Nájemní bydlení je v Česku přechodný jev, trendem se nestane, říká výkonná ředitelka Central Group Tomášková
O nájemním bydlení se v Česku mluví jako o novém trendu, ne všichni však tento názor sdílí. Výkonná ředitelka developera Central Group Michaela Tomášková tvrdí, že půjde o přechodný jev.
Má pro toto své tvrzení několik argumentů. Říká například: „Je rozdíl, pokud jdete do penze s takzvaně čistým stolem, vlastním bydlením, nebo platíte nájem, který vám sebere celý důchod.“ Dokud se podle Tomáškové nějakým způsobem nenarovná penzijní systém, nejde u vlastnictví bytů o nějaký dobový sentiment, jestli ano nebo ne, ale o ryzí pragmatismus.
U největšího českého rezidenčního developera věří, že poptávka po vlastním bydlení vždy bude. Kde se podle Tomáškové skrývá klíč k tomu, že se opět začne víc mluvit o vlastnickém bydlení a téma nájmů ustoupí do pozadí? Vidí ho v poklesu úrokových sazeb hypoték, a tím i poklesu měsíčních splátek. Takový vývoj očekávají developeři již od příštího roku.
Češi chtějí a budou bydlet ve vlastním
To podle Tomáškové nastartuje masový návrat lidí k vlastnickému bydlení. „Zájem bude tím větší, čím se začnou splátky hypoték víc přibližovat k nájemnému.“
Společnost Samhallsbyggnadsbolaget i Norden AB známá pod zkratkou SBB patří k největším vlastníkům nájemního bydlení ve Švédsku, když spravuje zhruba 13 tisíc bytů. Kvůli změnám podmínek ve financování a situaci na trhu nyní SBB čelí razantnímu propadu úvěrových ratingů od prestižních agentur a stává se velkým kandidátem na první velký realitní krach v Evropě v rámci aktuální fáze cyklu.
V Česku je nájemní bydlení hit. Ve Švédsku se dostává velký pronajímatel do obřích problémů
Reality
Nájemní bydlení v Česku s tím, jak se to vlastní stalo pro většinu lidí nedostupným, nabírá na síle. Podle Tomáškové jde spíše o poznanou nutnost. Poukazuje přitom na dva fenomény. Za prvé, velcí, institucionální nájemci vyžadují v Praze v průměru o 150 korun vyšší nájem za metr, než je cena za veškeré byty v nabídce. Konkrétně je to nyní kolem 520 korun za metr, za třicetimetrový byt v takovém domě může být nájem i šestnáct tisíc, a to bez poplatků.
Druhým aspektem, který Tomášková zmiňuje, je vývoj v zahraničních metropolích. „Tam je jednoznačně vidět, že když se rozšířil segment institucionálního nájemního bydlení, přestalo být dostupné i nájemné.“
Přes masivní příchod různých zahraničních fondů, které do nájemního bydlení vkládají své peníze, zůstává Central Group i nadále u modelu postav a prodej. „Chceme zůstat u vlastnického bydlení,“ opakuje výkonná ředitelka slova majitele firmy Dušana Kunovského.
A kam zamíří ceny bytů? Na to Tomášková odpoví v podcastu Realitní Club, který si budete moci poslechnout již zítra na newstream.cz nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Newstream kanál najdete na Spotify, Google Podcasts i Apple Podcasts.
Pražský trh s nájemním bydlením rychle mění podobu. Přibývají velcí investoři do nájemního bydlení, ať už z ciziny nebo z Česka. Zároveň rychle roste průměrný nájem v novostavbách. Na druhou stranu, zvyšuje se i standard bydlení. To je však obvykle určeno pro mladé lidi na začátku pracovní kariéry. Což znamená, že jde ve většině o malé byty.
Budoucnost českých nájemníků: Drahota. A ani obraz si na stěnu nepověsíte
Reality
Ceny bytů a domů ve druhém čtvrtletí dále klesly, pozemky jako jediné zdražily, ukazuje index. 
Byty zlevňují, nejvíc paneláky. V nabídkách se kupí ležáky
Reality
Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Vyplývá to z aktuálních Property indexu poradenské společnosti Deloitte.
Kde jsou nejdražší byty v Evropě? No přeci v Česko-Slovensku
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
