V Ostravě vyroste nejvyšší budova v Česku, postaví ji Dánové
Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na podobu mrakodrapu Ostrava Towers Complex, který má vzniknout v centru Ostravy, je dánské studio ADEPT. Se 170 metry má jít o nejvyšší budovu v České republice.
Porota vybírala z pěti návrhů architektonických studií. Vítězný projekt porotce zaujal především tím, že sceluje území a propojuje ho s veřejným prostorem Karoliny, Frýdlantskými mosty i širší městskou zástavbou v lokalitě, kde se výstavba chystá, uvedla mluvčí projektu Michaela Vávrová. Objekt by měl být jednou z dominant krajské metropole.
S vítězným studiem ADEPT již soukromý investor zahájil jednání a začínají další fáze projektování a povolovacích řízení. Zahájení stavby je plánováno na rok 2028, předpokládáný termín dokončení a spuštění provozu pak do roku 2032.
Nejvyšší budova v Česku
„Ostrava Towers Complex má ambici stát se nejvyšší budovou v České republice. Výška vyšší rezidenční věže bude 170 metrů. V projektu se počítá s vybudováním rezidenční části s byty, ale také s kancelářemi, vyhlídkou, hotelem, SPA, kongresovými prostory, restaurací či obchody. Ambiciózním aspektem vítězného návrhu je bezpečné napojení dnes dopravou odříznuté parcely na existující živý bulvár, díky čemuž bude dokončena urbanistická osa směřující k Trojhalí,“ uvedla Vávrová.
Kromě dánského studia se soutěže účastnila i tři nizozemská studia - MVRDV, KAAN Architecten a IND a také Bogle Architects sídlící v Londýně. „Všechny předložené projekty byly velice kvalitní a dobře propracované. O to více mne těší, že mezi zástupci naší investiční skupiny a nezávislou částí poroty, v níž zasedali zkušení architekti, nastala jasná shoda ohledně vítězného návrhu. Design stavby perfektně zapadá do dané lokality, navazuje na industriální dědictví Ostravy, a přitom je to stavba moderní a nadčasová,“ uvedl Tomáš Häring, zakladatel společnosti RT TORAX, která je investorem stavby.
Podle Anderse Lonky z vítězného studia ADEPT představuje Ostrava Towers Complex nové pulzující centrum propojující historickou část Ostravy s Novou Karolinou. „Strategické uspořádání rezidenční a polyfunkční věže na území takzvané Slzy vytváří mezi budovami náměstí plné zeleně a zve návštěvníky do aktivního veřejného parteru plného kaváren, restaurací, obchodů, zábavy a kultury. V projektu si klademe za cíl vytvořit kvalitní veřejné prostranství, dobré mikroklimatické podmínky, bezpečnější a kvalitnější infrastrukturu pro pěší i cyklisty, a to vše s respektem k historickému dědictví Ostravy,“ řekl Lonka.
Také podle primátora Jana Dohnala (Spolu) přináší vítězný návrh potřebné propojení mezi prostranstvím u obchodního centra Forum Nová Karolina a jeho okolím. „Velice se mi líbí pojetí parteru, které umožňuje pohodlný pohyb chodců všemi směry, a navíc vytváří náměstíčko pro setkávání i komunitní aktivity. Celý projekt Ostrava Towers Complex hodnotím jako ambiciózní a po jeho realizaci naše město získá další dominantu s rukopisem renomovaných architektů,“ uvedl Dohnal.
Studio ADEPT bylo založeno v roce 2006 a sídlí v Kodani a Hamburku. Podle návrhu studia byl postaven například univerzitní kampus ve švédském Falunu nebo Nová škola architektury v dánském Aarhusu. Tato stavba byla v roce 2024 nominována na prestižní architektonickou cenu Miese van der Roheho, kterou každé dva roky uděluje Evropská unie, uvedla mluvčí.
V minulosti stavbu kritizovali někteří zastupitelé, kteří ji označili za zcela zbytečnou. S vyhlášením architektonické soutěže počítal dodatek smlouvy mezi městem a investorem. Podoba projektu se totiž v minulosti několikrát měnila. Původně se hovořilo o výškovém objektu s jednou věží, pak o variantě dvou věží, která nakonec dostala přednost.
Od července začíná platit novela stavebního zákona, která přináší řadu změn do stavebního řízení. Postup ministerstva pod vedením Ivana Bartoše u mnoha účastníků trhu vyvolával nervozitu, jak přeměna proběhne. Nezkrachuje v Česku stavební řízení? Šéf České komory architektů Jan Kasl, architekt a bývalý pražský primátor tvrdí, že nakonec všechno dobře dopadne. „Věřím v evoluci.“ Kromě nuancí kolem stavebního řízení však přišla řeč i na rozvoj hlavního města. „Do Máje nikdy nevstoupím,“ svěřil se Kasl v rozhovoru pro Newstream. Hoření haldy Heřmanice v Ostravě má v budoucnu zabránit ochranný sarkofág. Práce potrvají zhruba deset let a měly by stát minimálně 2,3 miliardy korun, uvedli zástupci vlády a státního podniku Diamo, který bude sanaci dělat. Zástupci města i kraje ocenili, že stát na sanaci haldy uvolní peníze.
Do Máje už nikdy nevkročím, motýli Davida Černého jsou nejmenším zlem, říká Jan Kasl
Reality
Dočká se Ostrava čistšího ovzduší? Nad hořící haldou Heřmanice vyroste sarkofág
Zprávy z firem
Snad žádné tuzemské město neprošlo tak razantní proměnou jako Ostrava. Dávno už není městem uhlí a dolů. Z někdejšího průmyslového centra se během posledních 30 let stalo centrum té nejlepší architektury.
Ani Praha, ani Brno. Ostrava je městem, které přitahuje pozornost
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
