Reklama

Zeman přitvrdil. Putin patří před válečný soud v Kyjevě i Moskvě, prohlásil

Miloš Zeman
ČTK
Dušan Kütner
duk

Český prezident Miloš Zeman dál přitvrdil ve své kritice Kremlu za jeho invazi na Ukrajinu a ruský prezident Vladimir Putin patří před válečný soud v Kyjevě i Moskvě, prohlásil v rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa pořízeném 3. června, jehož znění nyní zveřejnil Pražský hrad na svých stránkách. „Válka na Ukrajině je skutečně nakonec válkou proti celému Západu a západní demokracii. Je to válka proti světovému řádu, jak ho známe, a týká se nás,“ uvedl mimo jiné.

Reklama

Pane prezidente, Vaše hodnocení Ukrajiny se změnilo. Proč se to stalo? Může za to chybná proruská politika, za kterou jste byl kritizován v době před vpádem Ruska na Ukrajinu? 

Již několikrát jsem se k tomu vyjádřil. Ruským útokem proti Ukrajině nastala zásadně nová situace, na níž zkrátka reaguji. A ta situace je jasná: jedná se o agresi proti suverénnímu státu.

A co se týče té „chybné proruské politiky“, musíme si uvědomit jedno. Před invazí na Ukrajinu se s Ruskem prostě mluvilo, dělal se s ním obchod, zkrátka jednalo s ním jako s normální zemí. To je úplně přirozené a dělali to tak všichni relevantní evropští i světoví státníci. Co jiného bychom měli s největší zemí světa asi tak dělat?

Ruský prezident Vladimir Putin

Putin pohrozil kvůli americkým raketometům: Když je budete dávat Ukrajincům, budeme střílet i jinam

Přečíst článek

Navíc já jsem se vždy snažil prosazovat ekonomickou diplomacii, protože se domnívám, že Česká republika jako otevřená, exportní ekonomika má mít dobré vztahy se všemi významnými zeměmi světa. To se samozřejmě netýkalo jenom Ruska. To se týkalo Číny, ale třeba také Izraele a mohl bych pokračovat dalšími zeměmi. Na tom nevidím nic špatného. Situace se ale zásadně změnila okamžikem ruské agrese na Ukrajině, a když se změní situace, změní se i Váš názor.

Reklama

Je to válka proti Západu a demokracii

Netvařme se ale, prosím, že každý, kdo se dříve nevyjadřoval o Putinovi jako o zločinci, byl úplně mimo, nebo že každý, kdo se s ním snažil normálně jednat, podporoval všechny jeho kroky. Útok na Ukrajinu byl pro mnoho lidí v Rusku i jinde studenou sprchou a já jsem jedním z nich.

Co je zapotřebí podniknout, aby rusko-ukrajinská válka skončila co nejrychleji?

Především je zapotřebí ruskému vedení dále jednoznačně dávat najevo, že podobné jednání je neakceptovatelné. Agrese v Evropě 21. století nemá opravdu co dělat. Dále je zapotřebí zůstat jednotní. Jen jasná a jednotná pozice může být efektivní.

Vše o ruské invazi na Ukrajinu čtěte zde

Pak je samozřejmě nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny – materiální a politické. Jak víte, Česká republika patří k nejlepším spojencům Ukrajiny a k jejím největším podporovatelům. Na tom máme širokou politickou shodu, což je velmi důležité. Historická paralela o tom, že „u Kyjeva se bojuje za Prahu“, která se v souvislosti s nešťastnými událostmi na Ukrajině dnes často opakuje, je totiž sice poněkud vyčpělá a stala se z ní vyprázdněná fráze, ale bez zbytečného patosu platí, že válka na Ukrajině je skutečně nakonec válkou proti celému Západu a západní demokracii. Je to válka proti světovému řádu, jak ho známe, a týká se nás.

