Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Vyšší příspěvek mladé ke spoření přivést nemusí. Ti už dnes o svých financích rozhodují jinak než dřívější generace, píše v komentáři pro Newstream Karel Šoltes ze skupiny Klik.cz.
Skupina Air Bank v prvním pololetí zvýšila čistý zisk o 23 procent na 2,232 miliardy korun. Rostly jí také výnosy, úvěrové portfolio i počet klientů, kterých už má 2,1 milionu.
Průměrné spotřební výdaje českých domácností loni dosáhly 216 214 korun na osobu, tedy přibližně 18 tisíc korun měsíčně. Největší část rozpočtu připadla na bydlení, energie a potraviny. U domácností důchodců tyto nezbytné položky ukrojily dokonce 55 procent všech spotřebních výdajů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Francouzská ekonomika v první polovině roku nečekaně stagnovala a recesi se vyhnula jen těsně. Slabší výkon dál komplikuje snahu vlády snižovat rozpočtový deficit a zvyšuje pochybnosti, zda se podaří splnit letošní růstový plán.
České hospodářství pokračovalo ve druhém čtvrtletí v růstu, jeho tempo však mírně zaostalo za prvním odhadem statistiků. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 1,9 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 procenta. Ekonomiku podpořily útraty domácností, vládní spotřeba, investice i zahraniční obchod
Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
Školní svačina vypadá jako drobný každodenní výdaj, za celý rok ale může rodinný rozpočet stát desítky tisíc korun. U dvou dětí lze podle propočtu domácí přípravou a omezením drahých balených potravin ušetřit až kolem 20 tisíc korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Vláda dnes schválila novely zákonů o penzijním připojištění a penzijním spoření. Vedle intenzivně diskutovaných změn jako zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé do 30 let či snížení poplatků penzijním společnostem za správu fondů má být novinkou – pokud parlament novely schválí - také zavedení nového způsobu investování. Tím je takzvaná strategie životního cyklu. To je podle hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA) Jaromíra Šindela zásadní změna. Nicméně účinnější by podle něj bylo zavedení systému, kterému se obecně říká druhý pilíř důchodového systému.
Sporná novela rozpočtových zákonů začne platit. Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla, podle něhož změny ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabují kontrolní roli Sněmovny. Vláda bude moci snadněji navyšovat výdaje na obranu a strategickou infrastrukturu. Při zhoršení bezpečnostní situace by mohla letošní rozpočet zvýšit až o 240 miliard korun.
