Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou vstoupila do nové a nebezpečnější fáze. Premiér Mark Carney odmítl další ústupky, odešel od jednacího stolu a odpověděl na Trumpova cla vlastními protiopatřeními. Kanadská média krok popisují jako politický risk, ale zároveň jako odmítnutí dohody, která by Ottawě přinesla hlavně další ústupky.
Vláda Donalda Trumpa má problém – jmenuje se dluh a není to problém nový. Výnosy amerických dluhopisů však rostly natolik, že se americká vláda ústy ministra financí Scotta Bessenta rozhodla k bezprecedentnímu kroku a ohlásila masivní výkup vlastních dluhopisů. To mělo výnosy srazit. A krátkodobě se to i povedlo. Ale nyní dluhopisy opět rostou.
Zveřejněná makro predikce ministerstva financí (MF) vidí ekonomický růst v mírně horších barvách než v dubnu. Na víně je Hormuz i utahování měnových šroubů světových centrálních bank. Směrem dolů ale experti MF posunuli odhad růstu cen, větší růst naopak čeká mzdy a platy.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Ministr školství Robert Plaga chce vrátit platy učitelů ke 130 procentům průměrné mzdy a v dalších letech je zvyšovat o šest až sedm procent ročně. Klíčový je podle něj vládní slib pro rok 2029: nástupní plat 50 tisíc a průměrný učitelský plat 75 tisíc korun. Kvůli tomu chce od ministerstva financí už příští rok získat další desítky miliard.
Po šesti týdnech přešlapování kolem 62 až 66 tisíc dolarů bitcoin výrazně ožil. Impuls přišel z Washingtonu: Donald Trump vyzval Kongres k přijetí zákona Clarity Act, který má podpořit kryptoměnový sektor. Náladě pomohl také pokles výnosů amerických státních dluhopisů. Britská banka Standard Chartered nyní počítá s možností růstu nejznámější kryptoměny ke 100 tisícům dolarů do konce roku.
Velký růst úspor českých domácností nebyl přechodným jevem kvůli covidovým lockdownům. Češi i nadále potvrzují roli druhého největšího šetřílka v EU po Německu. Je to ale vůbec dobře? Bohužel, víc než polovina úspor stále leží na účtech u bank. Místo v investicích do více výnosných finančních aktiv, která navíc podporují ekonomický růst.
Letošní vývoj výnosů českých státních dluhopisů a sazeb hypoték ukazuje, jak jsou tyto dva údaje spojené. Růst dluhopisů tak není dobrou zprávou pro ty, kteří zvažují nákup nové nemovitosti nebo refinancování starších závazků.
Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na tři procenta a v eurozóně na 2,9 procenta. Česko se však podle harmonizovaných údajů Eurostatu drží výrazně níž: s inflací 1,3 procenta mělo druhé nejnižší tempo růstu cen v celé EU.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Americký prezident Donald Trump na poslední chvíli pozastavil zavedení 50procentních cel na širokou škálu kanadského zboží. Opatření, které mělo začít platit ve středu, odložil do 21. srpna po telefonátu s kanadským premiérem Markem Carneym. Trump mluví o dosažené dohodě, kanadská strana však upozorňuje, že jednání ještě zdaleka nekončí.
