Sněmovna prosadila nižší odvody živnostníků navzdory odporu Senátu. Zastánci mluví o nápravě konsolidačního balíčku, odpůrci o neodpovědném zásahu do důchodového systému.
Letní brigády už nejsou jen studentskou cestou k penězům na festivaly a prázdniny. Stále častěji se z nich stává nástroj, kterým si Češi včetně seniorů, rodičů na rodičovské nebo nezaměstnaných dorovnávají příjmy. Vedlejšák má podle ekonoma Lukáše Kovandy už každý třetí zaměstnanec.
Fúze a akvizice v Česku nabraly tempo. V prvním čtvrtletí bylo oznámeno pětkrát více transakcí s českou stopou než před rokem. Zároveň roste aktivita domácích firem na kapitálových trzích, informuje Deloitte.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Češi berou státní dluhopisy ve velkém. Objednávky Dluhopisů Republiky už dosáhly 44,3 miliardy korun a více než dvojnásobně překonaly původní plán ministerstva financí. Největší zájem je o pětileté fixní dluhopisy.
Evropská centrální banka svolala banky na mimořádné jednání kvůli kybernetickým rizikům spojeným s nejnovějšími modely umělé inteligence. Podle listu Financial Times chce finanční instituce vyzvat, aby urychlily zabezpečení svých počítačových systémů.
Nový maďarský premiér Péter Magyar doufá, že ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta. Zároveň ale voliče varuje, že kvůli stavu veřejných financí po vládě Viktora Orbána není možné dávat pevné odhady. Uvedla to agentura Bloomberg.
Ceny bydlení v Česku rostly v posledních 15 letech rychleji než mzdy. Vlastní bydlení mezi lety 2010 a 2025 zdražilo o 158 procent, zatímco průměrné mzdy se za stejné období zvýšily o 106 procent. Dostupnost vlastního bydlení se tak zhoršila.
Evropskou unii čeká drahé desetiletí. Členské země budou v příštích 15 letech čelit vysokým výdajům na obranu, energetiku a důchody. Pokud nezmění hospodářskou politiku, veřejný dluh se podle Mezinárodního měnového fondu může dostat na neudržitelnou úroveň.
Jarní mrazy letos znovu tvrdě zasáhly ovocnáře a škody podle odhadů dosáhnou až 1,5 miliardy korun. Největší problémy hlásí sadaři u jabloní, tedy u nejdůležitějšího ovocného druhu v Česku, výrazné ztráty se ale očekávají také u třešní, broskví, višní nebo švestek. Právě jablka přitom už nejednou ukázala, jak rychle se může klimatický problém proměnit v problém pro peněženky spotřebitelů. Stačí se podívat na vývoj po katastrofálních mrazech roku 2024.
Takhle bude vypadat budoucnost? Šéf britské banky Standard Chartered Bill Winters plánoval, že AI nahradí „méně hodnotný lidský kapitál“. Strhla se mela.
