Němcům se nechce pracovat. Stát chce podpořit přesčasy

Němci pracují nejméně hodin v porovnání s lidmi z ostatních vyspělých ekonomik. Práce navíc se jim ale finančně nevyplatí.

Německo má plán, jak podpořit skomírající ekonomiku a vrátit se do pozice průmyslového motoru Evropy: chce podpořit práci navíc. Podle Financial Times se připojí ke snaze Británie a Nizozemska vyřešit hospodářskou krizi regionu tím, že zvrátí velký pokles průměrné pracovní doby.

Po měsících debat připravila vládnoucí koalice německého kancléře Olafa Scholze růstový plán, který představí příští měsíc. Cílem je zvýhodnit delší pracovní dobu. V návrhu je údajně snížení daní z přesčasů a revize sociálních dávek - například zaměstancům v nižších příjmových skupinách se nyni práce navíc vůbec nevyplatí, protože peníze navíc se ztratí ve vyšším zdanění a současně přijdou o sociální dávky. Ministr financí Christian Lindner tlačí, aby lidé pracující nad 41 hodin týdně měli daňové úlevy. 

Po změně přístupu k práci volají již delší dobu zástupci zaměstnavatelů. „V Německu potřebujeme více práce, ne méně,“ postěžoval si podle Tagesspiegel začátkem května prezident Konfederace německých zaměstnavatelských svazů (BDA) Rainer Dulger. „Německo příliš diskutuje o podmínkách nepráce. A příliš málo o hodnotě práce. Měli bychom se zaměřit na to, jak z Německa opět udělat atraktivní místo pro práci. To také znamená, že všichni budeme muset pracovat více a déle,“ zdůraznil Dulger. 

Podle údajů OECD za rok 2022 má Německo nejkratší průměrnou pracovní dobu ze všech vyspělých ekonomik, což odráží relativně vysoký podíl německých žen zaměstnaných na částečný úvazek a rostoucí preferenci většího množství volného času. V průměru Němci odpracují ročně 1341 hodin, což je o čtvrtinu méně než Američané. Češi odpracují o 400 hodin více než západní sousedé. 

Bez pobídek půjde lidi k práci donutit jen těžko. Podle studie Německého hospodářského institutu (IW), zveřejněného deníkem Rheinische Post, chtějí totiž Němci pracovat ještě méně hodin. Nejvíce je to patrné u nejmladších zaměstnanců ve věku do 25 let - v této skupině klesla preferovaná pracovní doba mezi lety 2007 a 2021 o tři hodiny na zhruba 35 hodin týdně. U osob ve věku 26 až 40 let klesla přibližně o dvě hodiny na necelých 34 hodin týdně a u osob starších 40 let o necelé tři hodiny na 32 hodin týdně.

Ceny nemovitostí v Česku se začínají stabilizovat. To si v Německu říci nemohou

Názory

Pokles kupních cen rezidenčních nemovitostí v Česku v posledním loňském čtvrtletí zpomalil, vyplývá ze zveřejněných dat Eurostatu. Meziročně totiž činil jen rovné jedno procento. To je slabší pokles cen, než jaký nastal loni ve druhém i třetím kvartále.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Vladimír Dlouhý: V Evropě budou vítězové a poražení. Bojím se, že Česko bude patřit mezi ty poražené

Politika

Hned po sametové revoluci se stal federálním ministrem hospodářství, od roku 1992 byl pět let ministrem průmyslu ve vládě Václava Klause. Od roku 2014 byl Vladimír Dlouhý devět let prezidentem Hospodářské komory. Až do loňského května, kdy se rozhodl už dál svůj mandát neobhajovat. Z očí české veřejnosti potom tak trochu zmizel. Nicméně, ve skutečnosti povýšil. Stal se prezidentem celoevropské hospodářské komory, Eurochambres, a v Bruselu lobbuje za evropské firmy. Potkává se s klíčovými evropskými politiky, české politice už se nehodlá věnovat. A už moc nechce chodit ani do médií, je jich přesycen. Pro Newstream udělal výjimku.   

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Situace je vážná. Problémy německé ekonomiky znepokojují sousední země

Money

Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek