Zahraniční návštěvníci během letošních prázdnin zaplatili přes terminály Global Payments v Česku téměř 8,5 miliardy korun. To je o 14 procent více než před rokem. Největší část útrat připadla na Němce, výrazně však rostly také platby turistů z Turecka. Irové zase vynikli výší jednotlivých nákupů.
Průměrný starobní důchod od ledna vzroste o 304 korun na 22 196 korun měsíčně. Vláda schválila valorizaci za 10,3 miliardy korun a důchodcům chce navíc vyplatit jednorázový příspěvek 2000 korun. Ten však ještě musí prosadit ve Sněmovně prostřednictvím novely zákona.
Vláda už má připravena opatření proti vysokým cenám pohonných hmot. Konkrétní kroky oznámí po jednání kabinetu v pondělí. V televizi Prima to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují kvůli další eskalaci konfliktu na Blízkém východě i nedostatečným kapacitám rafinérií. Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země.
Za prvních sedm měsíců letošního roku se v České republice prodalo 28 571 starších bytů. To bylo meziročně o tři procenta a oproti stejnému období v roce 2024 o pětinu více. Nejvíce prodejů se letos uskutečnilo v červnu a červenci. Mediánová cena v červenci činila 4,3 milionu korun, což je dosavadní historické maximum. Vyplývá to z analýzy realitní kanceláře Maxima Reality využívající data z katastru nemovitostí.
Banky letos postupně zvyšují úročení spořicích účtů, nejvýhodnější nabídky nyní převyšují čtyři procenta ročně. Tyto sazby ale bývají do limitu a banky za ní vyžadují aktivitu klienta. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Česká národní banka ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta.
Německo chystá snížení daní z pohonných hmot i cenové stropy po vzoru Česka. Berlín chce řidičům ulevit zhruba o čtyři koruny na litr, podobná opatření připravuje také Polsko. Tlak na Babišovu vládu, aby se k regulaci paliv vrátila, tak roste, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Investiční společnost XTB začala novým klientům v Česku úročit volné peníze na účtu sazbou pět procent ročně. Zvýhodnění platí prvních devadesát dnů, vztahuje se nejvýše na 605 tisíc korun a je podmíněno pravidelným investováním. Česká republika je prvním trhem, na kterém XTB tuto nabídku spustila.
Zateplení, fotovoltaiku nebo nový zdroj tepla bude možné financovat úvěrem, u něhož domácnost nebude platit úroky. Ty za ni po celou dobu splácení uhradí Státní fond životního prostředí.
Slovensko zaznamenalo mimořádný příjmový skok. Medián disponibilního příjmu v přepočtu na kupní sílu vzrostl o 34 procent a země se výrazně přiblížila Česku. Za prudkým růstem stojí nejen mzdy, ale také důchody a sociální transfery, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
