Organizovaný zločin v České republice prošel za poslední dekády radikální proměnou. Tradiční formy násilné kriminality vystřídal vysoce sofistikovaný a profesionalizovaný zločin, především v ekonomické oblasti. Uvedl to ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Za významný problém v Česku označil vykořisťování pracovní síly.
Dlouhodobý investiční produkt si za dva a půl roku sjednalo přes čtvrt milionu Čechů. Na konci června v něm měli přes 12 miliard korun, přičemž naprostá většina peněz směřovala do investičních fondů.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila. Hrubý domácí produkt vzrostl proti začátku roku o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta. Výsledek potvrzuje odolnost hospodářství vůči drahým energiím a geopolitickému napětí, současně ale mírně zaostal za očekáváním trhu. Růst dál táhnou především útraty domácností, nově se přidaly průmysl a zahraniční obchod. Slabým místem zůstávají podnikové investice.
Pololetní výsledky tuzemských bank naznačují, že český úvěrový trh vstoupil do nové růstové fáze. České spořitelně i Komerční bance se úvěrová portfolia rozšířila přibližně o deset procent a hypotéky rostly dvouciferným tempem. Banky zároveň získávají nové klienty a rostou jim vklady.
Evropská průmyslová tepna vysychá. Lodě na Rýně převážejí jen zlomek obvyklého nákladu a ceny dopravy vystoupaly na rekord. Pokud se plavba zastaví, problémy mohou pocítit německé čerpací stanice, ocelárny i chemické závody.
České domácnosti si loni odkládaly stranou 19,2 procenta svých příjmů. Společně s Němci tak spořily nejvíce v celé Evropské unii. Velkou část peněz však Češi nechávají na běžných a spořicích účtech, kde jejich hodnotu ukrajuje inflace, upozorňují odborníci.
Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Plán, o kterém se mluví téměř dvě desetiletí, se stává skutečností. CzechTrade a CzechInvest se sloučí do CzechBusiness. Ministr průmyslu Karel Havlíček od spojení očekává jednodušší služby pro firmy i úspory pro stát.
Podle průzkumu KB Penzijní společnosti se v asi pětině firem více než polovina zaměstnanců nehlásí o čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, ačkoliv má na něj zákonný nárok a v průměru by tak mohla získat 1500 korun měsíčně.
Prezidentské veto změn rozpočtových pravidel získalo podporu dvacítky českých ekonomů. Bývalí guvernéři ČNB, členové NERV i vedení Národní rozpočtové rady varují, že návrh obsahuje příliš mnoho cest, jak překračovat výdajové limity. Schillerová kritiku odmítá a současná rozpočtová pravidla označuje za drtící pro ekonomiku.
Platby kartou se pro většinu Čechů staly samozřejmostí a upřednostňování hotovosti ze strany některých restaurací se opakovaně stává předmětem kritiky. Není výjimkou, že lidé už na karty spoléhají a hotovost pak v podobných situacích po kapsách hledají marně. „V Česku se kartou platí hodně. Mnohem víc než v některých dalších evropských zemích, jako jsou Německo nebo Itálie,“ říká Klára Bulířová, ředitelka denního bankovnictví Partners Banky. Dodává, že v zahraničí se to ne vždy vyplatí.
