Maďarská vláda chce sáhnout na majetek nejbohatších. Nová daň by se měla vztahovat na lidi s jměním vyšším než miliarda forintů, tedy zhruba 77 milionů korun, a u největších majetků má sazba ještě vzrůst. Premiér Péter Magyar tak plní jeden z volebních slibů své strany Tisza.
Bydlení se pro velkou část Čechů stává stále citelnější položkou rodinného rozpočtu. Necelá polovina domácností na něj vydá více než 30 procent čistých příjmů a každý desátý dokonce přes polovinu. Nejvíc situace doléhá na mladé, kteří kvůli drahému bydlení často zůstávají u rodičů nebo odkládají důležitá životní rozhodnutí.
Krátká česká epizoda s inflací pod dvěma procenty skončila. Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,5 procenta, zatímco v srpnu inflace činila 1,9 procenta. Nahoru ji táhnou především energie a dražší pohonné hmoty, nepolevuje ale ani zdražování služeb. Analytici navíc varují, že tím růst cen nemusí skončit. Ve hře je návrat inflace nad tři procenta i zvýšení úrokových sazeb ČNB.
Češi využívající zaměstnanecké benefity k placení ubytování dávají přednost krátkým a často spontánním cestám. Osm z deseti pobytů trvá maximálně tři noci a více než polovina rezervací směřuje do zahraničí. Největší zájem je o Vídeň, Řím a Vratislav.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda tvrdí, že reforma penzijního připojištění přinese střadatelům o milion víc. Bez automatického zapojení všech do spoření (opt-out) však hrozí, že spořících ubude a fondy přesunou peníze do amerických ETF. Reforma pak bude spíš marketingovým tahem vlády než skutečnou pomocí penzijnímu systému.
Válka, rostoucí ceny energií, nestabilita. To vše ovlivňuje světové trhy a centrální banky to musejí započítávat do svých modelů budoucího vývoje. Ukazuje se, že inflační tlaky sílí. Když se k tomu připočte rostoucí zadlužování států a nárůst potřeby investic do AI infrastruktury, výsledek je podle Tomáše Kudely ze SAB Finance jasný: Náklady na dluh se budou těžko vracet na hodnoty, na které jsme byli zvyklí před covidem.
Válka je drahá a Kreml shání peníze, kde se dá, oligarchy nevyjímaje. Ti Putinovi „dobrovolně“ naposílali v přepočtu přes 120 miliard korun. Moskva ale sahá i po zabaveném majetku a chystá další zvýšení daní.
Finanční správa bude od provozovatelů tuzemských peněženek a burz dostávat data o majitelích kryptoměn. Česká kryptoměnová asociace varuje, že vláda jde nad povinný rámec požadovaný evropskou směrnicí a její návrh má pro sektor rizika. Hlavně v oblasti ukládání reportovaných dat.
Štědrá státní podpora je určená klientům a jejich finančnímu zajištění na stáří, nikoli k podpoře rekordních zisků penzijních společností, které šplhají nad 60 procent, zatímco nominální výnos pro klienty je okolo 1,5 procenta, uvedlo ministerstvo financí v reakci na požadavky penzijních společností změnit v návrhu reformy penzijka poplatkovou politiku.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozdal výrobcům a prodejcům kabelů pokuty za téměř dvě miliardy korun za více než deset let trvající kartel. Nejvyšší sankce, které zároveň patří k největším v historii úřadu, dostaly společnosti Prysmian a NKT. Jedna z firem se trestu vyhnula díky programu shovívavosti, další je v insolvenci.
