Nájemní bydlení je v Česku přechodný jev, trendem se nestane, říká výkonná ředitelka Central Group Tomášková
O nájemním bydlení se v Česku mluví jako o novém trendu, ne všichni však tento názor sdílí. Výkonná ředitelka developera Central Group Michaela Tomášková tvrdí, že půjde o přechodný jev.
Má pro toto své tvrzení několik argumentů. Říká například: „Je rozdíl, pokud jdete do penze s takzvaně čistým stolem, vlastním bydlením, nebo platíte nájem, který vám sebere celý důchod.“ Dokud se podle Tomáškové nějakým způsobem nenarovná penzijní systém, nejde u vlastnictví bytů o nějaký dobový sentiment, jestli ano nebo ne, ale o ryzí pragmatismus.
U největšího českého rezidenčního developera věří, že poptávka po vlastním bydlení vždy bude. Kde se podle Tomáškové skrývá klíč k tomu, že se opět začne víc mluvit o vlastnickém bydlení a téma nájmů ustoupí do pozadí? Vidí ho v poklesu úrokových sazeb hypoték, a tím i poklesu měsíčních splátek. Takový vývoj očekávají developeři již od příštího roku.
Češi chtějí a budou bydlet ve vlastním
To podle Tomáškové nastartuje masový návrat lidí k vlastnickému bydlení. „Zájem bude tím větší, čím se začnou splátky hypoték víc přibližovat k nájemnému.“
Společnost Samhallsbyggnadsbolaget i Norden AB známá pod zkratkou SBB patří k největším vlastníkům nájemního bydlení ve Švédsku, když spravuje zhruba 13 tisíc bytů. Kvůli změnám podmínek ve financování a situaci na trhu nyní SBB čelí razantnímu propadu úvěrových ratingů od prestižních agentur a stává se velkým kandidátem na první velký realitní krach v Evropě v rámci aktuální fáze cyklu.
V Česku je nájemní bydlení hit. Ve Švédsku se dostává velký pronajímatel do obřích problémů
Reality
Nájemní bydlení v Česku s tím, jak se to vlastní stalo pro většinu lidí nedostupným, nabírá na síle. Podle Tomáškové jde spíše o poznanou nutnost. Poukazuje přitom na dva fenomény. Za prvé, velcí, institucionální nájemci vyžadují v Praze v průměru o 150 korun vyšší nájem za metr, než je cena za veškeré byty v nabídce. Konkrétně je to nyní kolem 520 korun za metr, za třicetimetrový byt v takovém domě může být nájem i šestnáct tisíc, a to bez poplatků.
Druhým aspektem, který Tomášková zmiňuje, je vývoj v zahraničních metropolích. „Tam je jednoznačně vidět, že když se rozšířil segment institucionálního nájemního bydlení, přestalo být dostupné i nájemné.“
Přes masivní příchod různých zahraničních fondů, které do nájemního bydlení vkládají své peníze, zůstává Central Group i nadále u modelu postav a prodej. „Chceme zůstat u vlastnického bydlení,“ opakuje výkonná ředitelka slova majitele firmy Dušana Kunovského.
A kam zamíří ceny bytů? Na to Tomášková odpoví v podcastu Realitní Club, který si budete moci poslechnout již zítra na newstream.cz nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Newstream kanál najdete na Spotify, Google Podcasts i Apple Podcasts.
Pražský trh s nájemním bydlením rychle mění podobu. Přibývají velcí investoři do nájemního bydlení, ať už z ciziny nebo z Česka. Zároveň rychle roste průměrný nájem v novostavbách. Na druhou stranu, zvyšuje se i standard bydlení. To je však obvykle určeno pro mladé lidi na začátku pracovní kariéry. Což znamená, že jde ve většině o malé byty.
Budoucnost českých nájemníků: Drahota. A ani obraz si na stěnu nepověsíte
Reality
Ceny bytů a domů ve druhém čtvrtletí dále klesly, pozemky jako jediné zdražily, ukazuje index. 
Byty zlevňují, nejvíc paneláky. V nabídkách se kupí ležáky
Reality
Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Vyplývá to z aktuálních Property indexu poradenské společnosti Deloitte.
Kde jsou nejdražší byty v Evropě? No přeci v Česko-Slovensku
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
