OSN: Ceny potravin se kvůli ruské invazi dál drží blízko rekordu
Světové náklady na potraviny podle předběžných odhadů OSN klesly v květnu oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zůstávají ale stále blízko svému březnovému rekordu. Hlavním důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, která zásadně omezila export obilí z Ukrajiny, která je jedním z největších světových producentů, uvedla agentura Bloomberg.
Globální ceny potravin zůstaly blízko rekordu, protože ruská invaze na Ukrajinu narušila obchod, zvyšuje míru hladu ve světě a zhoršila krizi domácností co se týče jejích životních nákladů, uvedl Bloomberg.
Ruská invaze prudce snížila export z Ukrajiny, jednoho z největších světových dopravců obilí a rostlinného oleje. Blokáda klíčových černomořských přístavů ruskou armádou zhoršila nedostatky v dodavatelském řetězci. Ceny prudce vzrostly a OSN varovala, že nedostatek potravin může podnítit miliony lidí k migraci do míst, kde nehrozí hlad. Na vývozu obilí tak nyní kvůli blokádě ukrajinských exportních tras nyní vydělává právě Rusko.
Ruský prezident Vladimir Putin je kvůli své invazi na Ukrajinu zodpovědný za narůstající hlad lidí po celém světě, píše list The Washington Post (WP).
Válka na Ukrajině plodí světový hlad. Viníkem je pouze a jen Putin
Money
Světové ceny potravin podle OSN klesly v květnu oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, u rostlinného oleje činí pokles dokonce 3,5 procenta – částečně kvůli odstranění zákazu vývozu palmového oleje v Indonésii, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Blokáda ukrajinských přístavů se mezitím stala politickou otázkou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před pár dny vyzval k okamžitému otevření přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Šéf Kremlu Vladimir Putin zase podmiňuje konec blokády přístavu zrušením sankcí uvalených na Rusko západním světem.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Je proto podle ní nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
Putinova válka vyhladoví svět. Nejhůř dopadnou země Afriky a Asie
Money
Zemědělci zároveň kvůli invazi na Ukrajinu a zvýšení cen ropy a plynu čelí rekordně vysokým nákladům na energie. OSN uvedla, že nedostatek hnojiv by mohl prohloubit potravinovou krizi v roce 2023. Ceny potravin přitom už byly vysoké před invazí kvůli logistickým problémům a oživení poptávky po pandemii. Potravinová inflace dopadá nejvíce v chudých zemích, kde potraviny tvoří velkou část spotřebitelských rozpočtů.
Index cen potravin OSN v březnu – bezprostředně po ruském útoku – stoupl o 13 procent, což bylo jeho nejrychlejší zaznamenané tempo. V dubnu index cen potravin FAO mírně poklesl, protože poptávka po rostlinném oleji klesla a ceny kukuřice oslabily.
Ceny rostlinného oleje a obilí byly zničeny protekcionistickými opatřeními, když se země snažily chránit své vlastní trhy. Malajsie zakázala vývoz kuřat, zatímco Indie přistoupila k omezení dodávek pšenice a cukru.
Alespoň na jedné frontě, té potravinářské, si může Rusko připadat jako vítěz. V rámci invaze na Ukrajinu zablokoval Kreml ukrajinské přístavy, a tím i značnou část vývozu ukrajinského obilí do světa. Rusko tak nyní vesele prodává své obilí v zahraničí za vyšší ceny, a jen za dobu invaze vydělalo téměř dvě miliardy dolarů navíc, uvedl server Bloomberg.
Jídlo jako zbraň. Rusko blokuje vývoz pšenice z Ukrajiny a samo na obilí vydělává miliardy
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
