Jak jsou na tom Češi s pohybem? Vede Praha, nejlínější jsou lidé na Ústecku a Karlovarsku
Vztah Čechů ke sportu se mezi kraji významně liší. Zatímco Pražané jsou nejaktivnější a alespoň dvakrát týdně sportuje 50 procent obyvatel hlavního města, ve třetině regionů se naopak polovina obyvatel nehýbe, jde například o Karlovarský či Ústecký kraj. Odlišný zájem souvisí s nabídkou sportovišť v okolí lidí, desetina Čechů není s výběrem sportovišť spokojena, nejčastěji jim chybí bazény a fitness centra. Důvodem, proč lidé nesportují, je i nedostatek vůle a času. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro společnost MultiSport Benefit, kterého se na konci minulého roku zúčastnilo 1869 respondentů.
Průzkum ukázal, že čtyři z deseti dospělých Čechů nesportují, zájem o sport se ale napříč Českem významně liší. Nejméně sportovců je v Karlovarském, Ústeckém a Plzeňském kraji a na Vysočině, kde nesportuje bezmála polovina populace. Naopak nejaktivnější jsou Pražané a obyvatelé Pardubického, Královéhradeckého, Jihomoravského a Zlínského kraje. Mezi důvody pro nesportování patří vedle času a vůle i finanční náročnost, oproti období před pandemií se zdvojnásobil počet Čechů, kteří nedostatek peněz vnímají jako překážku.
Nedostatečná dostupnost sportovišť
Odlišný zájem o sport v jednotlivých regionech může být podle ředitele společnosti Miroslava Recha ovlivněn i nedostatečnou dostupností sportovišť v některých lokalitách. „Tento faktor se často stává bariérou pro pravidelný pohyb. Vyšší míru nespokojenosti s omezeným přístupem ke sportu jsme letos zaznamenali především v regionech, kde je počet sportovišť nižší, což svědčí o potřebě rozšíření nabídky sportovních zařízení i mimo velká města,“ uvedl Rech.
Lidem v krajích obecně nejvíc chybí bazény a koupaliště, v Jihočeském a Libereckém kraji to uvedlo téměř 60 procent dotazovaných. V Jihomoravském, Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji pociťuje nedostatečnou nabídku bazénů zhruba polovina obyvatel. V Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji si 40 procent lidí stěžovalo na nedostatek tělocvičen a sportovních hal.
Polovina obyvatel Vysočiny pociťuje nedostatečnou nabídku fitness center, ve Zlínském kraji je největší poptávka po jógových studiích a bazénech. Větší nabídku jógových studií by uvítalo rovněž 18 procent lidí z Jihočeského kraje a čtvrtina z Karlovarského. Horolezecká stěna chybí třetině lidem v Olomouckém kraji a necelé čtvrtině Pražanů. Víc tanečních sálů by ocenilo 35 procent obyvatel Moravskoslezského kraje.
Roste obliba cyklistiky
Nejoblíbenější aktivitou českých sportovců zůstala loni tradičně turistika. Na procházky či výšlapy vyráží pravidelně víc než polovina obyvatel Karlovarského kraje a Prahy. Meziročně vzrostla obliba cyklistiky, na kole jezdí téměř třetina aktivních Čechů. Třetí nejoblíbenější sportovní aktivitou je pak podle průzkumu plavání, bazén navštěvuje téměř 30 procent sportovců.
Na úroveň roku 2020 se loni vrátila obliba běhu, běhání se věnuje více než čtvrtina Čechů. Nejvíce lidí, téměř třetina, běhá v Praze, na Vysočině jde o víc než čtvrtinu obyvatel. Meziročně rovněž vzrostl zájem o fotbal, in-line bruslení, jógu a pilates. Pokles naopak nastal u běžeckého lyžování, což může souviset s teplejší zimou.
Sportovní pyramida v Česku se nám hroutí odspodu. Malé amatérské oddíly, jednoty a kluby skomírají, anebo z posledních sil ještě přežívají, a týká se to všech sportů. Nejhůř jsou na tom ta nejnižší patra zajišťující sport pro všechny, sport dětí pro radost z pohybu a kondici. Před volbami zase uslyšíme hesla: Děti musí sportovat, pohyb, zdraví; žádná obezita, počítače, mobily a drogy. Realita je úplně jiná, hodně smutná, situace ve sportu je jako domeček z karet, co se může sesypat.
David Ondráčka: Bafuňářství otrávilo sport. Malým klubům chybí peníze i trenéři
Názory
Zatímco brněnští fotbalisté si na nový stadion budou muset počkat, ten pro dráhové cyklisty a atlety by se mohl začít stavět už v roce 2027. O vítězném návrhu má zřizovatel jasno, stejně jako o rozpočtu. Dřevěná budova podle projektu studia OV architekti vyjde na 1,5 miliard korun.
Na brněnské Lužánky se vrátí sport, za miliardu. Fotbalisté mají smůlu
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
