Americký prezident Donald Trump opět odmítl vyvrátit, že se chce ucházet o třetí prezidentské funkční období, což by bylo v rozporu s ústavou. Devětasedmdesátiletý prezident, který zahájil svůj druhý čtyřletý mandát letos v lednu, naznačil, že by za republikány mohli v prezidentských volbách v roce 2028 kandidovat nynější viceprezident J.D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio, informuje server Axios.

Trumpovo první funkční období trvalo od ledna 2017 do ledna 2021. O druhý mandát se ucházel ve volbách v listopadu 2020, kdy jej porazil demokrat Joe Biden, ovšem Trump dodnes tvrdí, že tyto volby byly zmanipulované. Potřetí se o prezidentskou funkci ucházel loni, kdy porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Jeho současné funkční období by mělo skončit v lednu 2029.

Změní se ústava?

Trump a jeho spojenci o potenciálním třetím funkčním období stávajícího šéfa Bílého domu hovořili opakovaně. Podle 22. dodatku americké ústavy ale nesmí být nikdo zvolen prezidentem více než dvakrát. Změna ústavy je přitom náročný a komplikovaný proces. Trumpův někdejší poradce a konzervativní komentátor Steve Bannon nedávno vzbudil rozruch, když v rozhovoru s deníkem The Economist naznačil, že existuje plán, jak zajistit Trumpovo setrvání v prezidentském úřadu.

„Moc jsem o tom nepřemýšlel,“ odpověděl Trump v prezidentském speciálu Air Force One na dotazy novinářů ohledně Bannonových komentářů. Trump zároveň tvrdí, že má nyní vůbec nejlepší preference v průzkumech veřejného mínění, ačkoliv to výsledkům prominentních průzkumů neodpovídá, píše Axios.

Prezident také prohlásil, že Vance a Rubio by byli „nezastavitelní“, kdyby spolu kandidovali.

„Moc rád bych to udělal. Mám nejlepší výsledky v průzkumech,“ poznamenal Trump k možnosti, že by se znovu ucházel o post šéfa Bílého domu. Na přímý dotaz, zda svou kandidaturu na třetí funkční období vylučuje, prezident odpověděl „Vylučuji to? To musíte říct vy mně“ a dodal, že „nežertuje“.

Trumpův člověk prodal byty za 200 milionů dolarů ještě před zahájením stavby

Reality

Zatímco Steve Witkoff, zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ, jednal o příměří v Gaze, jeho syn Alex ve Spojených státech prodával luxusní byty. Rodinná realitní společnost Witkoff Group už prodala byty v hodnotě 200 milionů dolarů v připravovaném projektu Ocean Terrace v Miami Beach — a to ještě před zahájením výstavby. Oficiální prodejní kampaň startuje tento týden, stavba má začít ve druhém čtvrtletí 2026.

nst

Přečíst článek

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým Rusko odstupuje od dohody se Spojenými státy o snížení zásob plutonia z jaderných hlavic z dob studené války. Příslušný dokument byl zveřejněn na úředním portálu. Zákon tento měsíc přijaly obě komory ruského parlamentu.

Dohodu podepsaly obě jaderné velmoci v roce 2000, ratifikována byla v roce 2011. V jejím rámci se USA a Rusko zavázaly zlikvidovat 34 tun plutonia, které zbylo po omezení jaderných arzenálů. Toto plutonium pokládaly obě země za přebytečné pro vojenské programy, poznamenal list Kommersant.

Ruská vláda letos v červenci předložila parlamentu návrh zákona o odstoupení od dohody. Za jednu z příčin označila záměr USA změnit postup likvidace plutonia bez souhlasu Ruska. USA plánují předat část zásob plutonia podnikatelské sféře, což podle tisku oslabí dominující postavení Ruska na světovém trhu dodávek uranu a také sníží náklady datových center na elektřinu, dodal ruský deník.

Studená sprcha pro Orbána s Ficem. Trump chce, aby se zbavili dovozu ruské ropy, na níž jsou vysoce závislí

Názory

Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Dohoda o nakládání s plutoniem a jeho likvidaci (PMDA) zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17 tisíc jaderných hlavic.

Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.

Aktualizováno

Trump reaguje na ruský jaderný test: Putin by měl raději ukončit válku na Ukrajině

Politika

Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.

ČTK

Přečíst článek

Rusko a Spojené státy jsou největšími jadernými mocnostmi na světě a dohromady mají přibližně 8000 jaderných hlavic. V roce 1986 jich však měly odhadem 73 tisíc, napsala dříve agentura Reuters.

Západní vůdci obviňují Moskvu, že od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 řinčí jadernými zbraněmi. Pár dní po invazi uvedl Putin jaderné síly do stavu maximální pohotovosti. Loni šéf Kremlu podepsal novou jadernou doktrínu snižující práh pro použití jaderných zbraní. V neděli Putin oznámil úspěšný test mezikontinentální střely s jaderným pohonem.

Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem uvízla na mrtvém bodě navzdory snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování. Trump sliboval, že po lednovém návratu do Bílého domu rychle ukončí válku Ruska proti Ukrajině, ale minulý týden odložil na neurčito dříve oznámený summit s Putinem v Budapešti.