Průmyslové nemovitosti „vyhrály krizi“, poptávka po nich rychle roste

Segment průmyslových nemovitostí zažil v posledních letech boom. Je to důsledek nejprve pandemie, poté i války na Ukrajině a s ní úzce související energetické krize. Právě poslední roky odhalily největší slabiny globálních dodavatelských řetězců a přiměly řadu firem k velkým změnám.

Covid a válka nastartovaly na poli logistiky několik významných trendů. Mezi ně patří takzvaný nearshoring a friendshoring, tedy přesun výroby mezinárodně působících společností zpět do Evropy, případně do spřátelených zemí. Dalším trendem je pak změna systému dodávek z ‚just in time‘ na ‚just in case‘.

„Ukázalo se, že systém ‚just in time‘ vůbec nepočítal s tím, že by nějaké zboží nemuselo přijít. Zároveň se nebralo v úvahu, že by naše zájmy mohly být v rozporu se zájmy jiných států. Poučení, které si z toho Západ vzal, se odráží v rostoucí poptávce po výrobních i skladovacích prostorech. Firmy dělají vše pro to, aby minimalizovaly riziko, že se jim v budoucnosti kvůli nedostatku některých dodávek zastaví výroba. Takže si drží větší zásoby vstupních materiálů pro výrobu a také větší zásobu vlastních produktů pro spotřebitele,“ říká Milan Kratina, CEO skupiny Accolade, která se zaměřuje na rozvoj průmyslových nemovitostí po celé Evropě.

Česko je pro zahraniční firmy atraktivní

Největším tempem roste poptávka po výrobních prostorách, která podle reportu společnosti CBRE loni jen v Česku tvořila 53 procent celkové poptávky po průmyslových nemovitostech. Česko je bezesporu zemí, do které firmy svou výrobu přesouvat chtějí. Příkladem může být jedna z poboček nadnárodní společnosti Marmon Foodservice Technologies, která v Brně ročně vyrobí na 40 tisíc chladicích a výdejových zařízení pro Pepsi, Coca Colu, Pizza Hut, KFC nebo Burger King. Větší část své výroby k nám přesunula ze sousedního Německa, což byl čistě strategický krok, menší pak z Velké Británie kvůli Brexitu.

Preventivní restrukturalizace pomohou finančně ohroženým. I v realitním sektoru

Reality

Účinný je už půl roku, ale moc se o něm nemluví. Zákon zavádějící preventivní restrukturalizace chce pomoci podnikům ve finančních problémech předejít insolvenci. Ať jako dlužníci či věřitelé, nový právní nástroj by mohly využít i některé hotely, pronajímatelé průmyslových nemovitostí a případně i další hráči na realitním trhu. Detaily v rozhovoru přibližuje Pavla Křečková, Head of Banking, Finance and Real Estate v KPMG Legal.

nst

Přečíst článek

Jako své působiště si vybrala průmyslovou halu u brněnského letiště, která je součástí parku Brno Airport. Ve svém portfoliu ho má právě investiční skupina Accolade. Jde o víceúčelovou zónu o celkové ploše přesahující 110 tisíc metrů čtverečních, která se díky certifikaci BREEAM řadí mezi „nejzelenější“ parky v Česku. Marmon Foodservice Technologies tady využívá prostory o rozloze 12 tisíc metrů. Kromě výroby a skladu si tu společnost nechala postavit i administrativní část, kam přesunula své sídlo. Aby byly splněny požadavky ekologické certifikace, přibližně polovina dodané energie pochází z obnovitelných zdrojů a důraz je kladen i na hospodaření s dešťovou vodou. 

Celý areál pak využívá i své návaznosti na dráhový systém letiště, odkud létá pravidelná cargo linka DHL. Své výrobní, skladové nebo i administrativní prostory tu kromě Marmon Foodservice Technologies mají i některé další společnosti.

„V našem multimodálním parku naleznete nejen společnosti desítky let spjaté s Brnem a jižní Moravou, které potřebovaly růst, ale i nové společnosti, které přilákala právě skvělá pověst lokality, připravenost areálu a na evropské poměry velmi vysoká kvalifikace pracovní síly,“ říká k projektu Milan Kratina, který také očekává, že celkové přetváření průmyslu – tedy přesun nebo expanze výroby v Evropě – bude pokračovat. To přitom může být velká příležitost nejen pro developery a investiční skupiny, ale i pro společnost jako celek. Jen Marmon ve své české pobočce zaměstnává přes dvě stě lidí.