Němcům se nechce pracovat. Stát chce podpořit přesčasy
Němci pracují nejméně hodin v porovnání s lidmi z ostatních vyspělých ekonomik. Práce navíc se jim ale finančně nevyplatí.
Německo má plán, jak podpořit skomírající ekonomiku a vrátit se do pozice průmyslového motoru Evropy: chce podpořit práci navíc. Podle Financial Times se připojí ke snaze Británie a Nizozemska vyřešit hospodářskou krizi regionu tím, že zvrátí velký pokles průměrné pracovní doby.
Po měsících debat připravila vládnoucí koalice německého kancléře Olafa Scholze růstový plán, který představí příští měsíc. Cílem je zvýhodnit delší pracovní dobu. V návrhu je údajně snížení daní z přesčasů a revize sociálních dávek - například zaměstancům v nižších příjmových skupinách se nyni práce navíc vůbec nevyplatí, protože peníze navíc se ztratí ve vyšším zdanění a současně přijdou o sociální dávky. Ministr financí Christian Lindner tlačí, aby lidé pracující nad 41 hodin týdně měli daňové úlevy.
Po změně přístupu k práci volají již delší dobu zástupci zaměstnavatelů. „V Německu potřebujeme více práce, ne méně,“ postěžoval si podle Tagesspiegel začátkem května prezident Konfederace německých zaměstnavatelských svazů (BDA) Rainer Dulger. „Německo příliš diskutuje o podmínkách nepráce. A příliš málo o hodnotě práce. Měli bychom se zaměřit na to, jak z Německa opět udělat atraktivní místo pro práci. To také znamená, že všichni budeme muset pracovat více a déle,“ zdůraznil Dulger.
Podle údajů OECD za rok 2022 má Německo nejkratší průměrnou pracovní dobu ze všech vyspělých ekonomik, což odráží relativně vysoký podíl německých žen zaměstnaných na částečný úvazek a rostoucí preferenci většího množství volného času. V průměru Němci odpracují ročně 1341 hodin, což je o čtvrtinu méně než Američané. Češi odpracují o 400 hodin více než západní sousedé.
Bez pobídek půjde lidi k práci donutit jen těžko. Podle studie Německého hospodářského institutu (IW), zveřejněného deníkem Rheinische Post, chtějí totiž Němci pracovat ještě méně hodin. Nejvíce je to patrné u nejmladších zaměstnanců ve věku do 25 let - v této skupině klesla preferovaná pracovní doba mezi lety 2007 a 2021 o tři hodiny na zhruba 35 hodin týdně. U osob ve věku 26 až 40 let klesla přibližně o dvě hodiny na necelých 34 hodin týdně a u osob starších 40 let o necelé tři hodiny na 32 hodin týdně.
Pokles kupních cen rezidenčních nemovitostí v Česku v posledním loňském čtvrtletí zpomalil, vyplývá ze zveřejněných dat Eurostatu. Meziročně totiž činil jen rovné jedno procento. To je slabší pokles cen, než jaký nastal loni ve druhém i třetím kvartále. 
Ceny nemovitostí v Česku se začínají stabilizovat. To si v Německu říci nemohou
Názory
Hned po sametové revoluci se stal federálním ministrem hospodářství, od roku 1992 byl pět let ministrem průmyslu ve vládě Václava Klause. Od roku 2014 byl Vladimír Dlouhý devět let prezidentem Hospodářské komory. Až do loňského května, kdy se rozhodl už dál svůj mandát neobhajovat. Z očí české veřejnosti potom tak trochu zmizel. Nicméně, ve skutečnosti povýšil. Stal se prezidentem celoevropské hospodářské komory, Eurochambres, a v Bruselu lobbuje za evropské firmy. Potkává se s klíčovými evropskými politiky, české politice už se nehodlá věnovat. A už moc nechce chodit ani do médií, je jich přesycen. Pro Newstream udělal výjimku. 
Vladimír Dlouhý: V Evropě budou vítězové a poražení. Bojím se, že Česko bude patřit mezi ty poražené
Politika
Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters. 
Situace je vážná. Problémy německé ekonomiky znepokojují sousední země
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
