Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) by mohl za své odborné úkony a konzultace v oblasti cen a úhrad léčivých přípravků získat ročně až sedm milionů korun navíc. Návrh nařízení, které má zejména valorizovat cenu práce při posuzování žádostí, projedná v pondělí vláda. Nařízení začne platit za 15 dní od jeho vyhlášení. Ústav podle rozpočtu hospodařil loni s téměř 968,5 milionu korun, vlastní příjmy tvořily kolem 24,8 milionu korun.
Člověk s průměrnou mzdou přichází při odchodu do penze v čistých příjmech zhruba o 17 tisíc korun. Průměrný vyplácený důchod je přitom nižší, než kolik by lidé považovali za přiměřené pro zachování své životní úrovně. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu.
Podobný vývoj u pohonných hmot, jaký dnes vidíme v souvislosti s válkou na Blízkém východě, bylo dosud možné sledovat pouze během ropných krizí v letech 1974 a 1980 a za finanční a hospodářské krize v letech 2008 a 2009.
Evropská komise poslala aerolinkám jasný vzkaz: dražší palivo kvůli válce na Blízkém východě nemohou zpětně přenášet na cestující. Již zakoupené letenky nesmějí zdražovat palivovými příplatky a růst cen paliva sám o sobě neospravedlňuje omezení práv pasažérů. Dopravci sice dostanou určitou provozní flexibilitu, nárok cestujících na vrácení peněz, přesměrování letu nebo pomoc na letišti ale zůstává v platnosti.
Světové ceny potravin dál rostou a konflikt na Blízkém východě začíná být stále citelnější i na globálních trzích s jídlem. Index FAO v dubnu stoupl už třetí měsíc za sebou, hlavně kvůli prudkému zdražení rostlinných olejů a rekordním cenám masa. Část potravin sice zlevnila, tlak drahých energií, narušených dodávek a obav o úrodu ale drží trhy v napětí.
Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Podle nové prognózy vzroste hrubý domácí produkt letos o 2,5 procenta. Ještě v únoru centrální banka počítala s růstem o 2,9 procenta.
Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, kde ji drží už od loňského května. Bankovní rada tak zatím nereagovala ani na dubnové zrychlení inflace. Důvody rozhodnutí i novou makroekonomickou prognózu představí guvernér Aleš Michl na odpolední tiskové konferenci.
Soutěž Visa Bank Branch of the Year dlouhodobě oceňuje bankovní pobočky, které dokážou propojit kvalitní klientský servis, moderní technologie a příjemné prostředí. První čtvrtletí roku 2026 přineslo velmi silnou konkurenci, přesto se tři pobočky jasně odlišily svým přístupem k zákaznické zkušenosti, designu i práci s digitálními službami. Každá z nich nabízí inspiraci pro budoucí podobu “kamenného” bankovnictví.
Průměrná sazba hypoték na začátku května mírně vzrostla. Meziměsíčně se zvýšila o 0,01 procentního bodu na 5,19 procenta, což je nejvyšší hodnota od prosince 2024. Vyplývá to z dat Swiss Life Hypoindexu, který sleduje nabídkové sazby hypotečních úvěrů vždy na začátku měsíce. Index pracuje s průměrnou nabídkovou sazbou hypotéky do 80 procent hodnoty nemovitosti.
Švédský výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson přesune své globální sídlo z předměstí švédského hlavního města Kistado centra Stockholmu. Po více než dvou dekádách tak opouští oblast, která byla dlouhodobě označována jako švédské Silicon Valley.
Italský výrobce sportovních vozů Ferrari představil svůj první plně elektrický vůz 🔋🏎. Model se jmenuje Luce (světlo), na jeho vývoji se podílelo studio LoveFrom bývalého designéra společnosti Apple Jonyho Iveho a cena vozu má začínat na 550 tisících eur (13,3 milionu korun). Dodávky zákazníkům by podle dřívějších informací firmy měly začít v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon 📝, který mu poskytuje pravomoc nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Zákon také již zveřejnil úřední portál, a tak za deset dní vstoupí v platnost, uvedl list Kommersant na svém webu.
Ruská centrální banka podala druhou žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU kvůli zmrazeným ❄ ruským aktivům. V žalobě napadá nařízení umožňující využití zmrazených ruských státních aktiv ke splacení půjčky EU Ukrajině. Napadený rámec EU zachází se státními aktivy Ruska jako s nástrojem finanční podpory třetí země, čímž mění právní a ekonomický režim těchto aktiv, uvedla podle agentury Reuters banka.
