Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
BlackBerry našlo další růstovou oblast mimo automobilový průmysl. Robotika patří podle šéfa firmy Johna Giamattea k nejrychleji rostoucím částem portfolia QNX, zatímco celkové nevyřízené objednávky na tento software dosahují 950 milionů dolarů. Akcie společnosti se letos zdvojnásobily.
Američané za moderní patentované léky dlouhodobě platí výrazně více než Evropané. Donald Trump to chce změnit a tlačí farmaceutické firmy k nižším cenám v USA. Účet se ale může přesunout na druhou stranu Atlantiku: Česko může za nové léky proti rakovině, obezitě či vzácným nemocem platit výrazně více, případně na ně čekat o roky déle.
Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet.
Impérium rodiny Donalda Trumpa se za jeho druhé volební období utěšeně rozrůstá. Nyní do něj přibude vlastní banka World Liberty Financial. Situace je o to pikantnější, že Trumpova vláda uvolnila pravidla pro vznik nových bank spojených s technologickými či kryptoměnovými skupinami.
Umělá inteligence může během příštích 25 let nastartovat nebývalou prosperitu, zkrátit pracovní týden a otevřít cestu k nepodmíněnému příjmu. Stejná technologie ale může vytvořit i svět, v němž jedno procento nejbohatších ovládá polovinu globálního bohatství a zbytek společnosti přežívá v nejisté námezdní ekonomice. Boston Consulting Group načrtla čtyři možné podoby roku 2050. A varuje, že o tom, která z nich nám bude nejbližší, se může rozhodnout už během příštích pěti let.
Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.
Minimální mzda by měla od příštího roku vzrůst z 22 400 na 24 900 korun a o rok později přibližně na 26 900 korun. S návrhem souhlasila tripartita, odbory ale požadují rychlejší růst a do roku 2029 chtějí nejnižší výdělek dostat až na polovinu průměrné mzdy.
Vláda teď chystá jeden z největších zásahů do systému za poslední roky: mladým chce zdvojnásobit státní podporu, jejich peníze více poslat do akcií. Největší boj se ale strhne o poplatky, které chce stát srazit až na půl procenta ročně. Penzijní společnosti varují, že je to příliš málo. Zkušenost Estonska ale ukazuje něco jiného.
Čechů, kterým na konci měsíce nezůstane z výplaty vůbec nic, přibývá. Jejich podíl letos vzrostl z devíti na 13 procent. Zároveň ale roste skupina domácností s výrazně větší finanční rezervou. Průzkum Provident Financial tak ukazuje stále větší rozdíly ve finanční kondici domácností.
Evropská komise schválila pro Ukrajinu další vojenskou pomoc za 6,1 miliardy eur, tedy zhruba 147 miliard korun. Peníze mají směřovat hlavně na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary v době, kdy Rusko zesiluje své útoky.
