Odplata za hybridní útoky. EU chystá další sankce proti Rusku
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
Evropská unie zvažuje v reakci na narůstající ruské hybridní aktivity další sankce a také přezkum vízové politiky vůči ruským občanům. Vyplývá to z návrhu závěrů Evropské rady. Dokument ještě není konečný a před summitem se může výrazně změnit.
„Evropská rada důrazně odsuzuje stupňující se a stále bezohlednější jednání Ruska a znovu potvrzuje svůj neochvějný závazek zajistit bezpečnost všech členských států. Ruské kroky nezůstanou bez odezvy,“ uvádí návrh.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
Konec války na Ukrajině vyvolává nový strach. Estonsko se připravuje na střet s Ruskem
Politika
Ve hře jsou sankce i víza
EU a její členské státy by podle návrhu měly při reakci na hybridní aktivity Ruska i dalších nepřátelských aktérů využívat všechny dostupné nástroje a postupovat koordinovaně.
Dokument počítá také s možností dalších omezujících opatření. „Budou zvažována další opatření, včetně dalších omezujících kroků a přezkumu vízových požadavků a vízové politiky vůči ruským státním příslušníkům,“ stojí v textu.
Velvyslanci členských zemí při EU mají o návrhu znovu jednat v neděli.
Kallasová varuje před dalšími sabotážemi
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před několika dny uvedla, že ruské hybridní útoky podle ní ohrožují životy po celé Evropě. Už na konci září před jednáním ministrů obrany EU prohlásila, že podle zpravodajských informací Rusko připravuje v Evropě další sabotáže.
V posledních týdnech přibylo v Evropě incidentů připisovaných Rusku nebo spojovaných s jeho hybridními aktivitami. Odehrály se například v Německu, Polsku a pobaltských státech. V září italské stíhačky působící v rámci NATO sestřelily dron nad Litvou, což byl první případ sestřelení dronu v jejím vzdušném prostoru.
Nejasná smrt zaměstnankyně protimorového ústavu na Sibiři rozpoutala obavy a do karantény podle médií dostala téměř 200 lidí. Do případu se nyní vložil i Donald Trump a Rusku nabídl pomoc. Co přesně ženu zabilo, ale zatím nikdo nepotvrdil.
„Ty mikroby jsou jako armáda.“ Trump reagoval na podezření na mor v Rusku a nabídl pomoc
Politika
V Rumunsku a Bulharsku pak drony v posledních dnech zasáhly obchodní lodě v Černém moři. U těchto případů ale zatím nebyl původce definitivně potvrzen.
Německo už dříve obvinilo Moskvu také z pokusu o srpnový útok na letišti v Lipsku. Rusko obvinění západních vlád a zpravodajských služeb odmítá.
O Rusku budou jednat lídři EU
Summit Evropské rady začne ve čtvrtek 15. října a bude tentokrát dvoudenní. Česko na něm bude zastupovat premiér Andrej Babiš. Kromě bezpečnostní situace a Ukrajiny budou lídři jednat také o konkurenceschopnosti, migraci, rozšíření Evropské unie a rozpočtu EU na roky 2028 až 2034.
