Lepší vlastní bydlení než nájem? Ministr chce změnit vnímaní Čechů
Přestože v současnosti většina lidí dává přednost bydlení ve svém majetku, ministerstvo pro místní rozvoj by tento trend rádo obrátilo.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) by chtěl změnit vnímání nájemního bydlení ve společnosti jako druhořadého před preferovaným bydlením ve vlastním domě či bytu. Nájemné podle něj představuje řadu výhod. Přestože v současnosti většina lidí dává přednost bydlení ve svém majetku, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by tento trend rádo obrátilo.
Zájem o takzvané institucionální nájemní bydlení na realitním trhu letos roste obdobně jako v posledních letech. Jde o plně nebo částečně vybavené byty připravené k okamžitému nastěhování a primárně vystavěné investory nikoliv za účelem prodeje, ale dlouhodobého pronájmu. Nejvíce tento realitní trend roste v Praze, kde bylo ve třetím čtvrtletí ve výstavbě 1731 takovýchto bytů, a oproti celému minulému roku se tedy jedná o nárůst o 57 procent. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank.
Analýza: Institucionální nájemní bydlení je sílící trend, hlavně v Praze
Reality
Jedním z úkolů MMR podle Kulhánka bude změnit způsob myšlení společnosti a jejich pohled na to, že nájemné bydlení není druhořadé, ale přináší řadu výhod, včetně flexibility. „Za tu dobu, co se o bydlení zajímám, jsem zjistil, že je strašně odlišný pohled v ČR na vlastnictví bytu a nájemní bydlení. Pohled velmi výrazně preferuje byty vlastnit, v dalších evropských zemích je poměr jiný,“ uvedl ministr na tiskové konferenci k dostupnosti bydlení.
V nájmu necelá čtvrtina lidí
Podle posledních dat Eurostatu v roce 2022 v ČR bydlelo v nájmu 23 procent lidí, meziročně o necelé dva procentní body více. V Evropské unii byl průměr zhruba 31 procent, například ale v Německu byl podíl nájemníků 53,5 procenta a v Rakousku téměř 49 procent. Například Asociace nájemního bydlení, která zastupuje hlavně české institucionální nájemce, dříve odhadovala, že v roce 2030 bude bydlet v ČR v nájmu kolem čtvrtiny lidí.
Je to bizarní situace. V nájemním bydlení v Česku žije asi 21 procent lidí, dva miliony obyvatel země. Přesto, že tito lidé živí majitele investičních bytů, jsou ve společnosti stále vnímáni jako jacísi lůzři, kteří si nedokázali vzít hypotéku a pořídit si vlastní bydlení.
Dalibor Martínek: Dostupné bydlení? Stát za třicet let neudělal nic. Nájemník je v Česku pořád sprosté slovo
Názory
Ke změně myšlení lidí by měla podle Kulhánka vést také větší dostupnost nájemních bytů, k čemuž by podle něj měl sloužit i dotační program na podporu výstavby cenově dostupných obecních nájemních bytů. Podporu ze Státního fondu podpory investic (SFPI) lze využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Příjem žádostí z programu byl spuštěn 1. října. SFPI ve spolupráci s MMR momentálně zpracovává zhruba 44 žádostí za zhruba 2,5 miliardy korun na výstavbu dostupného obecního nájemního bydlení. Mělo by z nich vzniknout 725 bytů.
Nájemné jde dál nahoru
Z dat poradenské společnosti Deloitte vyplývá, že průměrné nájemné v České republice v letošním třetím čtvrtletí vzrostlo proti předešlému čtvrtletí o 1,6 procenta. Metr čtvereční se pronajímal zhruba za 310 korun. Nárůst cen byl ve všech velkých českých městech. Nejvíce mezičtvrtletně zdražilo nájemné v Olomouci, a to o 5,7 procenta. Nejnižší nárůst zaznamenal Zlín, kde se nájemné průměrně zvýšilo o necelé procento.
Průměrná česká domácnost vydá podle dat MMR na nájem bytu 26 procent svého ročního příjmu. Mezi jednotlivými regiony se podíl liší. Největší podíl na bydlení vydají lidé v Praze a v méně prosperujících krajích, jako je Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký. Více než pětina domácností vnímá náklady na bydlení jako velkou zátěž. Nadměrnými výdaji na bydlení je ohroženo 40 procent nízkopříjmových domácností, téměř 36 procent nájemníků a přes 30 procent samoživitelů. Na nákup vlastního průměrně velkého bytu potřebují domácnosti pět ročních platů.
V Senátu se před pár dny konala konference o nájemním bydlení v Česku. V nájmu žijí dva miliony Čechů. A s nedostupností vlastnického bydlení toto číslo postupně roste. Nájemní bydlení je mezi investory vnímáno jako budoucnost bydlení v Česku. Což je trochu paradoxní, protože například podle posledního průzkumu developerské společnosti JRD by 91 procent obyvatel Česka chtělo žít ve vlastním. Ale bohužel, nedosáhnou na něj.
Dalibor Martínek: Temná budoucnost nájemního bydlení. Vlastníci ženou nájemce jako psy
Názory
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
