Debata o tom, zda umělá inteligence připraví lidi o práci, pokračuje. Podle ekonomů ECB však firmy s AI zatím zaměstnance spíše hledají než propouštějí. Ukazuje to průzkum mezi podniky v eurozóně. Dlouhodobý dopad technologické revoluce na pracovní trh ale zůstává otevřený.
Česká ekonomika loni rostla ještě výrazněji, než se dosud předpokládalo. Podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ přidala 2,6 procenta, což je ještě příznivější údaj než ten předběžný, čítající 2,5 procenta. Hlavním tahounem ekonomiky byla loni spotřeba domácností, která se na celkovém růstu podílela 1,1 procentního bodu. Výdaje vlády přispěly k růstu 0,4 procentního bodu. Investice pak rovným jedním procentním bodem. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím, nominálně druhý nejvyšší v historii, přispěl loni k celkovému výsledku zahraničního obchodu tak, že ten se na růstu ekonomiky podílel z 0,1 procentního bodu.
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.
Ceny ropy se dál výrazně zvyšují kvůli obavám, že pokračující konflikt na Blízkém východě naruší dodávky suroviny na trh. Severomořská ropa Brent v jednu chvíli připisovala téměř deset procent a poprvé od července 2024 překročila hranici 85 dolarů za barel.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.
Napětí na Blízkém východě znovu rozhýbalo ropné trhy a české řidiče čeká zdražování. Pokud se cena ropy udrží kolem 80 dolarů za barel, může podle analytiků benzin i nafta podražit zhruba o dvě koruny na litr. Při omezení dodávek přes Hormuzský průliv by šlo až o pětikorunový skok.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování ztrácel téměř dvě procenta, ukazují burzovní statistiky. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Americko-izraelské útoky na Írán vystupňovaly geopolitické napětí a výrazně prohloubily nejistotu kolem vývoje světové ekonomiky. Reakcí trhu je prudký růst ceny zlata.
Velká část českých domácností nerozumí svým fakturám za energie. Největší nejasnosti jsou kolem struktury ceny energií, problémy mají lidé také s vypočítáním přeplatků či nedoplatků ze zaplacených záloh. I proto velká část domácností po obdržení vyúčtování nedělá žádné další kroky k úpravě svých plateb. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro energetickou společnost epet.
V lednu v ČR soudy vyhlásily 1048 osobních bankrotů, meziročně o 17 procent méně. Zároveň bylo podáno 1074 návrhů na osobní bankrot, což je meziroční pokles o devět procent. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
