Kallasová varuje: Rusko plánuje další sabotáže v Evropě

Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové plánuje v Evropě další sabotáže a útoky, jejichž cílem má být rozdělit společnost a oslabit podporu Ukrajiny. Evropské státy zároveň hlásí více kyberútoků, narušení vzdušného prostoru i dalších hybridních operací. Přímý vojenský útok Ruska na NATO ale ministři citovaní agenturou Reuters v tuto chvíli nepovažují za bezprostřední hrozbu.

Rusko podle zpravodajských informací připravuje v Evropě další sabotáže a útoky, jejichž cílem má být rozdělit společnost a oslabit podporu Ukrajiny. Před jednáním ministrů obrany v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Ministři mají kromě situace na Ukrajině a Blízkém východě řešit také připravenost evropské obrany.

„Musíme být ostražití, protože ze zpravodajských informací víme, že Rusko plánuje další sabotáže a útoky proti naší demokracii – s cílem rozdělit naši společnost a zastrašit ji tak, aby upustila od pomoci Ukrajině,“ řekla Kallasová.

Její dnešní varování zapadá do širšího obrazu, který v posledních dnech popsali agentuře Reuters ministři a představitelé zemí na východním křídle NATO. Podle nich Moskva stále častěji využívá narušování vzdušného prostoru drony, kybernetické útoky, sabotáže a další skryté operace, aby vyvolávala strach, testovala odhodlání Západu a oslabovala podporu Kyjeva.

Dánská rozvědka varuje NATO. Rusko může udeřit už v příštích měsících

Politika

Dánská vojenská rozvědka varuje před rostoucím rizikem, že Rusko v příštích měsících podnikne omezený vojenský útok proti některému členskému státu NATO. Za pravděpodobnější než otevřenou invazi považuje jednotlivé údery na infrastrukturu, nasazení menšího počtu vojáků nebo zesílení kybernetických a sabotážních akcí.

fry

Přečíst článek

„Nejde jen o hrozby, ale o skutečné útoky“

Kallasová už během zasedání Valného shromáždění OSN uvedla, že Evropa čelí rychlému nárůstu sabotážních útoků a narušování vzdušného prostoru. „Moskva se snaží Evropu vystrašit, aby omezila podporu Ukrajině,“ řekla podle Reuters. Zároveň tvrdí, že Rusko je ochotné podstupovat větší rizika a že odpovědí má být silnější tlak prostřednictvím sankcí, včetně opatření proti ruské „stínové flotile“ a vojensko-průmyslovému komplexu.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski pak uvedl, že nejde pouze o hypotetické hrozby. „Nejsou to jen hrozby, jsou to skutečné útoky,“ řekl Reuters s odkazem na žhářství, exploze, narušování vzdušného prostoru drony a případ, který Varšava označuje za úmyslné narušení svého území střelou s plochou dráhou letu.

Polská armáda také oznámila, že ruský vojenský vrtulník Mi-8 krátce pronikl do polského vzdušného prostoru z Kaliningradské oblasti. Rumunsko podle tamní ministryně zahraničí Oany Toiu zaznamenalo více než stovku případů, kdy na jeho území pronikly drony nebo jejich úlomky v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu u Dunaje a Černého moře.

Přímý útok na NATO ministři nečekají

Evropští představitelé ale zároveň rozlišují mezi hybridními operacemi a přímým vojenským útokem na NATO. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna řekl Reuters, že předpovědi bezprostředního ruského útoku na Alianci jsou podle něj přehnané. „Nevidíme, že by Rusko bylo schopné nebo se připravovalo na nějakou aktivní vojenskou agresi proti NATO nebo evropským zemím,“ uvedl. 

„Z estonského pohledu je v tuto chvíli nejdůležitější podpora Ukrajiny. A to jak ze strany EU, tak bilaterálně, a také prostřednictvím využití zmrazených ruských aktiv,“ doplnil estonský ministr obrany Martin Herem. Estonsko podle něj bude Kyjev podporovat i navzdory tomu, že „nám ruský ministr zahraničí vyhrožoval, že nás za to potrestá, a že ruské speciální jednotky provádějí sabotážní akce“. Země bude podle ministra obrany Ukrajinu nadále podporovat částkou odpovídající 0,25 procenta HDP.

Podle litevského ministra se dnešní jednání zaměří také na bezpečnost evropských hranic. „Nedávné narušení vzdušného prostoru drony v Litvě, pobaltských státech a Polsku ukazuje, že protivzdušná obrana a bezpečnost hranic ve východní Evropě musí být naší hlavní prioritou,“ uvedl Robertas Kaunas. Evropské země podle něj musí posílit vojenskou výrobu a zároveň ji zrychlit. „Nejde jen o to investovat peníze, ale také přeměnit tyto peníze ve skutečné vojenské kapacity,“ dodal.

„Záměrem Ruska je nás rozdělit a zastrašit tak, abychom přestali podporovat Ukrajinu. Rusko s tím ale neuspěje,“ řekl novinářům švédský ministr obrany Pal Jonson. „Když proti nám Rusko provádí hybridní operace, naše odhodlání a jednota musí být pevné a musíme vůči Rusku přijmout další restriktivní opatření,“ dodal. Jako příklad zmínil další omezení vydávání víz ruským občanům. Tento krok však nemá podporu všech členských států, například Itálie či Malty.

Evropa má zároveň mezery v obraně

Dnešní jednání ministrů obrany se proto netýká jen ruských sabotážních aktivit, ale také samotné schopnosti Evropy se bránit. První výroční zpráva Evropské obranné agentury podle Reuters uvádí, že současné plány členských států „zřejmě nebudou stačit“ k odstranění nedostatků v protivzdušné a protiraketové obraně, pozemních a námořních silách, zásobách munice nebo dronech.

Kallasová připustila, že investice do obrany už vzrostly, zároveň ale upozornila na přetrvávající slabiny. „Máme velké mezery v obranných schopnostech a nyní bychom se měli zaměřit na to, jak tyto mezery zaplnit,“ uvedla.

Ministři citovaní Reuters se shodují, že odpovědí na ruské hybridní aktivity má být především jednota, odstrašení a pokračující podpora Ukrajiny. Budrys zároveň varoval, že s příchodem zimy může Rusko znovu zesílit útoky na energetickou infrastrukturu a že „zima bude Ruskem využita jako zbraň“.