Sokolovská uhelná vyřadí v následujících dnech z provozu své poslední velkokapacitní rypadlo KU 800/16 a s ním i celý technologický celek TC2 v lomu Jiří na Sokolovsku. Technologie fungovala od začátku 80. let minulého století. Jde o výrazný přelom v historii těžby hnědého uhlí na Sokolovsku. Důvodem odstavení z provozu je výrazný pokles těžby skrývky a uhlí v Sokolovské pánvi.
Zlikvidovalo se kvůli němu několik obcí. Hnědouhelný důl na hranici s Českem vypadá jako obří kráter. Kolem prosakuje voda, která trápí obce na Liberecku. Podívejte se, jak vypadá sporný důl.
Majitel dolu Turów, polský podnik PGE, se včera stal největším propadákem varšavské burzy. Akcie podniku, v němž přes 57 procent drží polský stát, se propadly o 5,1 procenta. Tedy nejvíce ze všech titulů, jež jsou zahrnuty do hlavního indexu varšavské burzy, WIG 20. Jedná se o největší propad PGE od loňského listopadu.
Podle pondělního rozhodnutí Soudního dvora EU má Polsko platit pokutu půl milionu eur denně za to, že nezastavilo těžbu na hnědouhelném dole Turów. Tato pokuta však není dostatečná, aby vedla k ekonomické nesmyslnosti těžby. Tím pádem nelze předpokládat, že na jejím základě Varšava těžbu v dole zastaví.
Polský hnědouhelný důl Turów na polsko-českých hranicích už nějakou dobu vzbuzuje vášně na všechny strany. Zejména potom, co Varšava neuposlechla jarního příkazu z Bruselu, aby práce v dole skončily. Soudní dvůr Evropské unie se sídlem v Lucemburku teď za neuposlechnutí Polsku vyměřil pokutu ve výši 500 tisíc eur za každý den provozu dolu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.