Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Ministerstvo financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí. Ministerstvo práce uvedlo, že nelegální zaměstnávání řeší a že další nástroj proti tomuto jevu začne platit v říjnu.

„Vzhledem k tomu, že poslední oficiální odhad rozsahu nelegální práce provedl tehdejší Výzkumný ústav práce a sociálních věcí už v roce 2014, udělal NKÚ vlastní odhad výpadku příjmů z daní a ze zákonných pojištění. Tento hrubý odhad ukázal, že stát za období let 2019 až 2022 mohl kvůli nelegálnímu zaměstnávání přijít v průměru o 92 miliard korun,“ uvádí NKÚ.

Kontrolní úřad například zjistil, že ministerstvo financí nežádalo o přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaplatilo za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání, za něž platí pojistné stát. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí. „Ministerstvo financí přitom tyto individuální nároky ze zákona vůbec řešit nemůže a úřad navíc ani nedisponuje jmenovitým seznamem pojištěnců, ale pouze jejich počtem,“ sdělil mluví ministerstva Ondřej Macura.

Vzájemné započítávání pohledávek mezi ministerstvem financí a pojišťovnami, by znamenalo značnou administrativní zátěž spojenou s navýšením nákladů na administrativu v řádech nejméně desítek milionů korun, poznamenal mluvčí ministerstva. Tento systém výměny informací mezi ministerstvem financí a zdravotními pojišťovnami upravuje zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

NKÚ také píše, že daňové kontroly, které uskutečnila v letech 2021 až 2023 Finanční správa ČR na základě podnětů od kontrolních orgánů, měly nízký fiskální efekt. Šlo podle něj o milion korun.

Firmy letos neplánují růst mezd, plošné přidání chystá jen desetina

Zprávy z firem

Většina firem v Česku do konce letoška neplánuje další zvýšení mezd. Plošný nárůst chystá zhruba desetina podniků, jednotlivcům chce přidat necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM, podle které po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu. 

ČTK

Přečíst článek

NKÚ dále zjistil, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ani Státní úřad inspekce práce (SÚIP) nedoměřovaly platby zákonných pojistných zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální práci cizinců. „NKÚ zjistil, že z důvodu nedostatečného zavedení evropské sankční směrnice nebylo žádným zákonem upraveno, který z orgánů státní správy je kompetentní doměřit zaměstnavateli úhradu těchto pojistných,“ stojí v tiskové zprávě NKÚ.

Ministerstvo práce v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že ohledně nelegální práce přijalo množství opatření s cílem potírání tohoto jednání. Šlo například o úpravu definice nelegální práce, které zjednodušilo její prokazování, zvýšení kontrolních pravomocí inspektorů nebo možnost ukládání nových trestů jako je zákaz činnosti a trest zveřejnění rozhodnutí o pokutě. „Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

GenZ maká naplno. V Praze je to nutnost, ukazuje průzkum

Money

Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.

ČTK

Přečíst článek

Od října se navíc změní ohlašovací povinnost práce cizinců. Cizinec nebude smět začít pracovat bez jejího splnění. Jinak se zaměstnavatel dopustí přestupku nehlášené práce. Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který schválily Sněmovna i Senát, má toto od července příštího roku rozšířit na všechny zaměstnance.

Úřad inspekce práce uložil v letech 2019 až 2023 v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním 2450 pokut za celkem 740 milionů korun. Orgány inspekce práce a celní orgány uskutečnily 35 561 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání. „Při těchto kontrolách pracovníci inspekce práce zjistili 16 109 nelegálně zaměstnaných osob, z nichž cizinci mimo EU tvořili téměř 80 procent,“ uvedl NKÚ.