Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trump chce půlku zisku z ruských peněz. Evropa zuří

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Plán amerického exprezidenta Donalda Trumpa využít zmrazená ruská aktiva pro americký zisk vyvolal v Evropě ostré reakce a obavy z narušení citlivých jednání o finanční pomoci Ukrajině. Podle serveru Politico, který získal detaily nového 28bodového amerického návrhu na příměří, počítá Washington s tím, že z investičních výnosů z těchto aktiv by Spojené státy inkasovaly až 50 procent.

Evropská unie se už měsíce snaží najít právně průchozí způsob, jak využít zhruba 140 miliard eur ruských státních aktiv, která jsou převážně uložena v belgickém clearingovém domě Euroclear. Z těchto prostředků má vzniknout půjčka pro ukrajinskou vládu, jejíž finance se blíží kritické hranici. Jednání jsou ale podle diplomatů v mimořádně křehké fázi.

Trumpův nový plán však na stole předkládá konkurenční koncept: po uzavření příměří by zmrazené prostředky byly uvolněny a přesměrovány na projekty vedené Spojenými státy. Další část prostředků by měla doplnit Evropa. Zbytek chce americká strana investovat do společného americko-ruského fondu určeného k projektům „posilujícím globální stabilitu“, uvádí Politico.

Podle evropských diplomatů může tato iniciativa zásadně zkomplikovat schválení unijní „reparační půjčky“. Některé země, zejména Belgie, už nyní váhají a obávají se, že by po poválečném urovnání mohly nést finanční odpovědnost, pokud by se Rusko pokusilo prostředky vymáhat zpět. Trumpův plán zároveň zvyšuje riziko, že by na Evropu vyvíjel tlak, aby aktiva úplně uvolnila.

J.D. Vance

J.D. Vance: Ukrajina by nezvítězila ani při větší podpoře

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní, uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Přečíst článek

„Witkoff potřebuje psychiatra“

Reakce z evropských institucí byly podle Politico velmi ostré. Jeden představitel EU označil návrh za „skandální“, další diplomat prohlásil, že Steve Witkoff, Trumpem pověřený vyjednavač, „potřebuje psychiatra“. Všichni se shodují, že žádná z unijních vlád takový postup nepodpoří.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že jeho země čelí jednomu z nejtěžších momentů války — potenciální volbě mezi ztrátou „důstojnosti“ a ztrátou „klíčového partnera“. Zelenskyj proto okamžitě telefonoval s lídry Německa, Francie a Spojeného království. Ti jej ujistili, že stojí za koncepcí „spravedlivého míru“ a že jakákoliv dohoda ovlivňující evropské země bude vyžadovat jejich souhlas.

Trumpův plán podle kritiků otevírá otázku, zda se USA nepřipravují tlačit Ukrajinu do jednostranné dohody výhodné pro Vladimira Putina. Evropská nervozita tak roste — a vyjednávání v Bruselu vstupuje do ještě nejistější fáze.

Související

Pád Trumpovy spojenkyně. Greeneová rezignuje po obvinění ze zrady

Republikánská politička Marjorie Taylorová Greeneová
ČTK
 ČTK

Republikánská politička Marjorie Taylorová Greeneová, která byla kdysi věrnou spojenkyní amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámila rezignaci ze Sněmovny reprezentantů. Stalo se tak po ostré kritice od Donalda Trumpa, který jí nazval zrádkyní, uvedly agentury. Spor se týká například zveřejnění dokumentů ohledně sexuálního delinkventa Jeffreyho Epsteina.

Taylorová Greeneová byla poprvé zvolena do Sněmovny reprezentantů v roce 2020 a byla považována za představitelku hnutí skalních Trumpových příznivců MAGA. Politička podporovala různé spiklenecké teorie a například tvrdila, že jiné kongresmanky muslimského vyznání nebyly právoplatnými členkami Sněmovny reprezentantů, protože při vstupu do funkce přísahaly na korán.

Vztahy mezi političkou z Georgie a exprezidentem se začaly ochlazovat po nástupu Trumpa do Bílého domu na začátku roku. Taylorová Greeneová například kritizuje Trumpovu administrativu za to, že zcela nechává stranou Kongres.

