Těžební věže jako symbol krajiny. Doly na Karvinsku možná budou památkami
Památkáři a státní podnik Diamo začali jednat o tom, které stavby v areálech zavíraných černouhelných dolů v Moravskoslezském kraji by mohly být památkově chráněny a budou zachovány pro příští generace jako industriální dědictví. Hodnotný je například karvinský Důl ČSA.
NPÚ navrhuje, aby byla památková ochrana v karvinské části revíru založena na zachování základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů. “Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější Důl ČSA, který je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů,“ uvedla mluvčí Diama Jana Dronská.
Kulturními památkami už jsou na Karvinsku dříve zavřené doly Gabriela a Barbora.
Podle ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Ostravě Michala Zezuly je na Karvinsku důležité zachovat areály a objekty v takovém výběru, který pokryje jejich typologickou rozmanitost. Metodické centrum průmyslového dědictví při NPÚ v Ostravě proto provedlo rozsáhlý terénní průzkum.
Dronská doplnila, že na prvním velkém společném jednání připomněli památkáři také úvahy o možnosti zápisu některých důlních objektů nebo areálů do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Místo brownfieldu vznikne nová čtvrť, která nabídne domov pro 23 tisíc lidí. Miliardové investice do rozvoje okolí Nákladového nádraží Žižkov ale pokryjí i stavbu mateřské a základní školy, vysázení nové zeleně nebo vznik cyklostezky.
Brownfield na Žižkově promění miliardové investice. Vznikne nová čtvrť
Money
Diamo se stará o útlum dolů a zahlazování následků hornické činnosti, s podnikem a památkáři spolupracuje i krajská organizace Moravskoslezské Investice a Development (MSID).
Těžba černého uhlí v Česku postupně končí, protože se dlouhodobě nevyplácela. V minulých letech skončila těžba v dolech Paskov, Lazy, ČSA a Darkov. V současnosti těží firma OKD na Karvinsku už jen v Dole ČSM.
Přes 106 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha Hradce Králové, do takové plochy se rozprostírají tuzemské brownfieldy. Téměř 30 procent z těchto ploch je vhodných k bydlení, dalších 39 procent pak lze využít pro komerční výstavbu, tvrdí analýza CzechInvestu.
Brownfieldy: Černé díry na mapě Česka. Dřímá v nich potenciál k výstavbě až 40 tisíc bytů
Reality
Ve středu Praha vyhlásila výsledky mezinárodní architektonické studie na podobu Vltavské filharmonie. Projekt, který by mohl být dokončen v roce 2032, vyjde hlavní město na šest miliard. Podle radního Prahy Petra Hlaváčka ale stavbu nejde hodnotit jako rozmařilost, ale jako dobrou investici, která městu přinese peníze. „Z příkladu ze zahraničí i analýz víme, že má významný hospodářský efekt. Je to dobrá investice nejenom města a jeho kultury, ale zároveň do jeho ekonomiky,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream Hlaváček.
Radní Hlaváček: Filharmonie není rozmařilost, přinese Praze peníze
Leaders
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
