Těžební věže jako symbol krajiny. Doly na Karvinsku možná budou památkami
Památkáři a státní podnik Diamo začali jednat o tom, které stavby v areálech zavíraných černouhelných dolů v Moravskoslezském kraji by mohly být památkově chráněny a budou zachovány pro příští generace jako industriální dědictví. Hodnotný je například karvinský Důl ČSA.
NPÚ navrhuje, aby byla památková ochrana v karvinské části revíru založena na zachování základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů. “Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější Důl ČSA, který je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů,“ uvedla mluvčí Diama Jana Dronská.
Kulturními památkami už jsou na Karvinsku dříve zavřené doly Gabriela a Barbora.
Podle ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Ostravě Michala Zezuly je na Karvinsku důležité zachovat areály a objekty v takovém výběru, který pokryje jejich typologickou rozmanitost. Metodické centrum průmyslového dědictví při NPÚ v Ostravě proto provedlo rozsáhlý terénní průzkum.
Dronská doplnila, že na prvním velkém společném jednání připomněli památkáři také úvahy o možnosti zápisu některých důlních objektů nebo areálů do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Místo brownfieldu vznikne nová čtvrť, která nabídne domov pro 23 tisíc lidí. Miliardové investice do rozvoje okolí Nákladového nádraží Žižkov ale pokryjí i stavbu mateřské a základní školy, vysázení nové zeleně nebo vznik cyklostezky.
Brownfield na Žižkově promění miliardové investice. Vznikne nová čtvrť
Money
Diamo se stará o útlum dolů a zahlazování následků hornické činnosti, s podnikem a památkáři spolupracuje i krajská organizace Moravskoslezské Investice a Development (MSID).
Těžba černého uhlí v Česku postupně končí, protože se dlouhodobě nevyplácela. V minulých letech skončila těžba v dolech Paskov, Lazy, ČSA a Darkov. V současnosti těží firma OKD na Karvinsku už jen v Dole ČSM.
Přes 106 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha Hradce Králové, do takové plochy se rozprostírají tuzemské brownfieldy. Téměř 30 procent z těchto ploch je vhodných k bydlení, dalších 39 procent pak lze využít pro komerční výstavbu, tvrdí analýza CzechInvestu.
Brownfieldy: Černé díry na mapě Česka. Dřímá v nich potenciál k výstavbě až 40 tisíc bytů
Reality
Ve středu Praha vyhlásila výsledky mezinárodní architektonické studie na podobu Vltavské filharmonie. Projekt, který by mohl být dokončen v roce 2032, vyjde hlavní město na šest miliard. Podle radního Prahy Petra Hlaváčka ale stavbu nejde hodnotit jako rozmařilost, ale jako dobrou investici, která městu přinese peníze. „Z příkladu ze zahraničí i analýz víme, že má významný hospodářský efekt. Je to dobrá investice nejenom města a jeho kultury, ale zároveň do jeho ekonomiky,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream Hlaváček.
Radní Hlaváček: Filharmonie není rozmařilost, přinese Praze peníze
Leaders
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
