Zajímá nás
Politolog: Rusové bojují o zachování diktatury, Putin o sebe. A válka potrvá ještě měsíce
V pátek 24. února uplyne rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Nikdo tehdy nečekal, že Ukrajinci se dokážou postavit síle ruské armády. Stejně jako nikdo nepředpokládal, že ta je tak slabá, říká politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro Newstream. Kdy podle něj válka skončí? A jak se bude vyvíjet dál?
Blíží se roční výročí od ruské invaze na Ukrajinu. Co těch 12 měsíců ukázalo?
Určitě ukázaly to, že vůle Ukrajinců bránit svůj stát proti agresorovi je silnější, než kdokoliv čekal, a na druhé straně pak to, že síla ruské armády je mnohem menší, než se předpokládalo.
Ruská armáda v rozkladu
Ještě před rokem by si málokdo dokázal představit, že ukrajinské ozbrojené síly mají vůbec šanci čelit monstrózním ozbrojeným silám Ruské federace. Ukázalo se, že ty fungují vlastně jen virtuálně a vypadají dobře jen papíru, ať už jde o počet, kvalitu i vyspělost. Nyní je jasné, že je ruská armáda v rozkladu, že její technika je někde na úrovni prototypů a že ozbrojené síly ani zdaleka nejsou schopny efektivní bojové činnosti, protože jim chybí morálka, systém i logistika.
Rok ruské invaze na Ukrajinu obrazem. Podívejte se do následující galerie:
Rusové tedy doufali ve větší úspěch?
Scénář byl ještě před rokem naprosto odlišný. A byli to nejenom Rusové, i všeobecně se spíš očekávalo, že ukrajinská armáda se zhroutí, že tamní politický systém se sesype a také, že část ukrajinské politické elity přejde k nepříteli a další uteče ze země. Ukrajinský odpor byl ale nečekaně silný a politické elity zafungovaly dobře.
Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, sdělil v úterním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Stalo se tak těsně po návštěvě amerického prezidenta Joe Bidena na Ukrajině.
Putin se stáhl z dohody s USA o počtu jaderných hlavic. Z rozpoutání války viní Západ
Politika
Další mobilizace by mohla Putinovi podtrhnout nohy
Částečná mobilizace před několika měsíci na chvíli situaci na frontě stabilizovala. Obhájil by Vladimir Putin ve své zemi i další?
Ano, máte pravdu, že částečná mobilizace situaci z pohledu Ruska stabilizovala. Každá další s sebou ale přinese spíš problémy. První ofenziva byla vedena elitní částí ruské armády, vojáky z povolání. Tyto síly jsou ale nyní víceméně vyčerpané. Již zmiňovaná částečná mobilizace před několika měsíci a každá další bude muset brát z jiných zdrojů. Lidí bez výcviku a v případě Wagnerovců dokonce i z trestanců. Tyto zdroje sice mohou nabídnout masu, která ale v důsledku může přinést spíš ztráty než efektivitu.
Přeci jen masa, jak říkáte, ale nějakou výhodu Rusům dává.
Ano, silou můžete na nepřítele tlačit nebo čelit jeho protiútoku. Bojová schopnost se tím ale dramaticky nezvýší. Co se ale zvýší určitě, je náročnost armádního kolosu. Čím více lidí bude nahnáno na frontovou linii, tím náročnější bude je stravovat, zásobovat pitnou vodu, pohonnými hmotami nebo municí. Pro podobný druh operací je ale mnohem efektivnější mít menší ozbrojené těleso, které bude dobře zásobené a operačně méně náročné. To se ale Rusům nedařilo ani na začátku.
Nejpozoruhodnější evropskou odpovědí na ruskou agresi na Ukrajině nebyly jen dodávky zbraní a další pomoci za miliardy eur. Byla to také bezprecedentní rychlost, kdy Evropa během jediného roku téměř odstranila závislost na ruských fosilních palivech, píše agentura Bloomberg.
Stačil jeden rok. A z Ruska je malý hráč ve fosilních palivech
Money
A zpátky k otázce. Obhájil by u Rusů Vladimir Putin další mobilizaci?
I v takovém politickém zřízení, jakým Rusko je, tedy systémová diktatura, by to mohlo být ošemetné a riskantní. Zatím se invaze dotkla, jak jsem již zmiňoval na samém začátku, elitní složky ruské armády, profesionálních vojáků, posléze pak občanů z neevropských částí Ruska, lidí, kteří nejsou etnicky bílými Rusy.
Vše o ruské invazi na Ukrajinu čtěte zde:
Zatím se ale válka nedotkla etnických bílých Rusů a logicky jim to nevadilo. Moment, kdy přijde další částečná mobilizace, která by už z větší míry postihla lidi z Moskvy nebo Petrohradu, může být politicky velmi riskantní. A mimochodem, víme, že už i minulá částečná mobilizace už politické pnutí způsobila.
Přestože Rusko není demokratickým zřízením, může na to politická reprezentace Ruska brát zřetel?
