Inflace se po březnovém zpomalení znovu zvedla a vrátila se na nejvyšší úroveň od loňského podzimu. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které dál reagují na napětí na Blízkém východě.
Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.
Brusel obnovu plateb Agrofertu nezablokoval, případ ale neuzavírá. Evropská komise chce od českých úřadů další informace a bude dál prověřovat, zda vyplácení dotací odpovídá pravidlům EU.
Daň z nemovitosti letos plošně neroste. Přesto si řada majitelů připlatí. Obce totiž mění místní koeficienty a nejvíc míří na chaty, chalupy a firemní nemovitosti.
Čínský export v dubnu vystoupal na rekordních 359 miliard dolarů, tedy zhruba 7,4 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí hlavně boom kolem umělé inteligence, který podporuje poptávku po čipech, počítačích a dalším high-tech zboží. Obchodní vazby mezi USA a Čínou se sice dál oslabují, technologický dodavatelský řetězec ale obě ekonomiky stále drží u sebe.
Rusko zhoršilo výhled své ekonomiky. Vláda nyní čeká, že HDP letos vzroste jen o 0,4 procenta, zatímco dosud počítala s více než trojnásobným tempem. Podle vicepremiéra Alexandra Novaka má být slabší i růst v dalších letech.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Polední menu v Česku poprvé překročilo hranici 200 korun. V Praze stojí průměrný oběd už 226 korun a další krajská města se k této částce rychle blíží. Češi proto stále častěji nosí jídlo z domova a cena stravování začíná rozhodovat i při výběru nové práce.
Dovolená se může prodražit ještě dřív, než si objednáte první večeři u moře. Stačí špatně zvolený kurz, zbytečný výběr z bankomatu nebo platba v korunách místo v místní měně. Přitom právě u plateb v zahraničí platí, že několik jednoduchých pravidel dokáže ušetřit stovky až tisíce korun.
Polovina pracujících v Česku nemá ve firmě téměř žádné informace o mzdách a jen menšina zná pravidla, podle nichž se výdělky určují nebo zvyšují. Nedostatek transparentnosti přitom podle průzkumu Platy.cz výrazně podkopává důvěru zaměstnanců ve férové odměňování.
