Začala rekonstrukce bývalé továrny Oskara Schindlera, bude tam muzeum i byty
Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera buduje novou střechu na jednom z objektů bývalé Schindlerovy továrny v Brněnci. V budoucnu má v areálu vzniknout muzeum přeživších holokaustu. Na opravy přispěl i Pardubický kraj, uvedl manažer projektu Schindlerova archa Milan Šudoma.
„Dotace nám dost výrazně pomůže. Práce už začaly, trochu nás zbrzdil sníh, ale už máme postavené lešení a odstranili jsme provizorní zastřešení. Bude se zabezpečovat pozednice, abychom na ní mohli postavit krovy a položit krytinu,“ uvedl Šudoma. Dalším krokem podle něj bude oprava fasády a vnitřních prostor, kde budou expozice.
Krajští zastupitelé v prosinci schválili na opravu střechy 1,2 milionu korun. „Schválili jsme příspěvek pro Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera. Je určen na opravu střechy jednopatrové budovy číslo popisné 23 s dřevěnou dekorativní lodžií sloužící jako ubytovna žen a později laboratoře textilky, která vymezuje prostranství shromaždiště,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
Nadace chce v lednu podat žádost o stavební povolení na muzeum v bývalé tovární hale. Ta se již vyklízí a zajišťuje, aby stavební práce mohly začít co nejdříve. Rekonstruuje se také historická vstupní brána do areálu. Podle plánu by se muzeum přeživších holokaustu mělo otevřít v květnu 2025 k výročí konce druhé světové války. Postupně se budou také opravovat další budovy dřívější Schindlerovy továrny.
Polský podnikatel Rafal Brzoska se chystá investovat 100 milionů eur (asi 2,454 miliardy korun) na Ukrajině, uvedl polský list Rzeczpospolita, podle kterého se Brzoska do svého fondu chystá přilákat další polské firmy a také podnikatele z okolních zemí.
Polský podnikatel Brzoska chce v rámci obnovy Ukrajiny utratit 100 milionů eur
Money
Vloni v září nadace vyhlásila mezinárodní soutěž na celkový návrh přeměny bývalého areálu továrny v Brněnci. Vizí soutěže Schindlerova archa je vytvořit důstojný památník přeživším a zachovat odkaz tábora Oskara Schindlera popisem a pokračováním historie rodiny Low-Beerů a textilní výroby v regionu. Součástí návrhu má být také komerční centrum včetně velkých dílen pro řemeslnou výrobu a bytová výstavba.
Areál čeká proměna
Nadace chce v areálu postavit takzvaný skleněný pavilon, který by měl sloužit zvláště vzdělávací činnosti. Některé další budovy čeká oprava. Z původního objektu, v němž dělníci spali, by měla vzniknout Schindlerova archa, v níž by se promítal film Stevena Spielberga Schindlerův seznam a další dokumenty či rozhovory s přímými účastníky. Další prostor by byl věnován rodině Löw-Beer, které továrna před válkou patřila a před časem ji znovu získala. Expozice se bude týkat také židovské historie v Československu. V areálu stojí rovněž takzvaná budova Němců, ve které sídlili němečtí vojáci, a objekt, kde měl Schindler kancelář. Část areálu by mohla být upravena na park.
Továrna v Brněnci byla založena jako papírna, poté sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Za války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler asi 1200 dělníků ze své smaltovny v Polsku, čímž jim zachránil život. Schindlera nicméně mnozí vnímají jako kontroverzní postavu, nikoli jen jako hrdinu a zachránce Židů. Byl také členem nacistické strany a německé vojenské rozvědky.
Těžiště války na Ukrajině bude v nadcházejícím roce Krymský poloostrov a s ním související bitva o Černé moře, uvedl v rozhovoru s časopisem The Economist ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pro Ukrajinu je podle něj zásadní snížit počet ruských útoků z tohoto směru. Odmítl, že by Rusko momentálně vítězilo, a vyzval spojence k pokračování pomoci.
Zelenskyj: Válka se přesune na Krym, čeká nás bitva o Černé moře
Leaders
Po nacistickém přepadení Polska získal Schindler v Krakově bývalou židovskou smaltovnu, a protože to bylo levnější, najal do ní Židy z krakovského ghetta. Avšak ghetto bylo zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď zavražděni nebo deportováni do koncentračního tábora v Plaszowě. Když bylo rozhodnuto, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, pomocí úplatků a kontaktů dosáhl Schindler toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Před smrtí tak zachránil na 1200 polských Židů. Po válce neúspěšně podnikal a stal se nositelem mnoha ocenění. Zemřel v roce 1974 v Německu, pohřben je v Izraeli.
Závod na výrobu textilu v Brněnci provozovala po roce 1989 společnost Vitka. Když se dostala v roce 2004 do insolvence, koupila jej firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. V roce 2011 skončila v konkurzu, výroba byla zastavena a od té doby je areál opuštěný. Nadace jej odkoupila v roce 2018, některé budovy jsou památkově chráněné.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