Kritika kvůli Epsteinovi

Politička také Trumpa kritizovala za jeho původní odmítavý postoj k zveřejnění dokumentů, které se týkají sexuálního delinkventa Epsteina. I kvůli tomu ji Trump nazval podle agentur zrádkyní a bláznem. Prezident nakonec svůj odmítavý postoj změnil, vyzval republikány, aby podpořili návrh zákona na zveřejnění dokumentů, který tento týden i podepsal. Trump dnes řekl, že odchod političky ze Sněmovny reprezentantů je „skvělou zprávou pro zemi“.

„Loajalita by měla být oboustranná,“ uvedla ve svém proslovu Taylorová Greeneová. Dodala, že nechce být jako manželka, která je obětí domácího násilí a pasivně čeká, že se situace zlepší. Podle ní příští rok republikáni prohrají volby v polovině prezidentského mandátu, kdy se mimo jiné volí celá Sněmovna reprezentantů a část Senátu.

Politička uvedla, že na svůj mandát rezignuje 5. ledna. Alespoň dočasně tak oslabí republikánskou většinu, která se bude moci spolehnout na 218 hlasů ze 435 členů Sněmovny reprezentantů.

J.D. Vance

J.D. Vance: Ukrajina by nezvítězila ani při větší podpoře

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní, uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Přečíst článek

Související

Šéf texaských demokratů Gene Wu

Republikáni chtějí překreslit mapu volebních okrsků tak, aby nahráli Trumpovi. Demokrati kvůli tomu „uprchli“ z Texasu

Přečíst článek

USA chtějí mír do konce listopadu. Ukrajina pracuje na svých návrzích

Ukrajina napadená Ruskem se podle Čechů bude muset vzdát části území
ČTK
 ČTK

Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (FT).

Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na "agresivním" harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše "před Dnem díkuvzdání", který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.

Podle FT je nicméně nepravděpodobné, že se Američany prosazovaný harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně. Také se očekává, že ukrajinská občanská společnost se postaví proti jakékoliv dohodě, která se dá považovat za kapitulaci Ukrajiny nebo za příznivější pro Rusko. Jeho armáda invazi na Ukrajinu vede od 24. února 2022, kdy na sousední zemi zaútočila na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

"Je to nehoda o vzácných nerostech 2.0," podotkl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel v narážce na dohodu, při jejímž vyjednávání ukrajinská strana rovněž byla pod tlakem Trumpovy administrativy a díky které Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině.

Kaja Kallasová

Brusel utahuje šrouby: Rusku přibydou sankce, Ukrajině podpora

Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla po jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.

Přečíst článek

Návrh, pro který chtějí Američané získat souhlas Ukrajiny, například předpokládá, že se země napadená Ruskem de facto vzdá Krymu, Luhanské a Doněcké oblasti a že Chersonská a Záporožská oblast budou rozděleny podle současné frontové linie. Osmadvacetibodový plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země a přinutil by pro Ukrajinu snížit početní stav jejích ozbrojených sil. O omezeních pro ruskou armádu se návrh nezmiňuje.

Maďarský premiér Viktor Orbán, který navzdory ruské agresi vůči Ukrajině udržuje dobré vztahy s Moskvou, v maďarském státním rozhlasu k návrhu řekl, že se domnívá, že "jsme v rozhodujícím okamžiku, klíčové budou příští dva až tři týdny". Uvedl, že na obzoru je mírový summit v Budapešti.

To, že se v maďarské metropoli chystá americko-ruská vrcholná schůzka, oznámil v polovině října Trump, kterého Orbán považuje za svého spojence. Po necelých dvou týdnech ale šéf Bílého domu uvedl, že se schůzka s Putinem neuskuteční.

Maďarsko vyzývá evropské vůdce, aby nepodkopávali úsilí amerického prezidenta o vyřešení války na Ukrajině, uvedl dnes šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle agentury MTI. Podle ministra americký mírový plán obsahuje klíčové pilíře pro budoucí bezpečnost Evropy, přináší naději na mír a "jasně dokazuje", že Donald Trump "bude i nadále dělat vše v zájmu míru a svého úsilí se nevzdá". Plán, který se zaměřuje na obnovu vztahů s Moskvou, zrušení sankcí a opětovné začlenění Ruska do globální ekonomiky, je i v zájmu Maďarska. "Zatímco USA vypracovaly mírový plán, který podporujeme, Brusel chce Ukrajině poslat dalších 100 miliard eur na válku," prohlásil.

Související

Doporučujeme