Ano, byť v Rusku nefunguje demokracie a volič tam nemá tak silnou pozici, může to část tamní politické reprezentace vnímat jako určitou hrozbu. I kvůli strachu z toho, aby nedošlo k pokusu ke změně režimu nebo politického zřízení, může sama jakousi autocenzurou vyvolat změny, které by mohly vést až k odstranění Vladimira Putina a jeho přetvoření do role obětního beránka tak, aby z této frašky Rusko bylo schopno odejít, aniž by riskovalo změnu systému.
Ruský zbrojní průmysl se navzdory sankcím účastní veletrhu IDEX ve Spojených arabských emirátech a nabízí zbraně, které byly testovány ve válce na Ukrajině.
Putinovi obchodníci nabízejí na veletrhu válkou testované zbraně
Money
Vladimir Putin, potažmo Rusko, teď tedy nyní válčí i o zachování systému?
Ano, i tak by to mohlo skončit. Rozpadem Ruska pod tlakem vojenských neúspěchů, vnitřních politických tlaků a propadu ekonomiky v důsledku sankcí.
Putina by mohl nahradit někdo ze zpravodajských služeb
Odkud by tedy mohl pocházet nástupce Vladimira Putina?
Zcela upřímně si netroufám toto tipovat. Fungování Kremlu a jeho struktur je v podstatě černou skříňkou. Nikdo do ní nevidí. Někdo takový by mohl vzejít ze špiček zpravodajských služeb. Dojít by mohlo i ke vzpouře v ozbrojených složkách. Vojáci jsou ti, kdo válku nechtějí, protože vzešla z politického rozhodnutí, a právě oni na ni doplácejí nejvíc.
Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev, v ukrajinské metropoli na předem neohlášené návštěvě strávil přes pět hodin. S ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským jednal o dodávkách zbraní. Biden také oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů (přes 11 miliard korun).
Biden strávil v Kyjevě pět hodin. Přislíbil nový balík vojenské pomoci Ukrajině
Politika
Zmiňoval jste silné odhodlání Ukrajinců ubránit svůj stát. Bez podpory Evropy, Spojených států a NATO by ale tak dlouho vzdorovat nemohli.
Ano, do určité míry. Ještě před rokem by málokdo řekl, že Evropa v této otázce prokáže takovou jednotu. Spíš se tehdy dalo předpokládat, že západoevropské státy na rozdíl od těch středoevropských zaujmou k podpoře Ukrajiny spíš vlažný postoj a střední Evropa to sama neutáhne. A nejsilněji samozřejmě zafungoval efekt Spojených států. Takže zcela upřímně bez americké a evropské pomoci by Ukrajina nemohla tak dlouho vzdorovat.
Už několik týdnů se mluví se o tom, že Rusko připravuje ofenzivu, která bude silnější než ta před rokem a v posledních dnech zesiluje ruský tlak v Luhanské oblasti. Útok již začal?
Vlastně všichni čekají, zda je to tak, nebo zda přijde ještě silnější útok. Nic dramatického se ale zatím neděje. Což ale nemusí znamenat, že ruské síly již nemají potenciál situaci dramaticky zvrátit ve svůj prospěch, protože jsou vyčerpány a blíží se konec konfliktu s ukrajinským vítězstvím. Úplně stejně vyčerpaná je i ukrajinská strana. Navíc ruský systém, jakkoliv byl zkorumpovaný a rozkradený, stále dokáže vygenerovat obrovské množství munice, a právě ta druhé straně velmi výrazně chybí.
Mezinárodní měnový fond v lednu překvapil. Výrazně zlepšil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky. Ano, růstu. Ruské hospodářství by podle něj mělo reálně přidat, byť mírně, konkrétně 0,3 procenta. Česko je na tom dle MMF jen o trochu lépe, vlastně takřka neznatelně, když jeho hospodářství má podle washingtonské instituce letos posílit o 0,5 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Rusko letos poroste jako Česko, možná i více. Účinkují po roce západní sankce?
Názory
Evropa narazila na dno svých skladových zásob. Evidentně nebyla na ozbrojený konflikt připravena.
Na Západě ještě před rokem nikdo nepředpokládal, že by mohlo v Evropě dojít ke konvenčnímu ozbrojenému konfliktu, tedy se nevyrábělo a nenaskladňovalo. Naopak Rusové se na konflikt evidentně připravovali dlouhá léta, a navíc historicky lpěli na silné konvenční síle. Proto jsou jejich zásoby, ne že by byly nevyčerpatelné, v mnohem lepší kondici, než má ukrajinská strana.
Přesně to tedy může být rozhodujícím faktorem v konfliktu?
Může se stát, že každá další ruský ofenziva, ať bude jakkoliv silná, bude vytlačovat Ukrajince směrem na západ. Především v oblastech jako je Luhansk nebo Doněck, kde jde Rusům o hodně. Vyhlásili tato teritoria jako součást ruské federace, aniž by je sami reálně kontrolovali, budou o jejich získání usilovat a budou se snažit zakonzervovat status quo, o němž mohou následně vyjednávat během příměří.
Čína nechce ani silné USA, ani Rusko
Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Peking zvažuje dodat Moskvě zbraně a munici. Jak by tato pomoc ovlivnila budoucnost konfliktu?
Čína obecně funguje v mezinárodních vztazích jako pragmatický aktér, který si hájí především svoje vlastní zájmy. A čínským národním zájmem rozhodně není ani celosvětová dominantní pozice Západu. Stejně tak ale není v jejich zájmu, aby Rusové dominovali euroatlantickém prostoru. Byť s nimi mohou najít v mnoha ohledech společné zájmy.
Česko dodalo Ukrajině za rok války s Ruskem výzbroj a munici asi za dvacet miliard korun, říká Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR. Z hlediska zbrojní pomoci Ukrajině je český příspěvek významný. Kolik přesně tanků či houfnic dodal stát nebo české firmy však nechce odhalovat. Evropa je podle Hynka nyní na hranici svých schopností dodávat na Ukrajinu vojenskou techniku. Zle podle něj zanedbala zbrojní průmysl. Pokud by nastal třeba konflikt s Ruskem, Evropa by byla načapána v nedbalkách. 
Jiří Hynek: Evropa nemá náboje ani na třicet dní. Ukrajině už těžko víc pomůžeme
Leaders
Čína teď aplikuje postoj ve stylu „Když se dva perou, třetí se směje.“ Využívá slabosti Ruska a výměnou za munici, očekává levnější suroviny. Využívá možnosti oslabit pozici Spojených států. Číňanům ale samozřejmě nejde o konflikt na evropském kontinentu, ale o přítomnost USA v Tichomoří, na Tchajwanu a Filipínách.
Umíte si představit, že by ještě mohlo dojít k diplomatickému ukončení války na Ukrajině a dohody mezi oběma stranami?
Reálné to je, ale pouze za předpokladu, že obě strany budou natolik vysílené nebo až si připustí, že nejsou konflikt zvrátit ve svůj prospěch. Rusové ale stále ještě věří tomu, že by alespoň částečně vyhrát mohli a udržet si některá území na východě Ukrajiny. A nepovolí ani Ukrajinci, dokud budou věřit, že dokážou osvobodit celé území Ukrajiny včetně Krymu. Hrozí nicméně i to, že když konflikt ztratí dynamiku, zamrzne situace na aktuálním status quo. To je stav, který může trvat roky.
Jak dlouho může ještě válka na Ukrajině trvat?
To je samozřejmě velmi těžké predikovat. Několik týdnů a měsíců to bude určitě. Nyní si obě strany slibují hodně od toho, že Rusové během následujících, řekněme během následujících 30 dnů proniknout více na západ, po rozmrznutí půdy na východě Ukrajiny bude hrát vše do karet Ukrajincům.
Pro Vladimira Putina Ukrajina neexistuje, uvedl v ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který již osm let žije v Česku. Podle Litvina si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin „myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů“.
Pro Putina nejsou Ukrajinci svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů, říká ruský umělec
Politika
A to jak?
Bláto, které vznikne, bude komplikovat manévry ruské těžké techniky, o níž se ruské síly opírají. V tu chvíli bude výhoda na straně Ukrajiny, která bude moci do konfliktu nasadit lidskou sílu. Takový scénář si dokážu představit pro první polovinu letošního roku. V té druhé se ukáže, jak moc budou síly na obou stranách vyčerpány. Nepředpokládám tedy, že by válečný konflikt mohl do léta skončit.
Stíhačky zásadně válku nezmění
Ukrajinský prezident nyní žádá spojence o stíhačky. Jak by na konfliktu projevilo, kdyby je získal?
Získat vzdušnou nadvládu by pro Ukrajince bylo fantastické. Nicméně se jim to nepovede tak jako tak. Dodání stíhaček by sice bylo obrovskou vzpruhou, ale jako „game changer“ by rozhodně nezafungovalo. Rovněž si v tuto chvíli nedovedu představit, že by je Američané dodali. Jde o velmi nákladnou a logisticky náročnou operaci. Mnohem větší smysl dává silnější podpora pozemních sil. A velmi důležitou roli hraje munice.
Zásoby jsou téměř vyčerpané. Údajně zhruba na 30 dní.
To jsou velmi reálné odhady. V případě zásob české armády si už vůbec není nutné dělat žádné iluze. Myslím si, že čeští vojáci by v plném bojovém nasazení měli čím střílet maximálně 14 dní. Dáno je to tím, že se zde dlouhodobě šetřilo na výdajích na zbrojení a armádu. Peníze šly primárně do výcviku a do platů. Do malé a lehké profesionální armády, kterou by bylo možné nasadit do malých expedičních úkolů v Mali nebo Afghánistánu. Evropa zkrátka nebyla připravena na to, že by se i na jejím kontinentu mohl odehrát konvenční konflikt.
Rusko rozmístilo na Ukrajině téměř celou svou armádu, zvýšilo tlak podél frontové linie na východě země, ale nedosáhlo průlomu. Prohlásil to britský ministr obrany Ben Wallace. Děje se tak týden před ročním výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu, upozornil deník The Wall Street Journal.
Rusové na Ukrajině rozmístili již 97 procent své armády, tvrdí britský ministr obrany
Politika
