„Velmi často financujeme například činžovní domy v centru Prahy. Tyto domy mají své limity, nikdy z nich tzv. „áčkové“ budovy neuděláte, přesto má smysl je rekonstruovat na nové bydlení,“ říká Jiří Vančura, šéf nemovitostního financování Trinity Bank. Ta dosud cílila na třímiliardový roční růst na nemovitostním portfoliu, letos chce tuto metu překročit. Velký potenciál vidí v komerčních nemovitostech, konkrétně v kancelářích.
Praha 9 vypíše výběrové řízení na nákup bytového domu. Preferuje už dokončený prázdný dům, akceptovat bude i budovu, která je teprve ve výstavbě, nebo se má začít stavět. Byty v tomto domě pak bude pronajímat za nižší, než je běžný komerční nájem. Využívat by je mohli například učitelé, zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách. Rozhodli o tom zastupitelé Prahy 9.
Katolická církev dlouhou dobu usilovala o navrácení majetků, které v minulosti vlastnila, a které jí sebral komunistický režim. Částečně se jí to podařilo, získala polnosti, lesy, budovy. Jenže doba jde dál, a je potřeba hledat nové způsoby hospodaření. Ekonomickou stránku fungování církve má na starost Jan Balík, který vymýšlí nové obchodní modely, a také je sám řídí. Jaké? Prozrazuje Balík, pravá ruka arcibiskupa pražského Jana Graubnera, v rozhovoru, který v nezkrácené verzi vyšel v tištěném magazínu Realitní Club.
Jakýsi veletoč předvádí největší český developer Dušan Kunovský. Po dlouhá leta byl odpůrcem nájemního bydlení, vždy preferoval prodej bytů, které vystavěl jeho Central Group, konečným zákazníkům. A to i v době, kdy jeho konkurenti, například Finep nebo Trigema, prodávali v době nedostupných hypoték celé kusy svých projektů zájemcům o nájemní bydlení. Fondům, nebo třeba Arcibiskupství pražskému.
Bude nájemní bydlení budoucností Česka? Češi se k němu uchylují. Ale často spíš z donucení než z vlastní vůle. Vlastnické bydlení je drahé, nájemní je proto nouzovou variantou. Jenže i tato varianta začíná hořknout.
Česko se mění a zažívá evoluci. Navzdory snižujícím se hypotečním sazbám budou mít Češi i nadále zájem o nájemní bydlení. I když ceny nájmů i nadále porostou. „V devadesátých letech bylo tržní nájemné vyšší než dnes, ale nikdo si to již nepamatuje. Po deregulaci se propadlo, pak se zvolna zvyšovalo. Kvůli vysoké náročnosti pořízení vlastního bydlení se v posledních letech stalo opět nalezenou alternativou,” říká v rozhovoru Jiří Pácal z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Zatímco v západních zemích patří nájemní bydlení mezi oblíbená řešení, Češi byli dlouhá léta zvyklí spíše vlastnit. V souvislosti s událostmi posledních let se ovšem řadě lidí sen o vlastním bydlení vzdaluje. Zejména mladší generace pak také preferuje vyšší flexibilitu, což často hovoří právě ve prospěch nájemních bytů.
Američtí federální agenti zadrželi 👩 neteř a praneteř zabitého íránského vojenského velitele Kásema Solejmáního. Ministr zahraničí Marco Rubio předtím zrušil jejich trvalý pobyt. Dnes to podle agentury AFP oznámilo ministerstvo zahraničí ve Washingtonu. Solejmání, který stál v čele složky íránských revolučních gard odpovědné za zahraniční operace, byl v lednu 2020 zabit při útoku amerického bezpilotního letounu v iráckém hlavním městě Bagdádu.
Při vykradení dvou bankomatů v Opatovské ulici v Praze v noci na dnešek vznikla škoda několik milionů korun. Podezřelí, kteří byli nejméně 2️⃣, z místa odjeli na elektrokoloběžkách ve směru Jesenice, Jílové u Prahy a Týnec nad Sázavou, uvedla to policejní mluvčí Eva Kropáčová. Pachatelé bankomaty poničili a ukradli z nich všechny peníze.
Izraelské a americké 🚀 údery dnes zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu. Uvedla to podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil či zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu jaderné elektrárny Búšehr, uvedla agentura Tasním a místní úřady.
Konflikt na Blízkém východě může významně ☝ posilovat pozici Ruska a mít dopady na válku na Ukrajině, shodují se analytici. Rusko podle nich totiž může těžit z rozptýlení americké pozornosti a zdrojů na blízkovýchodní konflikt, což mu umožňuje využít vysokých cen fosilních paliv, dodatečných příjmů a uvolněnějších sankcí. Zároveň se může snížit dostupnost zbraní pro Ukrajinu.
Životní minimum, které se mělo původně zvýšit od května, 📈 vzroste od října. Potvrzuje to navrhované vládní nařízení, které by měl na svém příštím zasedání projednat a schválit kabinet. Předpis posouvá platnost nynějších minimálních částek z konce dubna na konec září. Životní minimum pro samotného dospělého se pak zvedne ze 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v rodině ze 4470 na 5000 korun. Ostatním dospělým v domácnosti naopak klesne ze 4040 na 3750 korun.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Turecka, kde bude jednat se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem a setká se také s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na mluvčího ukrajinské hlavy státu Serhije Nykyforova. Podle zdroje agentury AFP se jednání prezidentů zaměří na bezpečnostní spolupráci.
Družice Kostka, kterou vyvinuli a sestavili pouze studenti a studentky Vysokého učení technického (VUT) v Brně, zamíří do vesmíru na přelomu června a července letošního roku. Na oběžnou dráhu ji vynese 🚀 raketový nosič Falcon 9 společnosti SpaceX. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Jako ☝️ nátlakovou, krutou a neproveditelnou považují ruské ženy myšlenku „léčit“ je, aby chtěly mít děti. Podle ruských žen to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních 200 let, napsala agentura AFP.
Poslanci budou mít na své asistenty od května 📈 víc peněz. Měsíční částka, kterou mezi ně budou moci rozdělit, se zvýší z nynějších 55 tisíc na 60 tisíc korun. Schválil to rozpočtový výbor Sněmovny, který má úpravu čerpání poslaneckých náhrad ve své působnosti. Počet asistentů, které může poslanec platit, zákon neomezuje. Rozpočtový výbor ve středu také umožnil navýšení rozpočtu Sněmovny o 19 milionů korun na platy zaměstnanců.
V Rusku se 📉 snížila podpora prezidenta Vladimira Putina nejvíce za posledních sedm let. Podle deníku Kommersant to vyplývá z průzkumu společnosti FOM ze 27. až 29. března. Server The Moscow Times pokles důvěry ze 76 na 71 procent spojuje s blokováním komunikační aplikace Telegram a služeb vzdáleného připojení (VPN) v Rusku.
