Armáda na svém youtubovém kanále zveřejnila diskutovaný rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem. Video mělo podle avizovaných informací vyjít na sociálních sítích 7. dubna, podle webu Aktuálně.cz ale zasáhlo ministerstvo obrany. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl obviňování z cenzury, podle něj byly porušeny předpisy. Video pak minulý týden zveřejnil na facebooku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

„Rozhovor s prezidentem republiky Petrem Pavlem je konečně i na našem novém youtube kanálu. Jak už možná většina z vás ví, v podcastu prezident hovoří o obraně České republiky a vrací se ke své vojenské kariéře,“ uvedla armáda na facebooku.

Zůna minulý týden ve Sněmovně uvedl, že jeho úřad neměl o existenci videa informace. Video podle něj mohlo být zveřejněno na oficiálním kanále ministerstva a armády, ale generální štáb armády podle něj porušil předpisy a směrnice při založení paralelního youtubového kanálu.

Značný reputační šrám

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Zůna dnes řekl, že pro řadu lidí to bude znamenat značný reputační šrám. „Nešlo ani tak o samotné video, podstatou byl nově zřizovaný kanál armády, a problém spočíval v tom, že jeho zřízení bylo v rozporu s předpisy, což musel uznat i generální štáb,“ dodal s tím, že nelze cenzurovat něco, co nebylo v té době zveřejněno. Uvedl, že na ministerském youtubovém kanálu, který byl společný, mohlo být video uveřejněno kdykoliv.

Ministerstvo před tím ve zdůvodnění, proč rozhovor nezveřejnilo, argumentovalo dosud nejasně nastavenou komunikací Armády ČR. Mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář potom označil za absurdní, že obrana cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Generální štáb uvedl, že minulý týden na vyžádání předal skrytý link na rozhovor ministerstvu obrany. Armáda pak už s věcí nechtěla být spojována.

Fico má opět smůlu. Pobaltské státy mu nedovolí přelet do Moskvy

Politika

Pobaltské státy opět odepírají slovenskému premiérovi Robertu Ficovi povolení k přeletu přes jejich území při zamýšlené cestě do Moskvy na oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na prohlášení šéfa estonské diplomacie a vyjádření samého Fica.

ČTK

Přečíst článek

Prezident v rozhovoru mimo jiné řekl, že bezpečnost Izraele nemůže být uplatňována na úkor bezpečnosti jiných zemí Blízkého východu, jde o stabilitu v celém regionu. Podle něj je třeba být aktivní ve všech iniciativách, které povedou k ukončení konfliktu. Česká vláda dlouhodobě vyjadřuje podporu Izraeli, který spolu s USA vede válku proti Íránu.

Už za minulé vlády mělo ministerstvo obrany s armádou spor o komunikaci na sociálních sítích. Náčelník generálního štábu Karel Řehka dříve uvedl, že tehdejší ministryně Jana Černochová (ODS) zásadně nesouhlasila se vznikem jeho oficiálního účtu na síti X. Černochová se proti takové interpretaci ohradila.

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

Podle Thomase Nilssona, ředitele švédské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby, by Rusko potřebovalo udržet cenu ropy Urals nad hranicí 100 dolarů za barel po dobu minimálně jednoho roku, aby dokázalo vyrovnat rozpočtový deficit. Pro řešení širších ekonomických problémů by byly vysoké ceny nutné ještě delší dobu, uvádí Financial Times.

Prezident Vladimir Putin už dříve připustil, že výkon ekonomiky zaostává za očekáváními, a upozornil, že zvýšené příjmy z ropy – které mohou dosahovat až 150 milionů dolarů denně – budou pouze krátkodobé.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Systémový problém

Situace by se navíc mohla dále zhoršit v případě stabilizace cen ropy, například pokud by příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vydrželo. To by podle Nilssona ještě více zkomplikovalo financování ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již pátým rokem.

„Rusko má stále systémový problém. Není to udržitelný model růstu, když vyrábíte materiál pro válku, který je následně zničen na bojišti,“ uvedl Nilsson.

Ekonomické potíže se podle něj promítají i do samotného obranného sektoru, který byl dosud hlavním tahounem růstu. Moskva sice přesouvá prostředky do moderních oblastí, jako jsou bezpilotní systémy a zbraně dlouhého doletu, mimo sektor dronů je však vojensko-průmyslový komplex ztrátový, zatížený korupcí a závislý na státním financování.

Manipulace s daty

Švédská rozvědka navíc upozorňuje, že Rusko systematicky manipuluje ekonomická data, aby vyvolalo dojem odolnosti vůči sankcím a válečným výdajům. Už oficiální čísla přitom naznačují problémy – ruský HDP v úvodu roku klesl o 1,8 procenta a zhoršení je patrné i v klíčových odvětvích, jako je průmysl nebo stavebnictví.

Podle Nilssona je skutečný stav ještě horší. Inflace se podle něj pohybuje blíže úrovni 15 procent, tedy výrazně nad oficiálními údaji. Spolu s německou rozvědkou BND Švédsko odhaduje, že Rusko podhodnocuje svůj rozpočtový deficit zhruba o 30 miliard dolarů. Některé finanční ukazatele navíc podle něj naznačují riziko budoucí bankovní krize.

Rusko láká chudé do války. Na frontě je posílá do nejhoršího

Money

Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.

nst

Přečíst článek

Přestože mezinárodní prognózy počítají se zpomalením inflace ke zhruba pěti procentům, švédská strana varuje, že Rusko „žije na vypůjčený čas“. Ekonomika podle Nilssona směřuje buď k dlouhodobému úpadku, nebo k náhlému šoku.

Švédsko proto vyzývá evropské země k přijetí dalších sankcí a posílení podpory Ukrajině. Podle ministryně zahraničí Marie Malmer Stenergardové Evropa zatím nevyužívá všechny možnosti, jak ruskou ekonomiku oslabit.

Navzdory ekonomickým potížím se však podle Nilssona nemění strategické cíle Kremlu. Rusko podle něj považuje mírová jednání za „politické divadlo“ a nadále usiluje nejen o kontrolu Donbasu, ale i o odříznutí Ukrajiny od Černého moře, včetně možného obsazení Oděsy. „Ve hře může být i samotný Kyjev,“ uvedl.

Ekonomické slabiny však podle něj budou i nadále omezovat schopnost Ruska tyto cíle naplňovat.