Asijská výroba už tolik netáhne, firmy se stěhují zpět ke svým zákazníkům
Poslední roky, kdy nás nejdřív zasáhla pandemie koronaviru, potom přišla válka na Ukrajině a s ní úzce spjatá energetická krize, ukázaly, jak křehké jsou dodavatelské řetězce. Zavřené hranice, potíže se zásobováním nebo pozastavení výroby některých dodavatelských firem přinesly řadu problémů. „Mnozí globální hráči se začali poohlížet po jiném, bezpečnějším a také levnějším prostředí pro své podnikání. Do jejich hledáčku se dostaly některé evropské země, především pak ty ve východní a střední části Evropy. Řadí se mezi ně například Polsko, Rumunsko, Slovensko, ale i Česká republika,” říká Milan Kratina, CEO skupiny Accolade, která nyní po celé Evropě investuje do potřebné infrastruktury pro podnikání takových firem.
Siemens potvrzuje rostoucí trend nearshoringu
Nearshoring, tedy přesouvání výroby i jednotlivých článků dodavatelského řetězce do zemí blízkých zákazníkům, je jedním z hlavních trendů, které nám události posledních let přinesly. Vozit jednotlivé komponenty nebo hotové produkty přes půl světa je zkrátka drahý, neekologický, pomalý a v některých časech i poměrně nejistý byznys. Snaha přesunout se blíž koncovým zákazníkům je tak stále patrnější.
To potvrzuje i německý výrobce medicínských přístrojů a vývojář softwarů Siemens Healthineers, který už koncem roku 2022 oznámil přesun výroby z Asie na Slovensko. Jako své nové působiště zvolil průmyslový areál Košice Airport, který má ve svém portfoliu právě investiční skupina Accolade. Dnes se odsud ultrazvukové přístroje vyvážejí do 160 zemí světa.
Splachuje se v ní dešťovou vodou, střecha je připravená pro umístění fotovoltaické elektrárny a na udržitelnost se myslelo i v jejím okolí. V areálu nejzelenější budovy na světě totiž nechybí hmyzí hotel, ještěrkoviště nebo hnízdní budky pro veverky.
Nejzelenější průmyslová hala světa stojí u Chebu. Má i hmyzí hotel
Reality
„Společnost Siemens Healthineers je špičkou v oboru výroby zdravotnických technologií a v nových prostorách nejen vyrábí své nejnovější ultrazvukové přístroje, ale zabývá se i dalším vývojem a výzkumem. Od toho se odvíjely i požadavky na nadstandardně precizní podobu pronajímaných prostor, které pro nás byly zajímavou výzvou s ohledem na to, že oblast zdravotnictví dlouhodobě zastává v našem portfoliu významné místo,” upřesňuje Kratina.
Zastoupení zdravotnických firem v portfoliu je ostatně patrné i v samotném košickém parku. Kromě Siemens Healthineers patří mezi nájemce i GreenPharm nebo Medical Group SK, člen lékárenské skupiny Dr.Max Holding.
Do rozhodovacích procesů promlouvá lokalita i udržitelnost
Jedním z důvodů, proč si společnost vybrala košický průmyslový park, byla jeho strategická poloha v rámci Evropy. „Ultrazvukové přístroje představují rychle se rozvíjející byznys a prodejní cykly jsou mnohem rychlejší v porovnání s jinými našimi produkty. Tím, že budeme mít centrálně umístěnou výrobu v Evropě, budeme moct dodávat naše ultrazvukové přístroje zákazníkům v rámci EMEA rychleji,“ upřesňuje Ajay Gannerkote, prezident divize Ultrasound Siemens Healthineers, a dodává, že praktická poloha parku podpoří i snahu rozšířit už existující košický vývojářský tým o další desítky pracovních pozic ve výrobě, administrativě i výzkumu. Tím firma přispěje k ekonomickému rozvoji regionu. V košické výrobě v tuto chvíli pracuje stovka specialistů, softwary tu pak vyvíjí dalších asi 120 lidí. Na celém Slovensku, tedy i v pobočkách v Bratislavě a Žilině, zaměstnává Siemens Healthineers více než tisícovku lidí.
Holding Accolade investuje do výstavby průmyslových hal a pak je prodává do stejnojmenného fondu. Fond tvoří polovinu jejich byznysu, spravuje majetek v hodnotě přes třicet miliard korun a vlastní ve střední Evropě zhruba tři desítky průmyslových parků s rozlohou přes milion metrů čtverečních. A expanzi plánuje dál, Evropa průmyslové parky potřebuje. „Evropa je musí stavět, není to o tom, jestli kapacita je, nebo není. Pokud chce evropská ekonomika v celosvětovém kontextu něco znamenat, tak musí mít další výrobní prostory, další prostory pro skladování i pro prodej,“ říká miliardář a majitel skupiny Milan Kratina v rozhovoru pro Newstream.
Miliardář Milan Kratina: Všude v Evropě se staví lépe než v Česku
Reality
Kromě ekonomických přínosů nearshoringu se pak stále více zohledňuje i udržitelnost. Navzdory strategické poloze parku přímo u košického letiště je cílem Siemens Healthineers minimalizace letecké přepravy produktů. Tento způsob už bude využívaný jen v nejnutnějších případech, v rámci Evropy si výrobce vystačí s pozemní dopravou. Od tohoto kroku si slibuje snížení produkce emisí oxidu uhličitého o více než 90 procent. ESG kritéria tady hrála roli nejen při výběru lokality, ale také samotného objektu. Košický průmyslový park je nositelem certifikace BREEAM na úrovni Excellent, která zaručuje šetrnost k životnímu prostředí, vysokou míru energetické soběstačnosti a nadstandardní pracovní podmínky.
Segment průmyslových nemovitostí zažil v posledních letech boom. Je to důsledek nejprve pandemie, poté i války na Ukrajině a s ní úzce související energetické krize. Právě poslední roky odhalily největší slabiny globálních dodavatelských řetězců a přiměly řadu firem k velkým změnám. 
Průmyslové nemovitosti „vyhrály krizi“, poptávka po nich rychle roste
Zprávy z firem
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