Plynovod Jamal - ilustrační foto

Lavrov: Sankce nám jsou jedno, ropu prodáme ještě dráž

Rusko v letošním roce zaznamená prudký nárůst zisků z vývozu energie, protože politika západních zemí vedla ke zvýšení cen. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Přečíst článek

Co ale skutečně povede k co nejrychlejšímu konci války, to opravdu nevím. Obávám se totiž, že jako nejpravděpodobnější scénář se aktuálně jeví takzvaná opotřebovací válka. Jedním z logických vyústění této situace by mohlo a mělo být, že ozbrojené střety budou časem nahrazeny diplomatickými vyjednáváním. Podmínkou je ale pozastavení bojů a přímá jednání mezi prezidenty obou zemí. Jenže ono se zdá, že v současné chvíli jsme však diplomatickému smíru stále dost daleko. Obě strany deklarují absolutní cíle, jichž však podle dostupných informací nejsou schopny dosáhnout.

Míra jednoty Západu je obdivuhodná

Jsou sankce EU uvalené na Rusko dostatečně funkční? Co v nich chybí a jak by se dalo lépe pomocí Kyjevu?

Sankce proti Rusku jsou rezolutní a bezprecedentní. Na Ruskou federaci bylo uvaleno více než šest tisíc nejrůznějších sankcí a míra jednoty je obdivuhodná. Je však dobré si uvědomit, že sankce uplatnily, a ruskou agresi na Ukrajině jasně odsoudily, země představující sice 70 procent světového HDP, ale jen 30 procent světové populace. Navíc se po úvodním šoku podařilo relativně stabilizovat rubl a země má primárně díky kontinuálnímu prodeji plynu a ropy stále finanční rezervu na pokračování války.

Víte, že jsem nikdy nebyl příznivcem ekonomických sankcí. V tomto případě jde ale o jeden z funkčních nástrojů, které jako Evropa stále máme. A na ruskou ekonomiku dopad mají, o čemž svědčí mnohé ekonomické ukazatele.

Marriott International, ilustrační foto

Hotelová síť Marriott končí v Rusku. Kvůli novým omezením Západu

Hotelová společnost Marriott International po 25 letech pozastavuje činnost v Rusku.

Přečíst článek

Nejde však jen o sankce proti Rusku. Měli bychom, vedle jiných ekonomických a finančních opatření, dále pokračovat v otevírání evropského trhu Ukrajině, a samozřejmě vice-versa. Ačkoli si uvědomuji, v jak těžké a tragické době se nyní nacházíme, myslím, že odstraňování bariér a liberalizace v obchodní oblasti mohou být z dlouhodobého hlediska výhodné pro obě strany, Ukrajinu i Evropu.

Podle názoru prezidenta Volodymyra Zelenského vítězství Ukrajiny může podpořit zvýšený počet zbraní. Souhlasíte s tímto názorem ohledně důležité podmínky vítězství Ukrajiny v této válce?

Tak samozřejmě beze zbraní nelze proti agresorovi bojovat. Jistě si Vaši posluchači a čtenáři všimli, že pokud jde o pomoc ve formě dodávek zbraní Ukrajině, patří Česko k nejaktivnějším. Ukrajině jsme již předali materiál v hodnotě více než tři miliardy korun. Také jste asi zaznamenali, že co se principiálního přístupu k Ukrajině týče, máme s premiérem a jeho vládou naprostou shodu, což je obzvláště ve chvílích krize důležité.

Ukrajina v NATO není na pořadu dne

Na druhé straně si uvědomuji, že dodávky některých zbraní a vojenského materiálu nejsou ani pro země NATO akceptovatelné. Spojené státy například stále odmítají posílat zbraně, kterými by bylo možné zaútočit na Rusko, teď naposledy například salvové raketomety nebo bojová letadla. Rozumím samozřejmě i této logice. Takže shrnuto, domnívám se, že zbraně Ukrajině určitě ano, ale určitě s dávkou rozumnosti.

