Americká vláda získala podíl ve výrobci čipů Intel. Ten má na oplátku přislíbeny miliardové dotace
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard korun).
Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA, které dosud vláda nevyplatila. Její součástí jsou také dotace v hodnotě 3,2 miliardy dolarů přidělené firmě v rámci program Secure Enclave, jehož cílem je zajistit spolehlivé dodávky čipů pro obranu USA.
„Tato investice ve výši 8,9 miliardy dolarů je doplňkem k subvencím 2,2 miliardy dolarů z programu CHIPS, které již Intel obdržel. Celková investice tak činí 11,1 miliardy dolarů,“ uvedla společnost Intel.
Agentura Bloomberg v pondělí napsala, že Trumpova administrativa chce získat desetiprocentní podíl v Intelu výměnou za granty v hodnotě 7,9 miliardy dolarů, které byly pro firmu v rámci programu CHIPS schváleny za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Rozdílné reakce
Krok podpořil nezávislý levicový senátor Bernie Sanders. „Pokud společnosti vyrábějící mikročipy dosáhnou zisku z velkorysých grantů, které obdrží od federální vlády, daňoví poplatníci v Americe mají právo na rozumný návrat této investice,“ sdělil agentuře Reuters politik, který se označuje za socialistu a v minulosti kandidoval v demokratických prezidentských primárkách.
Rozhodnutí naopak kritizuje Nancy Tenglerová, generální ředitelka společnosti Laffer Tengler Investments zabývající se správou finančních prostředků. „Nevidím v tom žádný přínos pro americké daňové poplatníky, ani nutně pro odvětví výroby čipů,“ uvedla investorka, která se se před lety podílu v Intelu zbavila.
Tenglerová zároveň vyjádřila obavy z možného prezidentova vměšování do podnikání společnosti. „Je mi jedno, jak dobrý jste obchodník, přenechte to soukromému sektoru a nechte lidi jako já, aby byli kritici, a vláda ať se věnuje vládním záležitostem,“ cituje Tenglerovou server televize PBS.
Skvělá dohoda pro Ameriku, uvedl Trump
Trump v pátek nejprve informoval, že vedení Intelu s poskytnutím podílu vládě souhlasilo. O něco později uvedl, že vláda již podíl získala. „Spojené státy za tyto akcie nic nezaplatily a tyto akcie nyní mají hodnotu zhruba 11 miliard dolarů,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Je to skvělá dohoda pro Ameriku a také skvělá dohoda pro Intel,“ dodal.
Dosažení dohody potvrdil rovněž ministr obchodu Lutnick. „Spojené státy nyní vlastní deset procent Intelu,“ napsal na sociální sítí X. Dohoda je podle něj „spravedlivá pro Intel i pro americký lid“.
Intel kdysi dominoval trhu s polovodiči, ale už několik let se potýká s problémy. Zejména v oblasti čipů pro umělou inteligenci zaujal vedoucí pozici specialista na grafické karty Nvidia. Intel je navíc pod silnějším tlakem i ve svém tradičním oboru, kterým jsou procesory pro osobní počítače a čipy pro datová centra.
Čínští regulátoři se snaží přimět domácí technologické firmy, aby přestaly nakupovat pokročilé čipy H20 od amerického výrobce Nvidia. Důvodem jsou podle zprávy listu Financial Times výroky amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka, který označil čipy určené pro čínský trh za druhořadé a hovořil o snaze udržet čínské vývojáře závislé na amerických technologiích.
Americký ministr Lutnick naštval Číňany. Ti teď nechtějí nakupovat čipy H20 od Nvidie
Zprávy z firem
Japonský gigant SoftBank kupuje akcie amerického výrobce čipů Intel za dvě miliardy dolarů. Po oznámení akcie Intelu vyletěly o více než pět procent – je to začátek záchranné mise pro kdysi dominujícího hráče na trhu s polovodiči?
Do hry s čipy vstupují Japonci. Do amerického Intelu napumpují miliardy
Trhy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
