Dlouhodobý investiční produkt si za dva a půl roku sjednalo přes čtvrt milionu Čechů. Na konci června v něm měli přes 12 miliard korun, přičemž naprostá většina peněz směřovala do investičních fondů.
Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Plán, o kterém se mluví téměř dvě desetiletí, se stává skutečností. CzechTrade a CzechInvest se sloučí do CzechBusiness. Ministr průmyslu Karel Havlíček od spojení očekává jednodušší služby pro firmy i úspory pro stát.
Podle průzkumu KB Penzijní společnosti se v asi pětině firem více než polovina zaměstnanců nehlásí o čtyřprocentní příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, ačkoliv má na něj zákonný nárok a v průměru by tak mohla získat 1500 korun měsíčně.
Prezidentské veto změn rozpočtových pravidel získalo podporu dvacítky českých ekonomů. Bývalí guvernéři ČNB, členové NERV i vedení Národní rozpočtové rady varují, že návrh obsahuje příliš mnoho cest, jak překračovat výdajové limity. Schillerová kritiku odmítá a současná rozpočtová pravidla označuje za drtící pro ekonomiku.
Platby kartou se pro většinu Čechů staly samozřejmostí a upřednostňování hotovosti ze strany některých restaurací se opakovaně stává předmětem kritiky. Není výjimkou, že lidé už na karty spoléhají a hotovost pak v podobných situacích po kapsách hledají marně. „V Česku se kartou platí hodně. Mnohem víc než v některých dalších evropských zemích, jako jsou Německo nebo Itálie,“ říká Klára Bulířová, ředitelka denního bankovnictví Partners Banky. Dodává, že v zahraničí se to ne vždy vyplatí.
Česká finanční skupina Partners vstupuje na největší trh finančního poradenství v Evropě. Spojila se s německou SCALA Finanzgruppe, se kterou chce vybudovat významnou poradenskou skupinu. Během následujících pěti let plánuje do jejího rozvoje a nákupů německých firem investovat až 75 milionů eur.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie mají výraznější a dlouhodobější hospodářské dopady, než naznačují oficiální statistiky. Analýza satelitních snímků ukázala, že ekonomická aktivita v nejbližším okolí zasažených provozů mohla klesnout až o 11 procent.
Cena zlata od lednového maxima přes 5400 dolarů za unci klesla zhruba o čtvrtinu na současných zhruba 4050 dolarů. Ve druhém čtvrtletí propadla o 14,1 procenta, žlutý kov tak zaznamenal nejhorší čtvrtletní výkonnost od druhého čtvrtletí 2013, vyplývá z analýzy investiční společnosti Invesco. Navzdory současnému poklesu je zlato za posledních 12 měsíců stále o 21,3 procenta dražší.
Lesní požáry ve Francii letos podle ministra vnitra Laurenta Nuňeze spálily už téměř 98 tisíc hektarů půdy, nejvíce v historii. Ohně si vynutily evakuaci statisíců lidí a sužují také Španělsko, Itálii, Řecko i sever Afriky.
Čína rozšířila svůj exportní sankční seznam o dalších 14 evropských subjektů. Firmám včetně německého zbrojního koncernu Rheinmetall nebo polské technologické společnosti Vigo Photonics s okamžitou platností zakázala dodávat zboží a technologie dvojího užití. Peking tak reaguje na nejnovější sankce Evropské unie proti Rusku, které zasáhly také čínské a hongkongské podniky.