Proč si myslíte, že čtyřicetimilionová Ukrajina by neměla vstoupit do NATO a zůstat neutrálním státem?

Pokud vím, tak ani čelní ukrajinští představitelé v této chvíli reálně a fakticky neusilují o vstup do NATO, takže tuto otázku pokládám – alespoň pro teď – za bezpředmětnou. Obecně řečeno, je jasné, že každé rozšiřování NATO probíhá v nějakých geopolitických souvislostech, které je zapotřebí střízlivě a do hloubky vzít v úvahu. Musíme přemýšlet v širším kontextu a s dlouhodobou perspektivou.

Žena u rozbombardovaného domova

100 dní od začátku války. A Putin stále spoléhá na lhostejnost světa, píše CNN

Vraťme se v čase do 23. února, do dne předtím, než Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Tehdy jsme se mohli domnívat, že dny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou sečteny. O 100 dní později jsou veškeré Putinovy plány na vítěznou přehlídku v Kyjevě odloženy na neurčito.

Přečíst článek

Otázka dalšího vojenského statutu Ukrajiny je, resp. byla, pokud mám správné informace, jedním z hlavních témat diplomatických vyjednávání mezi ukrajinskou a ruskou stranou. Předpokládám tedy, že o ní ještě uslyšíme.

I dál berete dočasně anektovaný Krym za „fait accompli“ – hotovou věc?

Vím, kam míříte. Musím se zároveň ale trochu obhájit – když jsem Krym označil za „fait accompli“, řekl jsem to v určité chvíli a pro určité publikum. Nikdy jsem nezpochybňoval, že Rusko Krym obsadilo v rozporu s mezinárodním právem a že to bylo a je špatně.

Jediné, co jsem tehdy v roce 2017 ve Štrasburku udělal, bylo, že jsem pojmenoval onoho pověstného „slona v místnosti“. Ano, bylo to poněkud nediplomatické a dnes bych takto upřímně na toto téma nemluvil.

Ovšem otázka, kterou jsem se tím ale snažil otevřít, i nadále trvá: Co tedy bude s Krymem? Myslíte, že se jej Rusko vzdá? Já o to vážně pochybuji. A pokud se jej nevzdá, co konkrétně a fakticky udělá Kyjev? Co udělá EU a NATO, tedy samozřejmě kromě toho, že bude možná donekonečna opakovat, že Krym není ruský? Máme odpovědi na tyto dost elementární otázky? To, že si budeme lhát do vlastní kapsy, přece nikomu ani ničemu nepomůže.

Pšenice, ilustrační foto

OSN: Ceny potravin se kvůli ruské invazi dál drží blízko rekordu

Světové náklady na potraviny podle předběžných odhadů OSN klesly v květnu oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zůstávají ale stále blízko svému březnovému rekordu. Hlavním důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, která zásadně omezila export obilí z Ukrajiny, která je jedním z největších světových producentů, uvedla agentura Bloomberg. 

Přečíst článek

Znovu ale opakuji: Krym byl Ruskem anektován v rozporu s mezinárodním právem.

S Putinem dříve jednal každý, byla to povinnost

Vy jste se už několikrát viděl a jednal s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem. Jednal byste dnes u jednoho stolu s „válečným zločincem“, jak Vladimira Putina nazval prezident USA Joe Biden?

Opakuji, že v době, kdy jsem jednal s Vladimirem Putinem, s ním jednali mnozí jiní evropští i světoví státníci. Podívejte se na Německo nebo Francii. Opravdu jim chceme vyčítat, že se Merkelová snažila vést dialog s vládcem země, která zabírá šestinu světa? To je přece absurdní a ti, kdo takto primitivně kritizují, nechápou, o čem je diplomacie. Určitě není jen o silných slovech.

Všichni ti politici včetně mě se snažili prosazovat národní zájmy jejich vlastních zemí. To je přece úplně přirozené.

Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. A zároveň před soud ruský, a to za vše, co je s Ruskem ochoten udělat. K invazi na Ukrajinu se Putin rozhodl, přestože musel vědět, co bude následovat, tj. nevyhnutelná odvetná opatření v podobě ekonomických a politických sankcí, které Rusko tvrdě zasáhnou. Fakticky se rozhodl k izolaci Ruska a Rusů. Svoji zemi uvrhl vývojově zpět. To je strašně smutné.

Existuje riziko, že válka se muže dostat dál na západ Evropy?

Nevím. Poslední vývoj spíše nasvědčuje tomu, že se boje zakonzervují, zapouzdří v relativně malém území na východě a jihovýchodě Ukrajiny. Ale predikovat je dnes z mnoha důvodů těžké.

Nyní již bývalá německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na archivní fotce z roku 2018.

Merkelová prolomila mlčení k ruské invazi: Je to barbarství, prohlásila

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, kterou kritici v minulosti obviňovali z náklonnosti k Rusku a z toho, že zvýšila závislost země na ruské ropě, prolomila dlouhé mlčení týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Po začátku se vyjádřila jen velmi krátce, nyní tak učinila obšírněji. Její výrok byl nekompromisní. Je to barbarská válka a nejkřiklavější porušení mezinárodních dohod od konce druhé světové války, prohlásila podle serveru CNBC na akci německých odborů v Berlíně.

Přečíst článek

Myslím, že každý prognostik musí počítat s existencí jakéhokoli, byť teoretického rizika, a dnes obzvlášť. Nakolik je ale opravdu reálné, že ruské vojenské strategie počítají s možností útoku na státy západně od ukrajinských hranic, to skutečně nevím.

Vím ale jedno. Pokud by Rusko zaútočilo na členský stát NATO, znamenalo by to, že se vzdává své vlastní existence. Zcela určitě by totiž následoval odvetný úder Severoatlantické aliance a bohužel jaderná válka. Rusko by tím rozpoutalo tragédii nejen pro sebe, ale pro celý svět.

Česká republika přijala už tisíce uprchlíků z Ukrajiny. Je Česko připraveno přijmout novou vlnu ukrajinských uprchlíků v případě, že by došlo k zostření války?

Myslím, že česká veřejnost projevila bezprecedentní solidaritu s ukrajinskými válečnými uprchlíky. Rozumím tomu, Ukrajinci jsou opravdu uprchlíci před válkou. Jde převážně o ženy a děti, protože muži bojují doma. Navíc spadají do našeho kulturního okruhu, nejen jazykově, ale například i kulturně, nábožensky a podobně.

Vladimír Putin

Brusel schválil další kolo protiruských sankcí. Včetně ropného embarga

Brusel ustoupil Maďarsku. Bude moci dovážet dál ropu z Ruska a prodávat surovinu i do Česka.

Přečíst článek

Jsem pravidelně informován o počtech uprchlíků z Ukrajiny, o počtech vydaných víz, pokrytých pracovních příležitostí a tak dále. Myslím, že trend je jasný – počty příchozích se snižují a v tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že se to bude měnit.

Češi již dokázali, že pokud jde do tuhého, jsou ochotni pomoci nejen materiálně. Jednota a shoda v široké společnosti i politické reprezentaci je úžasná a téměř dojemná, byť má – nejen u nás – silně euforický, a tudíž dočasný charakter. Únava z války a jejích následků je však nevyhnutelná, a s tím musíme počítat.

Máme ale společný zájem: odolat výzvám, které ruská agrese představuje. Válka nám ukazuje, jak důležitá je pragmatická, věcná, racionální politika, kterou bohužel sami oslabujeme kádrováním, politikařením nebo bombastickými mediálními výroky. Na Ukrajině jde ale o mnohem víc, než „jen“ o Ukrajinu.

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme