veřejný zájem”, píše BBC. Poté, co Twitter koupil miliardář Elon Musk, začala platforma nabízet placenou službu Twitter Blue, která umožňuje uživatelům, aby si dříve výsadní modré ikony se zaškrtávacím znaménkem koupili.

Přečíst článek

Pákistánská armáda v neděli oznámila, že při operacích podél hranic zabila nejméně 70 ozbrojenců. Kábul tvrdí, že mezi oběťmi bylo nejméně 18 civilistů včetně žen a dětí, a označil útoky za porušení suverenity země. Následné afghánské údery pak odstartovaly současnou eskalaci.

Situace na hranicích tak přerostla v nejvážnější ozbrojený střet mezi oběma státy za poslední roky a hrozí další destabilizací regionu.

Související

Rusové od dubna zablokují Telegram. Bude fungovat jen na frontě

Sociální síť Telegram
ČTK
 ČTK

Ruské úřady rozhodly, že začátkem dubna zablokují komunikační platformu Telegram, uvádí ruský server RBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Fungovat pak bude jen na frontě ve válce s Ukrajinou.

Podle zdrojů RBK blízkých Kremlu jde o definitivní rozhodnutí. Jakou jednu z příčiny zablokování této platformy, kterou si pro komunikaci oblíbili běžní lidé i různá oficiální místa, zmiňují případy najímání lidí, včetně nezletilých, k páchání trestných činů.

Dříve tento měsíc ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor oznámil, že Telegram omezí, protože platforma nedodržuje pravidla, která vyžadují, aby zahraniční platformy ukládaly data ruských uživatelů na serverech umístěných na ruském území. Telegram také podle Roskomnadzoru nedělá dost pro to, aby nebyl využíván ke „kriminálním a teroristickým účelům“.

Telegramový kanál Astra píše, že po tomto oznámení si ruští váleční blogeři stěžovali na zpomalení fungování aplikace. Zástupci ruské armády se obrátili na Roskomnadzor, aby Telegram neblokoval. O několik dnů později pak ministr digitálního rozvoje Maksut Šadajev řekl, že úřady neplánují omezovat fungování komunikační sítě v oblasti takzvané speciální operace, jak se v Rusku oficiálně nazývá invaze na Ukrajinu. Zároveň ale vyjádřil naději, že vojáci časem začnou používat jiné platformy. Uvedl také, že Rusko má potvrzené informace od bezpečnostních složek, že přístup ke zprávám na Telegramu mají cizí tajné služby, například ukrajinské, a využívají je k vojenským cílům. Platforma však toto tvrzení odmítla.

Pavel Durov

Problémy pro „ruského Zuckerberga“. Dluhopisy Telegramu uvázly pod sankcemi

Dluhopisy provozovatele komunikační platformy Telegram v Rusku v hodnotě zhruba půl miliardy dolarů byly v důsledku západních sankcí zmrazeny. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník The Financial Times. Podle listu to ukazuje, že Telegram zůstává finančně vystaven Rusku, přestože se jeho spoluzakladatel Pavel Durov v posledních letech snažil vazby na svou rodnou zemi přerušit.

Přečíst článek

Pro psaní s rodinou i operační účely

Podle ruských vojenských zdrojů, válečných korespondentů i politiků ruští vojáci Telegram hojně využívají nejen pro kontakt se svými blízkými, ale i pro operační účely.

Ruská státní média tento týden informovala o tom, že zakladatel Telegramu Pavel Durov je v Rusku vyšetřován kvůli podezření k napomáhání terorismu. Tento podnikatel, který v Rusku nežije, uvedl, že ruské úřady se snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu.

