Revitalizovat brownfield je drahé a složité. A pro developery extrémně lákavé
Většina developerských společností staví nebo chce stavět na brownfieldech, tedy na zanedbaných a nevyužívaných areálech. A to přestože to může být o 14 procent dražší než na nezastavěném pozemku. Vyplývá to z dat analytické společnosti CEEC Research.
Tři čtvrtiny z 33 dotázaných českých developerských firem na brownfieldech již stavěla a 94 procent by je chtělo do budoucna využít. Překážkami pro stavbu na těchto místech podle nich může být finanční zátěž spojená s dekontaminací území, odpor místních obyvatel a komplikovaná legislativa.
Hlavní výhodou ve výstavbě na brownfiledů je podle 68 procent respondentů využití zastavěného území, které přináší zhodnocení prostoru a lepší využitelnost v městských oblastech. Výhodou může být podle 19 procent dotázaných také zlepšení ekologických podmínek v lokalitě a desetina developerů uvedla, že revitalizace brownfieldů zvyšuje hodnotu okolních nemovitostí.
Marcel Soural se svojí skupinou Trigema často vyráží z Prahy. V regionech, hlavně těch horských, staví hotely, apartmánové domy a sjezdovky. Loni nakupoval v Rokytnici, spadeno má i na Harrachov. Jak říká: „Akvizice řešíme vlastně neustále.“ Jaké proměny chystá v Rokytnici? Kdy začne skupina stavět na Šumavě? A má Marcel Soural nakupovat další vinice? Celý rozhovor s Marcelem Souralem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.
Marcel Soural: Ekologové nemají rozum. Musíme stavět hlavně pro lidi
Reality
Dekontaminaci půdy je hlavní překážkou pro 63 procent developerských firem. Původní průmyslové využití areálů často zanechává podle CEEC Research půdu kontaminovanou chemikáliemi, které musí developer před výstavbou odstranit. To je nákladné a developeři uvedli, že výstavba na brownfieldech je v průměru o 14 procent dražší než výstavba na dříve nezastavěném nebo zanedbaném pozemku. Kromě dekontaminace výstavbu prodražuje podle firem také demolice stávajících objektů a různé technické komplikace.
Dále polovina dotázaných uvedla, že naráží na odpor místních obyvatel, který vyplývá z obav, jaké dopady bude mít na okolí budoucí výstavba. Místní zastupitelstva mívají podle analytické společnosti mnohdy nesmyslné finanční požadavky, které odůvodňují jako kompenzaci místních zájmů. S byrokratickými překážkami se potýká 44 procent firem. Problémem podle více než tří čtvrtin developerů je i to, že revitalizaci brownfieldů v ČR dostatečně nepodporuje stát. V posledních letech se ale podle CEEC Research přístup státu k podpoře opětovné zástavby zanedbaného území mění.
Ke konci roku 2023 bylo v Česku přes 4400 brownfieldů s celkovou rozlohou více než 14 tisíc hektarů (140 milionů metrů čtverečních). Stát od roku 2015 investoval do jejich obnovy skrze dotační programy více než 11 miliard korun. Vyplývá to z dat agentury CzechInvest, které představila na konferenci v Pardubicích.
V Česku je zhruba 140 milionů metrů čtverečních brownfieldů
Reality
„Je naprosto zásadní, aby se udělala rychlá přeparcelace a pozemky se tak mohly odblokovat pro výstavbu. Investoři potřebují jistotu, že projekty jsou nejen finančně realizovatelné, ale také ekologicky a administrativně připravené k rychlé a efektivní realizaci. Transparentní a efektivní podpora ze strany veřejného sektoru, například ve formě dotací či zvýhodněných podmínek, je rovněž klíčovým faktorem,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Z dat agentury CzechInvest vyplývá, že ke konci roku 2023 bylo v Česku přes 4400 brownfieldů s celková rozlohou více než 14 tisíc hektarů (140 milionů metrů čtverečních). Stát od roku 2015 investoval do jejich obnovy skrz dotační programy více než 11 miliard korun. Přestože miliardové finanční podpory podle CzechInvestu dokazují, že stát má na rozvoji brownfieldů velký zájem, ve srovnání s investicemi soukromého sektoru jsou nízké.
Stávala tu škola, truhlářská dílna a sklad. Nevyužívané budovy brownfieldu v Brdech se ale proměnily na atraktivní rezidenční komplex.
I vesnické brownfieldy mají potenciál. Jako ten v Brdech, místo truhlárny jsou luxusní byty
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.