Konec války na Ukrajině vyvolává nový strach. Estonsko se připravuje na střet s Ruskem
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
Estonsko se připravuje na scénář, v němž by Rusko mohlo v budoucnu otestovat odhodlání NATO bránit své východní křídlo. Země proto přesouvá vojáky blíže k ruské hranici, mění dosavadní obrannou doktrínu a nakupuje systémy schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Podle textu serveru Financial Times estonští vojenští a zpravodajští představitelé nepředpokládají, že by Moskva v příštích dvou letech chtěla rozpoutat plnohodnotnou válku s NATO. Obávají se ale menšího, rychlého útoku, který by měl otestovat, zda spojenci skutečně aktivují princip kolektivní obrany. Právě takový scénář považují za jednu z největších současných slabin odstrašení.
NATO připravuje plán pro případ ruského útoku na své východní křídlo. Podle agentury Bloomberg má nová strategie počítat s rychlým nasazením pozemních sil, dronů a umělé inteligence a následným úderem na nepřátelské velení.
AI, drony a úder na ruské velení. NATO chystá plán pro případ útoku
Politika
Estonsko už nechce ustupovat
Dosavadní estonská strategie počítala s tím, že by se armáda při případné invazi opírala o znalost lesnatého a bažinatého terénu, zdržovala ruské síly a čekala na příchod spojenců z NATO. Po zkušenostech z války na Ukrajině ale estonští vojenští představitelé dospěli k závěru, že podobný přístup by nestačil. Nově chtějí bránit každý metr území už od hranice a od prvního dne případné invaze tvrdě zasahovat cíle stovky kilometrů za frontovou linií. „Musíme začít už na hranici a zvítězit hned v prvních bitvách,“ řekl pro Financial Times velitel estonské 1. brigády Tarmo Kundla. Jeho jednotka se proto trvale přesouvá z Tapy do Jõhvi, přibližně 50 kilometrů od Ruska, a nová základna vzniká také přímo v Narvě.
NATO by podle experta britského Royal United Services Institute mohlo vytvořit speciální mnohonárodní letku určenou k lovu útočných dronů. Jednou z nejvhodnějších platforem by podle Justina Bronka mohl být český proudový letoun L-39NG Skyfox z Aera Vodochody, který by proti dronům nabídl levnější alternativu k nasazování moderních stíhaček a drahých raket.
České Skyfoxy jako lovci dronů. Expert navrhuje speciální letku NATO
Zprávy z firem
Právě Narva patří k místům, která estonské bezpečnostní složky sledují nejpozorněji. Podle jejich úvah by její obsazení nedávalo velký vojenský smysl jako začátek rozsáhlé invaze, mohlo by ale sloužit jako politický test jednoty NATO. Moskva by se podle estonských představitelů mohla pokusit vytvořit rychle hotovou situaci a následně zpochybňovat, zda jsou ostatní členské státy ochotné kvůli malému pohraničnímu městu vstoupit do přímého střetu s Ruskem. „Odstrašení nefunguje,“ uvedl podle Financial Times vysoce postavený představitel estonské vojenské rozvědky. Kritické období podle něj nastane během příštích jednoho až čtyř let.
Narva v hledáčku. Proč je město důležité pro obranu Estonska?
| Poloha u ruské hranice | Narva je pro estonské bezpečnostní plánování citlivá hlavně kvůli své poloze přímo u ruské hranice a převážně ruskojazyčnému obyvatelstvu. |
| Možný omezený útok | Estonská vojenská rozvědka proto město vnímá jako možné místo omezeného ruského útoku, který by nemusel být začátkem plošné invaze, ale spíš rychlým testem reakce NATO. |
| Test reakce NATO | Případné obsazení Narvy by mohlo vytvořit hotovou situaci na území členského státu aliance a postavit ostatní spojence před otázku, jak rychle a rozhodně Estonsku pomohou. |
| Riziko pro jednotu aliance | Podle estonských činitelů by tak Rusko mohlo zkusit narušit jednotu NATO a prověřit věrohodnost kolektivní obrany. |
Rakety i drony dostanou Rusko na dostřel
Estonsko proto výrazně navyšuje také palebnou sílu. Letos zvýšilo obranné výdaje o 42 procent na 2,4 miliardy eur, což odpovídá 5,4 procenta HDP. Země nakoupila devět amerických raketometů HIMARS včetně balistických raket s dosahem až 300 kilometrů a devět jihokorejských systémů Chunmoo s podobným dosahem. Taková vzdálenost už umožňuje zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Jeden z estonských důstojníků připomněl, že Petrohrad leží zhruba 260 kilometrů od základny Tapa. Britské síly navíc při společném cvičení přivezly kamikadze drony Nyan, rovněž s dosahem okolo 300 kilometrů, takže v jejich dosahu jsou významné ruské vojenské základny i Petrohrad.
Estonsko zároveň spoléhá na to, že klíčovou roli v nové obranné strategii sehrají spojenci z NATO. Británie už přislíbila zvýšit počet svých vojáků v zemi z 800 na 1200. Estonské vedení přitom zdůrazňuje, že cílem není konflikt vyvolat, ale učinit případnou agresi natolik nákladnou a riskantní, aby k ní vůbec nedošlo. Obranné plánování se proto odklání od představy postupného zadržování nepřítele k modelu, v němž má být útok zastaven co nejblíže hranici a protivník zároveň tvrdě zasažen i ve vlastním zázemí.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Rusové opět vyhrožují Evropě jadernými údery
Politika
Největší nejistotou je konec války na Ukrajině
Estonské bezpečnostní složky stále věří, že mají určitý čas na přípravu. Největší neznámou ale představuje další vývoj války na Ukrajině. Dokud boje pokračují, velká část ruské armády zůstává vázaná právě tam. Pokud by ale vzniklo příměří nebo mírová dohoda, mohly by se desítky tisíc zkušených ruských vojáků přesunout k hranicím NATO. Rusko by navíc mělo k dispozici rozsáhlý zbrojní průmysl pracující na vysoké obrátky, což by podle estonských představitelů mohlo výrazně zvýšit tlak na pobaltské státy.
Jeden z estonských zpravodajských představitelů proto situaci shrnul výmluvně: „Báli jsme se války na Ukrajině. Teď se bojíme jejího konce.“
