Partneři projektu

Emisní povolenky prodraží provoz starších rodinných domů, říká Jelínek z Century 21

Sdílené kanceláře
iStock
Dalibor Martínek

Systém emisních povolenek ETS2 se silně dotkne trhu s nemovitostmi. Mají začít platit od ledna roku 2028, což je z pohledu nemovitostního trhu krátká doba. „Skokově zdraží energie pro všechny, kteří používají uhlí nebo plyn,“ říká Tomáš Jelínek, šéf české pobočky realitní kanceláře Century 21.

Pokud by podle Jelínka platil optimistický scénář, mohlo by zdražení být 400 korun měsíčně, kdyby povolenka stála 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Ale existují i úvahy, že by mohla stát 250 eur za tunu.

V Česku je přitom 275 tisíc rodinných domů, které topí uhlím. A další milion topí plynem. „Radíme lidem, aby zvážili, jaká opatření udělat. Nebo se jich ptáme, jestli není na čase nemovitost za rozumnou cenu prodat a nastěhovat se do bytu, který standardy splňuje,“ uvádí Jelínek.  

Lidé, kteří si pořizují novou nemovitost, by ji měli chtít v tom nejvyšším standardu, s energetickým štítkem A. Pokud by někdo chtěl koupit starší dům, měl by ještě před koupí přemýšlet, jak ho co nejdříve zrekonstruuje, aby ho dostal do vyššího ekologického standardu a zároveň aby cena rekonstrukce nebyla likvidační.

Už v současnosti banky zohledňují při určení úrokové sazby, jaký má nemovitost energetický štítek. V Česku jsou některé regiony, kde třeba až 70 procent rodinných domů bude vyžadovat rekonstrukci. „Někde se budou muset smířit s tím, že cenovka bude součet ceny pozemku a nákladů na demolici,“ říká Jelínek.  

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související