Od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rusko stupňuje tlak na média a zahraniční internetové služby. Vede spory se zahraničními technologickými společnostmi ohledně obsahu, cenzury či místního zastoupení. Loni pak ruská vláda spustila státem podporovanou aplikaci s názvem MAX, o níž kritici tvrdí, že by mohla sloužit ke sledování uživatelů.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Michal Nosek: Když se extremismus ohýbá podle koalice

Ministr vnitra Metnar
Profimedia.cz
Michal Nosek

Ministr vnitra Lubomír Metnar stáhl dovolání ve sporu se SPD s tvrzením, že bylo podáno bez jeho vědomí. Pokud je to pravda, selhal úřad. Pokud ne, selhal ministr. A v obou případech se nebezpečně rozostřuje hranice mezi odborným posudkem státu a politickým obchodem.

Rozhodnutí ministra vnitra Lubomíra Metnara stáhnout dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) není jen technická korekce procesního kroku. Je to politické gesto.

Oficiální vysvětlení zní téměř neuvěřitelně: dovolání bylo podáno bez ministrova pověření a „za jeho zády“. Buď tedy ministerstvo vnitra, jeden z nejmocnějších bezpečnostních resortů, činí zásadní kroky u Nejvyššího soudu bez vědomí svého šéfa. Anebo ministr potřeboval důvod, jak z nepříjemného sporu vycouvat. Ani jedna varianta nevzbuzuje důvěru.

Stát bez obrany

Soudy pravomocně rozhodly, že zařazení SPD do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020 porušilo práva hnutí. To je legitimní výsledek soudního přezkumu. Stát má povinnost rozsudek respektovat. Ale má také právo, a někdy i povinnost, bránit odborné závěry svých analytiků až do poslední instance, pokud je přesvědčen o jejich oprávněnosti.

Právě o to šlo. Zpráva o extremismu, vydaná ještě za ministra Jana Hamáčka, označila SPD za xenofobně orientované populistické hnutí s významnou rolí v šíření předsudečné nenávisti. Soudy konstatovaly, že tehdejší výroky a aktivity hnutí nenaplnily kritéria, která si samo ministerstvo nastavilo. To je spor o výklad práva a definici pojmů. Jenže dnes už to není jen právní spor.

SPD vedená Tomiem Okamurou je součástí vládní většiny spolu s hnutím ANO. A právě z tohoto hnutí pochází i ministr Metnar. Náhle se tak stát přestává bránit proti straně, která spoluutváří jeho parlamentní oporu.

Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan mluví o smutném signálu pro experty. Má pravdu v jednom podstatném bodě. Bezpečnostní analytici musí vědět, že jejich práce nestojí a nepadá s tím, kdo zrovna sedí ve Strakově akademii a kdo drží vládní většinu ve Sněmovně. Pokud se státní dokumenty o extremismu stávají předmětem koaličních ústupků, jejich váha dramaticky klesá.

Donald Trump má svou propagaci skvěle propracovanou

Každý pátý Čech věří Trumpovi. A může si koupit i jeho osušku za cenu víkendového pobytu

Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.

Přečíst článek

Spor se spojencem nevoní

Metnar tvrdí, že ctí pravomocná rozhodnutí soudů. To zní státnicky. Ale respekt k soudu není totéž co rezignace na právní argumentaci. Stažení dovolání není akt pokory. Je to akt volby. A ta volba je čitelná. Spor se spojencem je zbytečný luxus.

Celá kauza tak odhaluje něco hlubšího než jen přestřelku mezi současným a bývalým ministrem. Ukazuje, jak křehká je hranice mezi odborným hodnocením bezpečnostních rizik a politickým pragmatismem. Dnes se upraví procesní krok. Zítra se může upravit samotná definice.

Extremismus by měl být kategorií bezpečnostní, ne koaliční. Pokud se začne měřit podle toho, kdo právě zvedá ruku pro vládní zákony, přestává být analytickým pojmem, a stává se politickou gumou.

Tomio Okamura a Andrej Babiš

Michal Nosek: Poctivý český rohlík podle Okamury. Bude dražší a stejně vám ztvrdne

Politická debata o cenách potravin se zvrhla v divadlo. Viníci jsou jasní, řešení méně. Vlastenectví něco stojí a zaplatí to vždy a jenom spotřebitel.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme