Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Rusko letos poroste jako Česko, možná i více. Účinkují po roce západní sankce?
Mezinárodní měnový fond v lednu překvapil. Výrazně zlepšil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky. Ano, růstu. Ruské hospodářství by podle něj mělo reálně přidat, byť mírně, konkrétně 0,3 procenta. Česko je na tom dle MMF jen o trochu lépe, vlastně takřka neznatelně, když jeho hospodářství má podle washingtonské instituce letos posílit o 0,5 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pokud bychom však za „bernou minci“ brali odhady letošního růstu v podání českého ministerstva financí nebo České národní banky, a srovnali tyto odhady s prognózou výkonu ruské ekonomiky z pera MMF, dopadne Rusko dokonce lépe než Česko. Zatímco totiž tedy MMF Rusku prognózuje růst, ČNB i ministerstvo financí naopak prognózují Česku letošní pokles ekonomiky, a to o 0,7, resp. 0,2 procenta.
Rok ruské invaze na Ukrajinu. Jak vypadala očima českých i světových fotografů:
MMF není sám, kdo Rusku letos prognózuje hospodářský růst. Například největší americká banka, JP Morgan, taktéž, a to o 0,2 procenta. Z toho všeho tedy plyne, že letos vskutku nelze vyloučit, že ruská ekonomika poroste rychleji než ta česká, byť pravděpodobnost takového vývoje je nižší než padesátiprocentní.
Sankce nezafungují hned
Na první pohled se tedy může zdát, že západní sankce příliš neúčinkují. Podle MMF se Rusku daří přesměrovávat svůj vývoz zejména energií ze zemí, jež jej sankcionují, do těch, které nikoli. Navíc jeho ekonomiku pohání a roztáčí mocné válečné výdaje, financované zhusta právě z příjmů z vývozu energií. Ty Rusko zatím má hojné. Tedy zatím.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU. 
Většina lidí schvaluje podporu Západu Ukrajině, silně proruských Čechů je stále stejně
Politika
Opravdu hmatatelně by Rusko dle MMF mělo sankce pocítit až střednědobě. Fond například v důsledku války a sankcí výrazně snížil svůj odhad výkonu ruské ekonomiky v roce 2027. Rusko má trpět například kvůli sankčnímu znemožnění dovozu západních technologií.
A i zmíněné přesměrovávání vývozu energií narazí na své limity. Evropě se totiž od nich do značné míry daří odstřihávat, zatímco asijské trhy, v čele s Čínou či Indií, starý kontinent zase tak snadno v plné míře zastoupit nemohou, rozhodně ne před rokem 2030. Už jen z hlediska přepravní infrastruktury, například plynovodní sítě, to prostě není možné.
Navíc svoji roli sehrává takzvaný efekt základny. To je ale do značné míry jen statistická záležitost. Ruská ekonomika loni poklesla, předběžně o 2,2 procenta, zatímco ta česká rostla, předběžně o 2,5 procenta. Z ponížené základny se prostě – v meziročním srovnání – roste snáze.
Zákazy a cenové stropy zaměřené na ruskou ropu mají podle Toril Bosoniové z Mezinárodní energetické agentury (IEA) „zamýšlený efekt“ navzdory tomu, že ruský ropný průmysl zvyšuje aktivitu a překvapivě se mu daří i v exportu.
Cenové stropy neselhaly, tvrdí Mezinárodní energetická agentura. Rusko utrží za ropu méně
Money
Ruská základna ekonomického výkonu je ovšem oproti té české ponížena dlouhodobě, neboť jde zkrátka o ekonomicky méně rozvinutou zemi. Méně rozvinuté země mohou ještě očesávat i celkem nízko rostoucí jablka, zatímco ty více rozvinuté, jako v tomto případě Česko, je už očesaly a za plody se musí vydávat výše do korun stromů. Takže růst v těchto výšinách je obecně přirozeně slabší, neboť žádný strom neroste do nebes.
Méně rozvinuté země jako Rusko je těžší dostat „na kolena“
Ekonomicky relativně málo rozvinutou zemi také bývá těžší dostat sankcemi „no kolena“. Jednoduše proto, že její obyvatelstvo – například to na ruském venkově Dálného východu – je uvyklé tak nízkému životnímu standardu, že není snadno jej dále snížit tak, aby si toho povšimlo. Tím méně, aby se začalo bouřit proti režimu.
Česko dodalo Ukrajině za rok války s Ruskem výzbroj a munici asi za dvacet miliard korun, říká Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR. Z hlediska zbrojní pomoci Ukrajině je český příspěvek významný. Kolik přesně tanků či houfnic dodal stát nebo české firmy však nechce odhalovat. Evropa je podle Hynka nyní na hranici svých schopností dodávat na Ukrajinu vojenskou techniku. Zle podle něj zanedbala zbrojní průmysl. Pokud by nastal třeba konflikt s Ruskem, Evropa by byla načapána v nedbalkách. 
Jiří Hynek: Evropa nemá náboje ani na třicet dní. Ukrajině už těžko víc pomůžeme
Leaders
Loni v březnu, krátce po uvedení prvních sankcí vůči Rusku, prohlásil americký prezident Joe Biden, že ruská ekonomika už míří k propadu svého výkonu na polovinu. Neřekl však, za jak dlouho se tak stane. Po roce je zřejmé, že to nebude ani za týdny, ani za měsíce. Ani za jeden, dva či tři roky. Rozdrcení ruského hospodářství „ekonomickým blitzkriegem“ se zkrátka nekonalo.
To však neznamená, že sankce neúčinkují. Jejich efekt ale – bude – mnohem spíše právě až střednědobý, takže se opravdu viditelně dostaví třeba za pět let.
