Londýnský „Střep“ získá bratra. Korporace City schválila stavbu věže One Undershaft
Londýnská finanční čtvrť City zřejmě získá novou dominantu. Plánovací výbor společnosti The City of London Corporation se vyslovil pro stavbu 74patrové věže One Undershaft, která by měl vyrůst mezi mrakodrapy Gherkin a Cheesegrater. Tyčit by se měla do výšky téměř 310 metrů.
Projekt vlastní společnost Aroland Holdings, společnost registrovaná na Britských Panenských ostrovech. Jako její skutečný vlastník je uveden Kuok Khoon Hong, spoluzakladatel singapurské firmy Wilmar International. Věž, která byla vyvinuta společností Stanhope, navrhl architekt Eric Parry.
Kanceláře, zahrady a restaurace
„One Undershaft je pozoruhodná budova, která nejen pomůže splnit požadavky na ekonomický růst prostřednictvím vysoce kvalitních kancelářských prostor, ale také přispěje k rostoucí kulturní nabídce města a k jeho turistické atraktivitě,“ řekl předseda výbor pro plánovaní a dopravu Shravan Joshi.
Areál, který je v současnosti obsazený bývalým sídlem společnosti Aviva, poskytne přibližně 154 000 metrů čtverečních kancelářských prostor, veřejných zahrad, kulturních prostor a restaurací. Město předtím schválilo věž v roce 2019, ale majitelé upravili návrh tak, aby reagoval na postpandemické potřeby.
Nejnovější návrh je zhruba ve stejné výšce jako nejvyšší londýnská věž The Shard (Střep), která se nachází jižně od řeky Temže vedle stanice London Bridge.
Síť londýnského metra se rozšířilo o dvě nové zastávky. Projekt za 1,1 miliardy liber (asi 33,2 miliardy korun) přinese do čtvrti nový život a až 22 tisíc pracovních míst.
Dvě nové stanice metra za 1,1 miliardy liber oživí londýnskou čtvrť
Money
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
